Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a vážení pánové, je to během půl roku již třetí novela zákona o státním rozpočtu a s každým tím návrhem klesá schopnost vlády sdělit nám, na co vlastně ty peníze, které požaduje po Sněmovně, aby jí byly schváleny, na co potřebuje, a už vůbec se neobtěžuje aspoň s pokusem o to říct nám, s jakou efektivitou těchto výdajů můžeme počítat,  pokud s nimi budeme souhlasit.

Svědčí o tom již prostý fakt, že máme na stole vládní materiál, kdy vláda požaduje zvýšit výdaje státního rozpočtu o 137 mld. korun. To 200miliardové navýšení schodku se skládá z předpokládaného 63miliardového propadu příjmů, ten samozřejmě nelze vládě vyčítat, ten je způsoben ekonomickým vývojem, ale vláda aktivně žádá, abychom povolili zvýšení výdajů o 137 mld. korun, aniž by dokázala specifikovat na co, protože navrhuje veškeré ty peníze ve vládním materiálu do vládní rozpočtové rezervy. Jinými slovy vláda říká Poslanecké sněmovně, dovolte nám utratit o 137 mld. víc a my už si s nimi nějak naložíme podle toho, jakým způsobem se rozhodneme, to už se budeme rozhodovat bez vás. To jsem nezažil! Za 30 let, co se věnuji veřejným rozpočtům, jsem něco takového nezažil a žádný své cti dbalý poslanec by pro to nemohl zvednout ruku, protože by rezignoval na svoji povinnost, se kterou ho sem daňoví poplatníci poslanci, rozhodovat o tom, kam skutečně a proč a s jakou efektivitou jednotlivé položky půjdou.

Zajímavé je, že před více než týdnem jsme měli videokonferenci s paní ministryní financí a ona takto vznášené výhrady říkala, jsme v situaci, kdy já to prostě neumím specifikovat, já to nedokážu, to nejde. A řada z nás říkala, pokud to nedokážete specifikovat, tak to po té Sněmovně nemůžete chtít, aby vám to schválila, paní ministryně. Takže najednou po 18 hodinách od toho okamžiku, kdy paním ministryně financí řekla, že to neumí, přišel pozměňující návrh poslance Babiše, což je další kuriozita v historii projednávání státních rozpočtů, přišel pozměňovací návrh poslance Babiše, který se o tu specifikaci pokouší a rozepisuje to celkem do sedmi kapitol státního rozpočtu. Takže je moje logická otázka, kterou jsem vznášel, paní ministryně na ni dodnes neodpověděla, kdy tedy poslance obelhávala. Jestli v pondělí, kdy říkala, že to neumí, anebo v úterý, kdy dorazil Ministerstvem financí zpracovaný pozměňovací návrh poslance Babiše. A já se tedy domnívám, že nás obelhávala v pondělí i v úterý, protože ani ona specifikace takzvaná pana poslance Babiše žádnou specifikací není.

Kromě některých nezpochybnitelných položek jako např. mandatorní výdaj schválený minulý týden, kompenzace obcím 12,8 mld., to je logické, jsou tam položky, pod kterými nevíme, co si máme představit. A jsou to položky astronomické, ve výši desítek miliard! Například 10 mld. nazvaných Prostředky na podporu podnikání a vysvětleno je to tak, že se jedná o zatím nerozhodnutou specifickou podporu do hospodářských odvětví, která jsou výrazně postižena následky epidemie, atd. O použití těchto prostředků bude rozhodovat vláda, bude na to teprve sestavovat program, ale dnes už po nás chce těch 10 mld. a my nemáme sebemenší tušení, na co je dáme. Co to bude za program? Dovolím si doporučit panu ministru Havlíčkovi, aby ten program nazval Covid-Svatba. Protože kdo byl na svatbě na Čapím hnízdě a řekne si, tak pravděpodobně dostane. Kdo nebyl na svatbě na Čapím hnízdě, tak nedostane a bude mít smůlu. Pokud pan ministr Havlíček nebo paní ministryně Schillerová či pan premiér chtějí říkat, že si teď vymýšlím, že to není pravda, tak ať mi to vyvrátí tím, že řeknou, na co těch 10 mld. bude použito! Popřípadě, kdo je přítelem cizokrajných názvů, doporučuji název program Covid-Jančuši. Dešifrujte jako Jančura-Šimáně. Prostě opravdu chceme podepsat vládě bianco šek na 10 mld. podpory podnikání, kdy nemáme sebemenší tušení, na základě jakých kritérií, na základě jaké efektivity ona ty prostředky bude poskytovat?

Z krize možná je možné se proinvestovat, ale z krize není možné se prodotovat dotacemi kamarádům. To jsou dva velmi odlišné pojmy.