Kobza (SPD): Fialova vláda si svévolně přisvojuje mimořádné kompetence

30.03.2022 6:37

Vládní většina v Poslanecké sněmovně tzv. na sílu protlačila prodloužení nouzového stavu až do 31. května. Poslankyněa poslanci samozřejmě hlasovali PROTI.

Kobza (SPD): Fialova vláda si svévolně přisvojuje mimořádné kompetence
Foto: archiv
Popisek: Jiří Kobza

V posledních třech letech jsme si, bohužel, až příliš snadno zvykli na to, že nouzový stav už je jakousi dlouhodobou normou, standardem a že o jeho prodloužení hlasujeme každou chvíli, jako kdyby šlo už v podstatě o nějaké běžné procedurální hlasování – mnozí to berou v podstatě už jen jako nutnou formalitu. Rozhodně tomu tak není!

Co je nouzový stav

Nouzový stav totiž znamená nastolení takového režimu, který významným způsobem suspenduje práva, svobody a demokratický způsob rozhodování, včetně jeho kontroly, v celé naší zemi. Dle příslušného zákona (O bezpečnosti České republiky) má ovšem jít o krizový režim pouze při vzniku živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty - anebo vnitřní pořádek a bezpečnost republiky. A má se vyhlašovat pouze tehdy, pokud danou situaci nelze řešit v rámci stavu nebezpečí popřípadě standardní krizovou legislativou.

Nic z toho dnes neplatí, jestliže hovoříme o vyhlášení (prodloužení) nouzového stavu kvůli pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny. O čem se, bohužel, ve veřejné diskusi nehovoří prakticky vůbec, je to, jaká rozsáhlá oprávnění vláda vyhlášením nouzového stavu získává. A to zvláště v kontextu, jedná-li se o oprávnění omezovat základní občanská práva a svobody.

Co tedy může vláda v rámci režimu nouzového stavu omezit? Příkladmo:

  • nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku
  • svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací – což je v případě návrhu, o kterém jsme hlasovali, území celé České republiky…
  • právo pokojně se shromažďovat
  • právo provádět zrychlené nákupy bez výběrového řízení
  • právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popřípadě znemožňovala jejich provádění – což je ustanovení, které umožňuje velmi široký a pružný, až svévolný výklad, jak jsme ostatně viděli po dobou dvou let tzv. anticovidových opatření, která sice většinou později soud prohlásil za protiprávní, či dokonce za protiústavní, ale ohromné škody už byly mezitím napáchány, živnostníci přišli o své firmy, děti o dva roky vzdělávání a sportu apod.

Současně je vláda v rámci režimu nouzového stavu oprávněna nařídit evakuaci osob a majetku, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob, ukládání pracovních povinností, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky.

Na hraně Ústavy – nebo už za ni?

Anketa

Má Markéta Pekarová Adamová vaši důvěru?

1%
98%
hlasovalo: 34519 lidí

Velmi nebezpečné je i to, že Fialova vláda se chystá snahou prodloužit nouzový stav až do 31. května obejít, či spíše porušit zákon a českou Ústavu. A to opětovně. A neříkám to jen já, je to hlas, který poměrně silně zní z řad ústavních právníků. Podle kterých je prodloužení nouzového stavu o více než 30 dnů, což je maximální limit, na který může vláda dle zákona nouzový stav vyhlásit, nelegální a velmi rizikové.

„Mimořádná situace potřebuje zvláštní řešení,“ sdělil k tomu Petr Fiala. Je to projev opakované neúcty k Ústavě, kterou jeho vláda už porušila opakovaně – při přijímání pandemického zákona, při vypnutí a cenzuře jí nepohodlných médií, chystá se to udělat v případě korespondenčního hlasování a je to ještě více. Dát vládě, která takto ostentativně pohrdá ústavou, do ruky ještě bianco šek k dalšímu omezování lidských práv, je nepřijatelný hazard.

„Zdá se mi, že to, že je možné prodlužovat nouzový stav pouze o 30 dnů, vyplývá ze zákona o bezpečnosti. Za druhé to vyplývá z dosavadní ústavní praxe – z toho, jak je zákon čten a jak byl vykládán během celého dvouletého pandemického období. Za třetí si myslím, že je to více než správné, protože je tímto vláda udržována pod parlamentní kontrolou,“ uvedl v této souvislosti pro portál iDNES.cz ústavní právník Jan Kysela.

„Nouzový stav je výjimečný stav, který dává vládě obrovské pravomoci včetně pravomoci omezovat lidská práva, a proto musí být pod silnou parlamentní a soudní kontrolou,“ sdělil zase Jan Wintr, další z ústavních expertů. Ústavní soud ale přezkoumává jen jednotlivá krizová opatření.

„Ve chvíli, kdy neexistuje soudní kontrola vyhlášení nouzového stavu, je parlamentní kontrola to jediné, co máte k dispozici. Kdyby neplatila žádná lhůta, tak se taky může stát, že vláda vyhlásí s podporou Sněmovny nouzový stav na celé volební období a jediné, co by s tím šlo dělat, je kontrolovat jednotlivé prováděcí akty krizové legislativy, ale neuděláte nic s tím, že Česká republika je v nouzovém stavu,“ dodává ještě Jan Kysela. Přičemž tyto argumenty ho, dle jeho slov, vedou k závěru, že krok vlády ohledně požadavku prodloužit nouzový stav do 31. května je protiprávní.

„Je to nebezpečný krok. Vláda musí pro každé prodloužení předložit důvody a Sněmovna může při té příležitosti požadovat i podrobnou zprávu o tom, jak vláda své mimořádné pravomoci využívala, využívá a hodlá využívat. Předložit důvody Sněmovně znamená předložit je veřejnosti, k veřejné debatě. Prodloužením nouzového stavu o více než 30 dnů tato veřejná parlamentní kontrola významně slábne,“ doplňuje ještě ústavní právník Jan Wintr.

V zákoně je ohledně délky nouzového stavu uvedena pouze lhůta 30 dní - žádná jiná. A není možné připustit, aby zde byl nouzový stav libovolně dlouho, a to jenom protože to chce vláda a její většina ve Sněmovně. Je to, mimo jiné, naprostá degradace zákonodárné moci a jejího postavení v ústavním a politickém systému státu. Je to suspendace parlamentního režimu a jeho změna na režim pouze exekutivní, zcela dominovaný vládou.

A co okolní země? Nouzový stav nikde není

A na závěr – vláda zdůvodňuje prodloužení nouzového stavu potřebou postarat se o uprchlíky z Ukrajiny, zajistit jim ubytování apod. Ovšem uprchlická vlna z Ukrajiny se zdaleka netýká jen naší země, kde je okolo 300 tisíc těchto uprchlíků. Dle posledních dat je například srovnatelný počet těchto uprchlíků i na sousedním Slovensku, což znamená samozřejmě - při polovičním počtu obyvatel Slovenska proti České republice - mnohem větší nápor, do Polska přišlo přes dva miliony uprchlíků a minimálně milion a půl jich v zemi zůstává, v Maďarsku je 350 tisíc ukrajinských uprchlíků.

V Rumunsku, o čemž se málo mluví, je jich téměř 600 tisíc a v maličké Moldávii se dvěma a půl milionu obyvatel, je přes 300 tisíc ukrajinských uprchlíků. V žádné z těchto zemí není kvůli tomu vyhlášen nouzový stav – kromě České republiky, kde vláda Petra Fialy při jeho prodloužení pošlapává zákony a Ústavu, chová se jako na dobytém území a vysloveně si užívá pravomoc omezovat prostor lidských práv a svobod.

Článek byl převzat z Profilu Mgr. Jiří Kobza

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Parkování v Praze

Vážený pane Hřibe, je možné se zaměřit na výstavbu parkovacích domů v Praze? Situace ohledně parkování je žalostná. Omezení vozidel není řešením, jelikož se bavíme o provozu, ale nikoliv o umístění stojících vozidel. Osobně jezdím s vozem 1x za týden či čtrnáct dní a to mimo Prahu, avšak téměř po...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Mediální oblíbenec to nakonec vyhrál

12:00 Vích (SPD): Mediální oblíbenec to nakonec vyhrál

Vzhledem k tomu, že v České republice ještě nebyla zavedena ani korespondenční volba ani volba elekt…