Já moc děkuji za slovo. Já budu skutečně stručný, řekl bych i věcný. Když jsem včera hledal návrh rozpočtu na rok 2022, tak mi vyskočil březnový tweet pana ministra financí. Já ho tady přečtu: Vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022, schodek 280 miliard, o 100 miliard méně proti návrhu Aleny Schillerové a Andreje Babiše, o 140 miliard méně proti výsledku roku 2021. Jde to i bez zvýšení daní. Toto byl tweet, ve kterém uvedl vlastně do života rozpočet po tříměsíčním rozpočtovém provizoriu pan ministr financí. A v tuto chvíli vidíme, že to neplatí. 

Výdaje v březnovém rozpočtu roku 2022 právě v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí byly navýšeny po rozpočtovém provizoriu na 758 miliard korun. Nyní se navyšují o celých 26,7 miliardy a to na 784 miliard korun právě v kapitole 313 Ministerstva práce a sociálně věcí.

Než se dostaneme k jednotlivým položkám, čím to je. Čím to je? Z tohoto rozpočtu totiž vyplývá několik politik. Rozhodně je to mimořádnou valorizací důchodů, kdy se mimořádně zvedly seniorům, ale i ostatním, například vdovám, vdovcům, invalidům důchody díky zákonu, který je právě pojistkou před inflací. Nicméně tento zákon sám o sobě, protože jsme ho nepoužívali zase tak často, ukázal na nerovnost důchodů, kdy toto inflační navýšení se právě promítne do té zásluhové části a tam potom vznikají velikánské rozdíly mezi těmi nízkopříjmovými důchodci a těmi, kteří mají ten důchod vysoký. A myslím si, že je načase otevřít debatu i v rámci důchodové reformy o navýšení té základní části důchodu. My to v hnutí ANO už diskutujeme, aby jejich přerozdělování bylo jaksi rovnější či například diskutovat klidně i o jiné pomoci, která by důchody u celoživotně pracujících či pečujících důchodců, vyrovnala. V minulém volebním období to bylo, že jsme například přijali za vychované dítě tu pětistovku.

Tématem tohoto volebního období bude určitě tedy v budoucnu důchodová reforma. Pokud se podíváme na nerovnosti v důchodech, které vyhřezly právě díky této mimořádné valorizaci, ale hlavně na demografickou křivku naší republiky, která je v Evropě sice z hlediska porodnosti mírně nadprůměrná, ale z hlediska budoucnosti průběžného důchodového systému nedostatečná, je potřeba podívat se velmi vážně a obezřetně, hlavně tedy motivačně, na podporu rodin. Myslím, že to je právě klíčová otázka zachování stability celého systému. Podpora porodnosti souvisí s celou řadou aspektů, s našimi nějakými hodnotami, které vyznáváme, ale také podporou bydlení, zaměstnávání, školství. My jsme viděli, že prostě tato vláda přidala například přídavek na dítě.