Setkali jste se někdy ve veřejné dopravě s otravnými komentáři, vědomým nepříjemným zíráním, vulgárními gesty či s nevyžádanými doteky? Pak jste dost možná zažili sexuální obtěžování. Dle výzkumu Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády zažila obtěžování ve veřejné dopravě každá třetí žena a každý desátý muž v Česku. Třetina z lidí, kteří byli svědky takového chování, nezareagovala.

Odborná veřejnost se shoduje, že jedna ze zásadních pomocí v takové situaci by byla právě reakce a podpora okolí přímo v dané situaci. Spousta z nás ale jednoduše neví, jak se zachovat, když něco takového vidíme. Přitom právě jako přihlížející můžeme nejvíc pomoct. Cílem nové pražské kampaně je pojmenovat, co to vlastně obtěžování je, a nabídnout přihlížejícím bezpečný způsob, jak zasáhnout.

Jedna z možností pomoci je promluvit přímo na osobu, která hranice překračuje. Například: „Nechte toho,” nebo: „Přestaňte.” To chce ale dávku odvahy. Pokud se na to necítíme, pomůže i jakkoliv oslovit obtěžované: „Jste v pořádku? Můžu vám pomoct?” Když nechceme řešit konflikt přímo, můžeme i jen odvést pozornost. I takové narušení situace dá často obtěžovaným prostor ze situace odejít. Třeba otázkou: „Kolik je hodin?” nebo: „Jede tahle tramvaj na Šumavskou?” I tak je možné někomu v takové chvíli pomoci.