Jurečka (KDU-ČSL): My usilujeme, aby se využil potenciál cca 1,8 mil. střech rodinných domů

20.11.2020 13:05

Projev na 67. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 11. 2020 k vládnímu návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, druhé čtení

Jurečka (KDU-ČSL): My usilujeme, aby se využil potenciál cca 1,8 mil. střech rodinných domů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marian Jurečka
reklama

Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře a další dva ministři, členové vlády, já tady k tomuto zákonu musím vystoupit z několika důvodů, protože si myslím, že na první pohled ten zákon zní ve svém názvu velmi pozitivně. Ten přesný název je zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona atd. Když si to člověk přečte, tak si řekne, je to super, Česká republika myslí na budoucnost v mnoha ohledech, chce chránit daleko více životní prostředí, chce využívat bezemisní obnovitelné zdroje nebo nízkoemisní, a to znamená prostě, že tady přichází něco, co třeba běžný občan by si mohl také vyložit tím, že bude tady nějaká rozumná podpora pro firmy, především pro domácnosti v ČR, aby mohly třeba dělat daleko větší instalace solárních fotovoltaických systémů na střechy rodinných domů, budovat tepelná čerpadla atd.

Já musím říct, že my za KDU-ČSL dlouhodobě usilujeme o to, aby ten potenciál zhruba 1,8 mil. domácností v ČR, které mají střechy svých rodinných domů, abychom ten potenciál využili. Vezměte si, hrubým propočtem průměrná domácnost v ČR zaplatí za elektrickou energii 34 tis. korun ročně. Kdybychom dali těm lidem šanci mít tady na těch 1,8 mil. domech fotovoltaiku, solární systém, kombinaci tepelného čerpadla, tak bychom těm domácnostem nechali trvale zhruba 64 mld. korun v peněženkách těchto daňových poplatníků ČR, posílili bychom vlastní soběstačnost i vlastní bezpečnost. To by člověka asi napadlo při přečtení názvu toho zákona. Jenomže když pokračujete dál, tak v zásadě záhy po přečtení prvních dvou paragrafů zjistíte, že tomu tak není, protože vlastně se jasně hovoří, že už to tedy nebude pro každého, ani náhodou to nebude, ale dočtete se, že to bude jenom pro toho, kdo bude mít zdroj výroby elektrické energie nad 100 megawatt, bude to jádro, návaznost na zákon o jaderné energetice, bude muset splňovat všechny licenční podmínky atd. Takže ano, to, co tady dneska zaznělo, kdyby se to jmenovalo zákon o nahrazení kapacity výroby elektrické energie z jádra v lokalitě Dukovany, tak by to byl asi daleko přesnější popis.

A mohli bychom ještě k tomu přidat, a také zákon, který s vysokou pravděpodobností vytváří závazky, které daňového poplatníka v České republice budou stát docela velké finanční prostředky, protože v tom zákoně se dále hovoří o tom, že vlastně tento mechanismus a tento princip bude garantovat investorovi, kterým v tomto případě bude společnost ČEZ, to, že nastavíme mechanismus, který plně pokryje investiční náklady na výstavbu tohoto zdroje, tedy této jaderné elektrárny, pouze tam je pěkná formulace "a přiměřený zisk". Jak se ten přiměřený zisk bude stanovovat? Kdo o tom rozhodne, co je přiměřený zisk? Ministerstvo průmyslu a obchodu, valná hromada ČEZ? Rozhodně to ale nebude Parlament České republiky.

Jsme v situaci, kdy my tady dáváme obrovský bianko šek jako zákonodárci tímto rozhodnutím, pokud toto podpoříme, že tady v zásadě o obrovských finančních transakcích v rádu stovek miliard korun s dopadem na české domácnosti, českého daňového poplatníka, se bude rozhodovat ve vztazích v horším případě mezi ministrem a Ministerstvem průmyslu a obchodu a vedením společnosti ČEZ, v tom možná lepším si vyžádá vláda, že to bude chtít třeba připomínkovat, bude to chtít posvětit na úrovni vlády. Není tady nic o tom, že by tyto parametry muselo Ministerstvo průmyslu a obchodu projednat třeba alespoň se souhlasem rozpočtového výboru Sněmovny. To znamená, volení zástupci České republiky, Parlamentu, nebudou mít žádnou možnost kontroly nad tím, jakým způsobem bude potom ve znění toho zákona profinancována část nákladů i část toho přiměřeného zisku. To je první velké nebezpečí, které já tady vidím.

Druhá věc, která mi velmi vadí, je nerovnost toho, co tady vytváříme. Na jedné straně říkáme - chceme tady obnovitelné zdroje, chceme nízkoemisní zdroje, chceme se tady chovat zodpovědně k životnímu prostředí, a vůči jednomu zdroji dáme takovouto obrovskou formu podpory a záruk, to znamená stát řekl, že si půjčí za ČEZ, to znamená, vydáme dluhopisy, zatížíme ještě víc státní dluh, ano, nebude se to počítat do bilance, tomu já rozumím, ale stát si to půjčí, kdyby se cokoli stalo, tak za to bude de facto na konci zodpovědný daňový poplatník, který to vždycky musí nějak zaplatit.

Nejsou tady žádná opatření v tom zákoně, která by říkala, jakým způsobem se bude posuzovat ten přiměřený zisk, co všechno se vejde do nákladů a ještě tedy stát říká - a tomu investorovi my kromě toho, že mu zařídíme peníze na tu investici, tam budeme garantovat, že ta investice je plně návratná, s přiměřeným ziskem. No, přátelé, kdo by tohle nechtěl v České republice? Firmy, občané, domácnosti, safra, to není úplně spravedlivé. Já chápu, že tu elektrickou energii z velké části budeme spotřebovávat my, možná se to bude ještě exportovat v budoucnu, uvidíme, ale já si kladu otázku, proč stejným principem nemá tato vláda ochotu přistupovat i k těm domácnostem, o kterých se hovořilo, proč v návrhu zákona o POZE není řečen stejný princip, ano, milé domácnosti, vážení občané České republiky, my si vás tak vážíme, že jsme připraveni dát vám i určitou míru přiměřené podpory pro provozní podporu vašich budoucích fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů v České republice, které vám přispějí k tomu, že vy budete více soběstační a ušetříte dlouhodobě finanční prostředky. Vždyť to je přece rozumná politika státu. Takhle by se ten stát měl chovat, říci - já tady nechci mít občany na sociálních dávkách, já hledám parametr trvale dlouhodobé podpory, vyřeším problém životního prostředí, emisí, klimatu a zároveň vám dávám nástroj, jak mít více peněz na vzdělání vašich dětí, na zlepšení ekonomické situace rodin. To mi dává strašně velkou logiku.

To bych byl rád, kdybychom v tom případě celý tento konstrukt chtěli dát do jednoho zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie, to by mi dávalo logiku, protože vytváříme lex Dukovany. Takže to je ta druhá rovina, kdy prostě ti, kteří by si tu podpory mohli zasloužit nejvíce, kde by mohla vzniknout velká kapacita výrobní v kombinaci s baterkami, které by mohly fungovat třeba i na komunální úrovni, by ten celý systém mohl být velmi zajímavý a stabilní v budoucnu, ale o tom se prostě neuvažuje.

Pak tady chci zmínit třetí záležitost, která si myslím, že je velmi zásadní, a to je dopad na bezpečnostní politiku České republiky v rámci geopolitického prostředí. Já si myslím, že rozumný stát, rozumný zákonodárce, rozumná vláda, má dělat vždycky to, že se snaží spolupracovat s těmi, které může označit za své dlouhodobé a spolehlivé spojence a vyvarovat se rizik spolupráce s těmi, kteří mohou být těmi, kdo ten stát ohrožují. Mně se v tomhle ohledu hrozně líbí dlouhodobá filozofie Izraele, státu, který se poučil a dělá to celou dobu ve své novodobé historii, to znamená, říká jasně - co si můžeme vyrobit sami, tak si sami vyrobíme, co musíme nakoupit, co neumíme sami vyrábět, tak nakupujeme od svých spojenců a od svých potenciálních nepřátel vůbec nic nenakupujeme, protože proč by svými penězi podporovali toho, kdo je v budoucnu bude ohrožovat.

To je stejný příběh v tomto případě. Proč my máme vystavovat riziko pro Českou republiku v budoucnu tím, už jenom tím, že v tom tendru budeme dávat někomu zadávací podmínky, proč mají mít různé skupiny vlivu, komunisté z Ruska a z Číny, mít k dispozici zadávací podmínky toho tendru, konzultovat detaily těchto záležitostí? Proč připouštíme vůbec tu variantu, že na konci toho příběhu by tady někteří lidé chtěli mít dodavatele z Ruska a z Číny?

Prosím vás pěkně, podívejte se na poslední příklad. Ruská dodávka jaderné elektrárny v Bělorusku, je to asi příběh starý dva nebo tři týdny, ruský ROSATOM, státní firma, zdroj 1200 MW - jak to dopadlo? Prezident Lukašenko tam přijel, spustili to a neběželo to ani 24 hodin. Hm, já tedy nevím, jestli bych byl tak naivní, že bych si šel koupit auto, které běželo a fungovalo první den a říkal: To je skvělý, takového dodavatele já chci mít jako v té dodávce.

Mimochodem, jenom tak pro zajímavost, cena té dodávky - 220 miliard. Nechápu, proč tady česká vláda počítá s tím, že chce tady postavit v příštích letech elektrárnu za nějakých 186 miliard, když v Bělorusku teď tu elektrárnu dostavili za 220 miliard, při stejné kapacitě. To jsme furt tak naivní? Vysvětlete to někdo. Počítáme, že se to bude stavět v budoucnu, takže se musí připočítat nějaká inflace, zvýšená cena práce atd. Obecně se ví, že původně kalkulované ceny na základě příběhů ze světa jsou nakonec někde v dva a půl až trojnásobku. Vlastně už i to, jakým způsobem je konstruována postupně ta cena i ta záruka pro ten dluh, tak ta už dnes hovoří o těch zhruba necelých 230 mld. korun.

Takže tady je více věcí, které nejsou v souladu a není na to dostatečně upozorňováno. Mrzí mě, že vláda tyto věci nezohledňuje.

Tady říkám jednoznačně - když se nám za rok podaří změnit poměry sil ve Sněmovně a bude tady za rok jiná vláda, tak já říkám za KDU-ČSL - pokud se to nepodaří teď při projednávání tohoto zákona, tak z tendru dodavatele z Ruska a z Číny vyloučíme. Odmítám tady riskovat to, že tady bude nespolehlivý dodavatel. Odmítám tady riskovat to, že se budeme dostávat do sféry vlivu různých typů lidí z těchto států a z těchto komunistických stran. Myslím, že ty zkušenosti tady jsou a chyby je potřeba neopakovat a poučit se z nich.

A myslím si, že mi dává daleko větší logiku, když říkáme na jedné straně ano, jadernou kapacitu výroby v Dukovanech je třeba nahradit, to my za KDU-ČSL nezpochybňujeme, jenom říkáme dělejme to transparentně, bezpečně a předvídatelně. A vytvořme si mechanismy, aby ty případné náklady pro stát a pro daňového poplatníka byly s minimálními riziky, aby byly kontrolovatelné Sněmovnou, Parlamentem. A ne že se vytvoří bianko šek na dobu - my ani nevíme na jakou dobu - na dobu fungování elektrárny, takže vlastně nikdo nemůže říci zodpovědně, co to pro toho daňového poplatníka bude znamenat.

Takže berme tyto věci velmi seriózně, velmi vážně. Neotevírám to, že tady je pominut víceméně proces nějaké předběžné notifikace, od konzultace návrhu tohoto zákona i s Evropskou komisí. A já fakt nechci, aby Česká republika šla cestou Srbska nebo Maďarska a dostávali jsme se tak výrazně pod sféru vlivu Ruska nebo Číny.

Prosím pěkně, ten příběh z Běloruska posledních týdnů je velkým varováním toho, kam to může směřovat. Takže dělejme takovou investici, ale dělejme ji transparentně, efektivně a se spolehlivými partnery.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jurečka (KDU-ČSL): Tolik očekávaný centrální registrační systém kolabuje

16:42 Jurečka (KDU-ČSL): Tolik očekávaný centrální registrační systém kolabuje

Desetitisíce lidí se v pátek neúspěšně snažily zaregistrovat do Centrálního registračního systému, a…