Děkuju. Jak jsme se tady dopoledne s paní kolegyní poslankyní Valachovou neshodli u tématu maturity z matematiky, tak přiznávám se, že teď, když jsem měl možnost si přečíst její pozměňovací návrh, přečíst si to odůvodnění, kde první věta reaguje opravdu na to, co tady teď zaznívá, že vlastně nejsou ty věci vyjasněny, není úplně vyjasněný ani postup a strategie otevírání a rozvolňování opatření, která se budou dotýkat školských zařízení, tak mi prostě dává logiku dát tady prostor rodičům, kteří opravdu z vážných důvodů se rozhodnou dítě ponechat doma, což samozřejmě pro ně ponese určité nároky a náklady z hlediska výuky atd. Ale pokud ti rodiče se takhle rozhodnou třeba z důvodu toho, že mají doma strach o osobu blízkou, která je ve společné domácnosti, aby třeba například nedošlo k ohrožení zdraví toho člověka, tak mi dává logiku dát nějakou garanci a svobodu rodičům v tom rozhodnutí, aby to ošetřovné tady bylo do konce června, aby toho mohli využít.

Teď promluvím zase z druhé strany jako táta pěti dětí. Na rovinu říkám, že prostě po téhle době, když to pozoruji doma, tak budeme velmi rádi, až ty děti budou moci jít do školy. Neznám moc rodičů, kteří by se těšili na to, že v okamžiku, kdy se ta opatření rozvolní, že by chtěli mít jak kvočna ta kuřata pod sebou. Ti lidé si potřebují odpočinout a většina z nich se těší do návratu do zaměstnání. Tohle je reálný stav.