Jurečka (KDU-ČSL): My usilujeme, aby se využil potenciál cca 1,8 mil. střech rodinných domů

20.11.2020 13:05 | Zprávy

Projev na 67. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 11. 2020 k vládnímu návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, druhé čtení

Jurečka (KDU-ČSL): My usilujeme, aby se využil potenciál cca 1,8 mil. střech rodinných domů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marian Jurečka

Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře a další dva ministři, členové vlády, já tady k tomuto zákonu musím vystoupit z několika důvodů, protože si myslím, že na první pohled ten zákon zní ve svém názvu velmi pozitivně. Ten přesný název je zákon o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona atd. Když si to člověk přečte, tak si řekne, je to super, Česká republika myslí na budoucnost v mnoha ohledech, chce chránit daleko více životní prostředí, chce využívat bezemisní obnovitelné zdroje nebo nízkoemisní, a to znamená prostě, že tady přichází něco, co třeba běžný občan by si mohl také vyložit tím, že bude tady nějaká rozumná podpora pro firmy, především pro domácnosti v ČR, aby mohly třeba dělat daleko větší instalace solárních fotovoltaických systémů na střechy rodinných domů, budovat tepelná čerpadla atd.

Já musím říct, že my za KDU-ČSL dlouhodobě usilujeme o to, aby ten potenciál zhruba 1,8 mil. domácností v ČR, které mají střechy svých rodinných domů, abychom ten potenciál využili. Vezměte si, hrubým propočtem průměrná domácnost v ČR zaplatí za elektrickou energii 34 tis. korun ročně. Kdybychom dali těm lidem šanci mít tady na těch 1,8 mil. domech fotovoltaiku, solární systém, kombinaci tepelného čerpadla, tak bychom těm domácnostem nechali trvale zhruba 64 mld. korun v peněženkách těchto daňových poplatníků ČR, posílili bychom vlastní soběstačnost i vlastní bezpečnost. To by člověka asi napadlo při přečtení názvu toho zákona. Jenomže když pokračujete dál, tak v zásadě záhy po přečtení prvních dvou paragrafů zjistíte, že tomu tak není, protože vlastně se jasně hovoří, že už to tedy nebude pro každého, ani náhodou to nebude, ale dočtete se, že to bude jenom pro toho, kdo bude mít zdroj výroby elektrické energie nad 100 megawatt, bude to jádro, návaznost na zákon o jaderné energetice, bude muset splňovat všechny licenční podmínky atd. Takže ano, to, co tady dneska zaznělo, kdyby se to jmenovalo zákon o nahrazení kapacity výroby elektrické energie z jádra v lokalitě Dukovany, tak by to byl asi daleko přesnější popis.

A mohli bychom ještě k tomu přidat, a také zákon, který s vysokou pravděpodobností vytváří závazky, které daňového poplatníka v České republice budou stát docela velké finanční prostředky, protože v tom zákoně se dále hovoří o tom, že vlastně tento mechanismus a tento princip bude garantovat investorovi, kterým v tomto případě bude společnost ČEZ, to, že nastavíme mechanismus, který plně pokryje investiční náklady na výstavbu tohoto zdroje, tedy této jaderné elektrárny, pouze tam je pěkná formulace "a přiměřený zisk". Jak se ten přiměřený zisk bude stanovovat? Kdo o tom rozhodne, co je přiměřený zisk? Ministerstvo průmyslu a obchodu, valná hromada ČEZ? Rozhodně to ale nebude Parlament České republiky.

Jsme v situaci, kdy my tady dáváme obrovský bianko šek jako zákonodárci tímto rozhodnutím, pokud toto podpoříme, že tady v zásadě o obrovských finančních transakcích v rádu stovek miliard korun s dopadem na české domácnosti, českého daňového poplatníka, se bude rozhodovat ve vztazích v horším případě mezi ministrem a Ministerstvem průmyslu a obchodu a vedením společnosti ČEZ, v tom možná lepším si vyžádá vláda, že to bude chtít třeba připomínkovat, bude to chtít posvětit na úrovni vlády. Není tady nic o tom, že by tyto parametry muselo Ministerstvo průmyslu a obchodu projednat třeba alespoň se souhlasem rozpočtového výboru Sněmovny. To znamená, volení zástupci České republiky, Parlamentu, nebudou mít žádnou možnost kontroly nad tím, jakým způsobem bude potom ve znění toho zákona profinancována část nákladů i část toho přiměřeného zisku. To je první velké nebezpečí, které já tady vidím.

Druhá věc, která mi velmi vadí, je nerovnost toho, co tady vytváříme. Na jedné straně říkáme - chceme tady obnovitelné zdroje, chceme nízkoemisní zdroje, chceme se tady chovat zodpovědně k životnímu prostředí, a vůči jednomu zdroji dáme takovouto obrovskou formu podpory a záruk, to znamená stát řekl, že si půjčí za ČEZ, to znamená, vydáme dluhopisy, zatížíme ještě víc státní dluh, ano, nebude se to počítat do bilance, tomu já rozumím, ale stát si to půjčí, kdyby se cokoli stalo, tak za to bude de facto na konci zodpovědný daňový poplatník, který to vždycky musí nějak zaplatit.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jiří Vosecký byl položen dotaz

Jak jste spokojen s vyšetřováním bitcoinové kauzy?

A je pravda, že jste jako senátoři chtěli po nové ministryni dokumenty jako je soudní rozhodnutí, e-maily úředníků a zápisy ze schůzek a komunikaci s advokátem Tomáše Jiřikovského, a že vám je nedodala? Jak na vás nejen samotná kauza, ale hlavně celé vyšetřování působí? Já moc nevěřím tomu, že se d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Koudelka (Trikolora): Moravský znak a vlajka

22:01 Koudelka (Trikolora): Moravský znak a vlajka

Dne 5. července na Den Moravy a svátek sv. Cyrila a Metoděje se vyvěšují moravské vlajky.