Při pokusu dát vše, co se kolem nás a u nás děje a co je předpokládáno, že se bude dít, do souvislostí, jsem si uvědomil, že se nejedná jeno náhodný souběh okolností, ale naopak o vyvrcholení a důsledky vývoje posledních 30 let.Také to, že to nejsem já, kdo vše sčítá. Ekonomie je neúprosná věda a zejména její sestra politická ekonomie nám nyní říká, co vlády nechtějí slyšet, vidět a ani se pokusit tomu vývoji porozumět. Nemluvě o tom, že by to nějakým způsobem komunikovali mezi lidi. Tak to dělám já.

Zopakujme si to vše od začátku:

První vlády po roce 1990 vládly stylem zlatokopů na divokém západě. Drancovaly to, co předchozí generace za 40 let od roku 1945 v potu tváře vybudovaly. Tyto vlády rozprodávaly za hubičku český průmysl, vědomosti, značky (Poldi, SOLO a p.), likvidovaly zemědělství a žilysi opulentním způsobem života amerických mafiánů z dob prohibice. Likvidovaly naprosto cíleně českou obávanou konkurenci západních firem na trzích třetích zemí. Názory obyčejných lidí, kteří zde pracovali a kteří neměli ponětí o tom, co se děje, je už tenkrát vůbec nezajímaly.Konec konců, i volební kampaně se nesly v duchu: dejte nám hlas a další 4 roky se o nic nestarejte.

Taková likvidace prosperujícího státu v mírové době je historicky ojedinělým jevem stejně jako fakt, že tomu napomáhali (a někdy to i sami organizovali)naši vlastní politici. Myslím, že na toto téma vznikne mnoho historických, ekonomických i politologických doktorátů.Podle mne doba španělských conquistadorů ve střední Americe 17. století je plně srovnatelná s tím, co naši „strategičtí spojenci“ páchali u nás, krytí naší vlastní vládou začátku a během 90. let.