Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, dneska už podruhé nebo potřetí, už mi to trošičku splývá. Ohledně pandemického zákona pro mě je trošičku s podivem, že nynější vládní koalice, dříve opozice, za něco bývalou vládu opravdu velkým způsobem kritizuje, postaví na tom svou volební kampaň a v okamžiku, kdy se z ní stane vládní koalice, tak prakticky nejenom kopíruje předchozí stav, ale dělá ho ještě mnohem horší. 

Pandemický zákon tak, jak je koncipován, může být možná za určitých okolností dobrý sluha, ale velmi, velmi špatný pán. Opravdu nerozumím tomu, neustále je řečeno, že se připravujeme na podzim, že ten zákon je dělaný kvůli podzimu, ale nejsem právník, jsem v tomto směru laik, ale nejde mi na rozum, proč tedy tak obrovským způsobem spěcháme a chceme to projednávat ve stavu té legislativní nouze, když do toho podzimu je času dost to probrat tak, aby ten zákon nevzbuzoval žádné pochybnosti tak, aby právnické autority beze vší pochybnosti mohly konstatovat, že ten zákon je nezpochybnitelný, že nehrozí žádné soudní žaloby a že ten zákon vypadá tak, jak má být.

To, že ten zákon je špatný, stačí si prostudovat vyjádření i ústavních právníků, nebudu je tady zase vyjmenovávat, všichni je známé, v médiích jsou docela často, proč jim nedopřejeme sluchu? Nerozumím tomu.

Za další. Neustále se mluví, že ta pandemie teď do konce února nějakým způsobem poleví, tak opravdu o to víc nechápu ten tlak, pokud se tedy z tohoto důvodu skutečně chystáme až na podzim. Dalo by se to pochopit, když pandemie jako taková začínala. Nikdo nic nevěděl, všichni z toho byli v šoku. Když si to vezmete nejenom v rámci Evropy, ale i v rámci celého světa, všichni experimentovali, všichni nevěděli, co mají dělat, a co stát, to naprosto rozdílný přístup, ale ve výsledku to dopadlo prakticky všude stejně. Prakticky neexistuje stát, který by prošel absolutně bez poskvrnky.