Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové,

já na rozdíl od mých předřečníků se domnívám, že se jedná o velice komplikovaný a významný text, a možná jsme o něm tady už v minulém období mluvili, ale samozřejmě máme tady sto nových poslanců, a myslím si, že je potřeba, aby se i oni seznámili poměrně obsáhleji s tím, že já jsem naším klubovým zpravodajem, takže vám si dovolím přednést svoji zpravodajskou zprávu k tomuto tisku.

Takže předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, reaguje především na

1. Přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře EU pro justiční spolupráci v trestních věcech, takzvaně Eurojust a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, dále jen také nařízení o Eurojustu. Dále pak reaguje na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, které nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii a rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.

Dále pak reaguje na přijetí dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně jedné a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021 v části týkající se oblastí justiční spolupráce při zajištění a konfiskaci majetku a při předání osoby na základě zatýkacího rozkazu. Rovněž reaguje na rozsudek pátého senátu Soudního dvora EU ze dne 29. dubna 2021 ve věci C-665/20 PPU, z něhož vyplývá, že není v souladu s evropskými předpisy takové ustanovení právního řádu členského státu EU, které stanoví určitý důvod pro odmítnutí výkonu mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních jako obligatorní, pokud je tento důvod v příslušném právním aktu EU formulován jako fakultativní.