V květnu 1945 končilo nejstrašnější období našich novodobých dějin. Pro mnohé znamenal konec války úlevu – pro jiné ticho, prázdno, bolest.

Neslavili muži, ženy a děti, kteří už se nikdy nevrátili domů

Neslavily lidické ženy, které se vrátily na vypálenou pláň. Na místě, kde ruské jednotky vztyčily hrubě otesaný dřevěný kříž s trnovou korunou přímo nad hromadným hrobem. Právě tam, 10. června 1945, proběhla národní tryzna za zavražděné. A nikdo nemluvil.