Podobnost ukrajinské a první světové války

Mezi první a druhou světovou válkou je rozdíl v tom, že druhá světová válka byla nutností, protože Adolf Hitler jako hlava Německa ji chtěl a cíleně k ní směřoval. Byla to válka německá a ideologická o nadřazenosti germánské rasy a německého národa a jeho předurčení k světovládě ve spojení s likvidací ras a národů jiných.

První světová válka nutná nebyla. Vznikla z bujnosti části politických elit, které ale nechtěly jiné národy a rasy fyzicky likvidovat. Tyto tzv. elity byly krátkozraké, bez znalosti toho, jak rozvoj průmysl zprůmyslní válku. Snily o válce, kterou si představovaly jako válku z 19. století. Západní a střední Evropa si poslední válku pamatovala z bojů prusko-rakouských 1866 a prusko-francouzských 1870, které byly svou povahu blíž napoleonským válkám, než první světové válce. A zatímco celé léto 1939 smrdělo válkou, ráno 28. 6. 1914, v den sarajevského atentátu, nikdo nepomyslel, že světová válka je na spadnutí a to ani ještě určitý čas po atentátu.

Po válce nevolal panovník František Josef I., nechtěl ji uherský premiér István Tisza, ani řada rakouských politiků a představitelů nejvyšší šlechty. Válka byla výplodem nevelké, ale o to agresivnější válečnické kliky v čele s náčelníkem generálního štábu, nedlouho povýšeným do šlechtického stavu, svobodným pánem Conradem von Hötzendorf. Měli představu krátké a vítězné války, přičemž byli poháněni nenávisti k Srbsku a Rusku. Podcenili schopnosti Ruska i jeho spojenecké vazby na Francii a Británii. Výsledkem byl zánik habsburské říše a miliony mrtvých. Namyšlenost, bujnost a podcenění Ruska je i v zárodku současné války na Ukrajině.

Válka je válka