„Pozemky, kde se do 70. let nacházelo železniční nádraží, jsou majetkem hl. m. Prahy. Máme tak jedinečnou příležitost lokalitu proměnit v kus fungujícího města,“ vysvětluje Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.
Předtím, než změna územního plánu proběhne, by měly vzniknout urbanistické studie, které navrhnou několik řešení, co by na daném místě mohlo vzniknout. Vzhledem k povaze navrhované změny je jisté, že na pozemku vznikne pouze veřejná budova. S tím počítá i návrh Metropolitního plánu. Jedna z možností je, že by zde mohlo vzniknout napojení na Muzeum hlavního města Prahy.
O tom, jak by se Těšnov mohl proměnit, se diskutuje již delší dobu. Nutnost revitalizace Těšnova zmiňoval i světoznámý Dánský urbanista Jan Gehl v souvislosti s navrhovanými změnami v okolí Magistrály.
Historický vývoj území
Území dnešního Těšnova tvořilo volný prostor před hradbami Nového Města. Brána svatého Petra (Poříčská brána, Špitálská brána) sloužila pro vstup od Špitálských polí (tedy z oblasti pozdějšího Karlína).
Nádraží Praha–Těšnov (Denisovo nádraží), významná novorenesanční stavba, patřilo k trojici koncových nádraží pražského železničního uzlu. Otevřeno bylo v roce 1875, uzavřeno v roce 1972 po zrušení tratě do Vysočan. Z důvodu provedení přeložky sítí a výstavby severojižní magistrály bylo zbouráno severní křídlo budovy nádraží. Plány na její zachování nebyly zrealizovány a budova byla demolována dne 17. března 1985 kvůli zchátralému stavu.
Během výstavby metra linky C v 70. letech minulého století byla zbourána městská struktura převážně bytových domů v lokalitě dnešní zastávky Florenc.
Změna na Těšnově je podnětem na změnu územního plánu č. 44/2017. Informace o pořizování veškerých změn územního plánu naleznete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
