Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, jsem v kontaktu s řadou lékárníků v menších sídlech, kteří v současné době velmi komplikovaně čelí ekonomické situaci, ale nejenom ekonomické situaci, jsou pro ně stále obtížněji dostupné některé léky. Obávají se, že navíc připravovaným emergentním systémem by mohlo dojít k ještě vážnějšímu ohrožení dostupnosti léků pro jejich klienty, pro jejich pacienty. Kromě toho, že čelí těmto problémům, tak narážejí také v konkurenčním boji na dramaticky komplikovanou situaci v odměňování svých vlastních zaměstnanců a v tom, co jsou schopni vygenerovat při současně fungujícím systému z prodeje léků.

Rád bych se zeptal, co všechno chystá Ministerstvo zdravotnictví v této souvislosti pro zachování zdravotnických služeb v regionech. V menších sídlech kvitují lékárníci to, že došlo k navýšení úhrady za signální výkon ze 14 na 15 korun. Vítají také to, že se tím referenčním rokem pro příští rok stal rok 2018. To vítají také. Ale usilují o to, aby neexistoval takový referenční rok, takový referenční objem, protože nejsou schopni přirozeně ovlivnit, kolik receptů budou získávat, resp. nakolik budou odpovídat poskytováním služeb. Usilují o to, aby se ten výkon, resp. úhrada za signální výkon zvýšila ještě významněji, nejlépe z 15 na 18 korun. Argumentují přitom příslibem růstu mezd i v oblasti zdravotnictví, přičemž samozřejmě ty příjmy z této úhrady v jejich případě představují jenom nějakých deset procent z celku. Nicméně je to vlastně jediná cesta, jak by mohl stát zohlednit jejich služby a zajistit, že se ten výkon změní.