Děkuji, pane předsedající. Já předpokládám, že těch 20 minut možná ani nevypotřebuji, ale přece jenom jsem si říkal pro jistotu, aby mi ta minuta nechyběla. 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, poslední mohykáne. Dobrý podvečer. Dovolte mi říct několik slov k tomu veskrze špatnému a protidemokratickému návrhu vlády a pana ministra kultury Baxy z ODS na změnu způsobu volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu. Vzhledem k tomu, že z obou těchto médií se staly vyloženě propagandistické kanály, tak ta otázka volby členů Rady začíná být velmi důležitá, a já si myslím, že ta diskuse, kterou k ní tady vedeme, že je velmi opodstatněná, a řekl bych, až nutná.

Pan ministr o svém návrhu řekl, že novely zákona o České televizi a Českém rozhlasu posilují nezávislost veřejnoprávních médií. Zapojení Senátu do voleb mediálních rad posiluje odolnost veřejnoprávních médií vůči vnějším politickým tlakům. Konec citátu. Já si myslím, že to je, kulantně řečeno, nepravda až nesmysl. Jak může již tak velmi pochybnou nezávislost veřejnoprávních médií posílit jejich další brutální politizace? Vždyť ta média už dávno nejsou objektivní, nezávislá ani apolitická. Informují podle jasných direktiv, informují jenom o pečlivě vybraných událostech. O některých se nedozvíme vůbec nic. O druhých do nás tlačí horem dolem nějaké srdcervoucí, srdcervoucí scény, o kterých se potom dovídáme, že kolikrát pochází z úplně jiného teritoria. Ale rozhodně je nemůžeme považovat za nezávislost.

Jak by tuto nezávislost mohlo posílit to, že významnou část jejich členů bude volit v současné době politicky jednobarevný Senát, který sice má prakticky trvale nulovou důvěru veřejnosti, a kde vítězné senátní kandidáty v jejich volebních obvodech nevolí ani desetina oprávněných voličů. Takže o jaké odolnosti to pan ministr mluví? Možná o odolnosti vůči objektivitě a vyváženosti veřejnoprávního vysílání. To je velice pravděpodobné, a to je asi to, co vidíme dneska na vlastní oči. Počet členů Rady České televize se má podle vládního návrhu navýšit ze současných 15 na 18, čili další tři placená místa. A jsou to místa, která jsou placená z peněz občanů, daňových poplatníků. V době bezprecedentního růstu veřejného zadlužení rozšiřovat jakýmkoliv způsobem státní správu nepovažuju za nejvhodnější způsob už jenom z toho důvodu, jakým způsobem je to potom prezentováno veřejnosti, která sama se musí hodně ohánět, aby na konci měsíce se jí potkala černá čísla, nezůstali někde v dluhu. A situace vypadá, že bude ještě náročnější. Toto rozhodnutí nemůžeme rozhodně považovat za odpovědné, když probíhá v době sociální a ekonomické krize, v době enormního a raketového zdražování, kdy značná část občanů už podle aktuálních průzkumů již v podstatě nevyjde se svými měsíčními příjmy a dávno už čerpá ze svých rezerv, pakliže už je nemá vyčerpané.