Ani Severní Korea, ani Zimbabwe, Venezuela a koneckonců ani čím dál víc z podstaty žijící ekonomika Evropské unie nejsou zjevně dostatečným argumentem a problémy, které způsobují regulace a přerozdělování, jsou „řešeny“ ještě větší regulací a ještě vyšším zdaněním. Vše zcela v duchu hesla: „Tentokrát už to ale určitě vyjde!“.

Nevyjde. Ono to totiž systémově nejde. Soukromník, ať už malý živnostník, nebo nadnárodní gigant, má totiž velmi účinnou zpětnou vazbu. Když učiní nesprávné rozhodnutí – prodělá. A vydělají jiní, kteří udělali správné rozhodnutí. Nokia by mohla vyprávět, stejně jako ti, kteří si po jejím pádu rádi rozdělili její podíl na trhu.