Promluvil: týden očekávaný projev hlavy státu, o které si stále více lidí myslí, že je jiným údem státu, konečně přišel. Kdo snad čekal odložený skutečně státnický projev, čekal marně a čekat už bude do konce dnů vejminkáře z Lán. Nevím, jestli to bylo více tlakem Zemanova nejbližšího okolí, nebo jeho zamotáním se do osidel ruského vlivu, ale byl to tristní pohled na člověka, který dobře ví, kde je pravda, ale musí zoufale surfovat kolem hranice pravdy a lži. Pro většinu lidí už byl převážně na území lži a manipulace. A jako obvykle, prohráli jsme my všichni, prohrála naše země. Koho nyní chceme žádat o solidaritu a podporu, když nejvyšší ústavní činitel z nás udělal zase blbce a posloužil Putinovi?

Také promluvil: Zemanovi tentokrát zdatně udělal předskokana jeho předchůdce Václav Klaus starší. Ten zjevně vyděšen omezováním ruské Bubenče dorazil za Zemanem a Blesku se v pátek svěřil, jak asi bude Zemanův výstup vypadat. A podle toho Zemanova "jedenáctá" skutečně vypadala. Klaus vystoupením v pátečním Blesku překonal už jakékoli zábrany. Posuďte sami jeho citace: "dostáváme se do padesátých let, akorát z druhé strany"; "že štěkáme na jednu ze světových velmocí je něco, za co se stydím a co mě deprimuje, abych se v této zemi pokoušel vůbec něco dělat" ( dost lidí by přivítalo, aby už nedělal vůbec nic); "legračnost toho, jak fungují naše bezpečnostní služby" (od koho jsme už slyšeli o čučkařích?); "protože si myslíme, že štěkat se může" ( pořád lepší "štěkat", než si nechat sr** na hlavu). A Klaus už mluvil o dvou Zemanových koncepcích, než přijdou data. A Zeman poslušně odcitoval dvě "koncepce", i když ta o nedbalosti už je dávno pasé a navíc je vůči obětem ruského řádění ve Vrběticích a jejich pozůstalým naprostou nehorázností, drzostí a sprostotou. Obrovské materiální škody následují daleko za obětmi chladnokrevných teroristů.