Dosavadní model EU se zadřel a přestává fungovat. Ukázala to nejprve migrační vlna, pak brexit a nyní také nastupující pandemie koronaviru. Ta obnažila ve vší nahotě totální bezradnost a neschopnost unijních struktur adekvátně a včas reagovat na nové výzvy a rizika. Bruselské kosmopolitní elity dosud úspěšně oslabovaly národní státy především prostřednictvím právních aktů EU, které jsou nadřazeny právu národních států. To se musí v EU zásadně změnit a v některých otázkách musí být naopak nadřazeno právo národních států právu EU. Cestu k tomu dnes ukazuje např. Ruská federace, kde poslední návrh změn ústavy výslovně stanoví, že ruské právo je nadřazeno mezinárodním smlouvám. Hlavním kamenem úrazu je Lisabonská smlouva, před jejímž přijetím oprávněně varoval V. Klaus. Proto je třeba tlačit na to, aby Parlament ČR, nejlépe v koordinaci s ostatními státy V4 a, pokud možno i s Rakouskem a případně i dalšími zeměmi, Lisabonskou smlouvu vypověděl. To nebude možné udělat rovněž bez zásadní revize také Maastrichtské smlouvy.

Tomu se budou kosmopolitní elity zuby nehty bránit se snahou naopak federativní prvky dále posilovat a opakovat své staré a zažité vzorce myšlení a chování. Jejich představitelé je mají pod kůží, za nehty i vrostlé v koříncích vlasů a nejsou ani nic jiného schopni. Kdybych tedy měl věštit nejbližší vývoj, řekl bych, že se během několika dnů či týdnů sejde jakýsi summit. Možná bude mít třeba formu videokonference, aby se jeho představitelé sami nenakazili koronavirem. Na tomto summitu bude slavnostně oznámeno vytvoření jakési Evropské pandemické agentury po vzoru např. Frontexu, která bude mít bohulibý úkol „koordinovat“ úsilí členských států v boji s koronavirem. Přeloženo z bruselštiny do češtiny převádět další kompetence a pravomoci z národních států do Bruselu. Aby mohli jako vždy rozhodovat ti, kteří nebyli nikým zvoleni, nemají žádnou odpovědnost, ale sami nejlépe vědí, co občané v členských státech nejvíce potřebují.