Lipavský (Piráti): Otázkou dostavby Dukovan by se měl zabývat bezpečnostní výbor

20.11.2020 13:57

Projev na 67. schůzi Poslanecké sněmovny dne 20. 11. 2020 k vládnímu návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů, druhé čtení

Lipavský (Piráti): Otázkou dostavby Dukovan by se měl zabývat bezpečnostní výbor
Foto: flickr.com
Popisek: Jan Lipavský (Piráti)
reklama

Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za pozornost. Dneska jsme se tedy sešli na mimořádné schůzi k druhému čtení vládního návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. To, že ten název je mírně zavádějící, to zde již zaznělo. Je to ve skutečnosti lex Dukovany, protože nevím o tom, že by si někdo jiný chtěl tady stavět jadernou elektrárnu s výkonem nad 100 megawattů v dohledné době, jiný, než ČEZ v Dukovanech. Nicméně to, aby se daly stavět menší jaderné elektrárny, bude navrhovat Petr Třešňák ve svém pozměňovacím návrhu, nebo již to navrhl, a já bych chtěl vyzvat všechny, aby se zamysleli nad tím a zvážili podporu tomuto návrhu, protože se domnívám, že to je jaksi návrh, který ten zákon posouvá k lepšímu.

Ale to, o čem já hodlám nyní hovořit, je, že se domnívám, že tato schůze by měla být přerušena, otázkou by se měl zabývat bezpečnostní výbor, a vysvětlím vám, proč. Ty argumenty zde již zazněly, nicméně se domnívám, že je nutné, aby zazněly znovu. A v druhé části svého vystoupení bych vám rád představil své dva pozměňovací návrhy, které jsem již měl možnost prezentovat na hospodářském výboru. Ministerstvo průmyslu a obchodu k nim tehdy zaujalo určité stanovisko. Já a můj tým jsme zapracovali vyjádření k tomu - vyjádření do důvodové zprávy. Takže i na to reagujeme.

Trošku mě mrzí, že se vláda snaží strkat hlavu do písku před tou bezpečnostní otázkou. Zvolila takzvaně pštrosí algoritmus. Pštrosí algoritmus spočívá v tom, že strčím hlavu do písku a nic nevidím, tudíž není žádný problém. Proto vedeme tuto debatu a nezbývá nám potom prostor a energie, debatovat o věcech, které se k tomu jádru váží a mluví o nich například Petr Třešňák a jsou poměrně klíčové. Měli bychom mluvit o tom, že je potřeba aktualizovat státní energetickou koncepci, respektive je to v plánu, a měli bychom se bavit o tom, jak bude aktualizována, jaká tam bude role jádra, jaká tam bude role jiných nízkouhlíkových zdrojů. Když jsem mluvil na začátku svého projevu o tom, že ten návrh je zavádějící, tak je zavádějící právě proto, protože ignoruje, nebo nehovoří o jiných nízkoemisních zdrojích, které také existují.

Debata o tom, jaký má být investorský model, tak ta byla vyřešena rozhodnutím vlády a podepsáním smlouvy s ČEZ-em. Nicméně ono to stále může skončit tím, že ČEZ ten celý projekt odprodá státu, takže nakonec to bude státní projekt, a stát bude zvažovat, jestli do toho bude dále sypat peníze, nebo jestli ten projekt ukončí. Takové riziko tam stále je.

A právě proto velice důsledně apelujeme na to, abychom vybrali spolehlivého a dlouhodobého partnera, kterému můžeme věřit, se kterým víme, že bez problémů ten projekt dotáhneme do konce. A mám hodně dobrých důvodů pro to, že to nemůže být společnost z Ruska a z Číny. Já jsem v prvním čtení tohoto návrhu zákona nijak dlouze nevystupoval, respektoval jsem, že se to zařadilo někdy v úterý odpoledne, ještě se to přerušovalo, krátce jsme přetahovali přes sedmou hodinu a navrhoval jsem s tím, že tu detailní debatu povedeme v zahraničním a bezpečnostním výboru, sám jsem člen zahraničního výboru.

Tyto návrhy neprošly, dvakrát jsem navrhoval, abychom se látkou zabývali v zahraničním výboru, poměrně detailně jsem zdůvodňoval, proč je tato látka do těchto výborů příslušná, opírám se o existující vládní dokumenty, Bezpečnostní strategii, Koncepci české zahraniční politiky, Státní energetickou koncepci. Všechny tyto materiály popisují velice dobře a kvalitně, dovolím si říct, zájmy České republiky v dané otázce. A pokud vláda postupuje se zájmy, tak potom není problém, aby nám to doložila a nemusíme vést tuto debatu, nicméně v situaci, kdy výroky premiéra Andreje Babiše, kdy výroky vicepremiéra Karla Havlíčka hovoří o tom, že se budeme bavit se všemi, tak mě to vede k závěru, že bezpečnostní zájmy České republiky jsou tímto jednáním ohroženy.

Já si zde dovolím velice stručně zmínit, pardon, ještě zpátky k tomu bezpečnostním výboru. Já bych chtěl poděkovat kolegovi Pavlovi Žáčkovi, kterému se to podařilo zařadit na agendu, a je tedy naprosto nezbytné, je naprosto nezbytné, aby se tím ten bezpečnostní výbor zabýval a do té doby, aby prostě to druhé čtení, případně třetí čtení neprobíhalo. Ten návrh tady již jednou padl. Bohužel Sněmovna tedy rozhodla jaksi způsobem, který úplně nejde v zájmu bezpečnosti České republiky. Ale to si musí každý poslanec zodpovědět před svými voliči.

Já bych rád připomněl usnesení senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, konkrétně k této látce jsou dvě, jedno z 9. června a druhé z 18. listopadu, tedy dva dny zpátky, kde se jasně píše, že je nežádoucí, aby se na strategické stavbě dané elektrárny podílely společnosti s účastí států, které přistupují k zemím NATO jako nepřátelským, nebo jejich představitelé jsou na sankčním seznamu Evropské unie.

Taková perlička. Taková perlička spočívá v tom, že jeden z členů dozorčí rady Rosatomu je nyní na sankčním (seznamu) Evropské unie, protože je mu přičítán podíl na vraždě nebo na pokusu o vraždu otravnou látkou, chemickou bojovou. S takovouto společností my bychom se měli zahazovat a měli bychom mít problém, vůbec vedeme debatu, to mi přijde naprosto šílené. To mi přijde naprosto šílené.

Včera vyšel článek na serveru irozhlas, kde byl citován materiál podepsaný vicepremiérem této vlády Janem Hamáčkem, ministrem vnitra, nicméně ten materiál shrnuje vyjádření celé bezpečnostní komunity, kterou český stát má. Není to jeden Koudelka, BIS, tak jak je to často rámováno v médiích. Jsou to všechny bezpečnostní složky této republiky. Všechny. Je jich šest dohromady a ty se úplně jednoznačně shodují. A poměrně tvrdě a jasně ty věci pojmenovávají. A to je další argument, který mě vede k tomu, aby se tím zabýval bezpečnostní výbor. Budu to tady opakovat pořád dokola a dokola. No a pokud tedy máme vládu, která z nějakých důvodů, které jsou dle mého názoru zcela jasné, a to je zadání z Pražského hradu od prezidenta Zemana skrze jeho spojku do Moskvy Nejedlého a tak dále, která prostě tlačí ruské jádro, tak mě to vedlo k jedinému možnému řešení, které jako poslanec Parlamentu České republiky mám, a to je minimálně se pokusit legislativní cestou vládě zabránit tomu, aby se toho tendru mohly zúčastnit ruské a čínské firmy.

Tedy dostávám se k druhé části svého projevu, a to je sněmovní dokument 6878 a sněmovní dokument 6879, a tyto dva dokumenty obsahují dva pozměňovací návrhy, které podávám já a pan poslanec Pavel Žáček z ODS, a tyto pozměňovací návrhy nyní si dovolím stručně představit. První pozměňovací návrh říká, že doplňuje paragraf, který říká, že ministerstvo na návrh uzavření smlouvy o výkupu nepředloží, pokud by uzavření smlouvy mohlo ohrozit bezpečnost, svrchovanost nebo jiný životně důležitý zájem státu, životy, zdraví, významné majetkové hodnoty, energetickou bezpečnost státu a dlouhodobou stabilitu dodávek energií nebo by výrazně ohrožovalo jiný významný veřejný zájem. Posouzení této otázky si ministerstvo může vyžádat vyjádření od ostatních orgánů veřejné moci.

Jistě, nepochybuji o tom, že členové této komory detailně znají ústavní zákony České republiky a jistě poznali citaci z ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. A nepochybuji o tom, že tento zákon podpoří, tento pozměňovací návrh. Já nehodlám nyní zatěžovat Poslaneckou sněmovnu celou tou důvodovou zprávou, nicméně tato formulace jednoznačně zaváže Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu, aby dodržovalo příslušné bezpečnostní dokumenty, aby pracovalo ve prospěch bezpečnosti České republiky. Kdyby tomu dnes tak činilo, tak jeho nejvyšší představitel, ministr průmyslu a obchodu, pan vicepremiér Karel Havlíček nemůže hovořit tak, jak hovoří. Proto tento pozměňovací návrh předkládám.

Druhý pozměňovací návrh, je to úprava definice té nízkouhlíkové výrobny, zní. Nízkouhlíkovou výrobnou se rozumí výrobna elektřina na území České republiky s jaderným reaktorem s instalovanou kapacitou o minimálním elektrickém výkonu 100 megawatt, připojená po roce 2030 do elektrizační soustavy, při jejíž stavbě byly užity pouze technologie od dodavatelů, kteří jsou státními příslušníky státu, který přistoupil k Dohodě o vládních zakázkách, a jejichž ovládající osoby jsou státními příslušníky takové země.

Já bych vám všem doporučil, abyste se velice detailně podívali na důvodovou zprávu k tomuto pozměňovacímu návrhu - nebudu ji tady číst celou, má to několik stránek, nechci tím zdržovat - protože ta stavba bude stát minimálně 160 miliard korun. Objevují se názory, že to bude více, pracujme s číslem, které máme, minimálně 160 miliard korun, to je ta overnight cost za tu stavbu bez započítání úroků atd. Takže my vezmeme 160 miliard korun a dáme je nějakému dodavateli skrze ČEZ, aby nám zde postavil jadernou elektrárnu. To je logické. To je v pořádku. Ale proč bychom je měli dávat ruské nebo čínské firmě, když v Rusku nebo v Číně si naše firmy v životě neškrtnou, na takovouto veřejnou zakázku? Protože Rusko a Čína nikdy nepřistoupily a pravděpodobně ani nikdy nepřistoupí, vzhledem k tomu, jak mají přísnou protekcionistickou politiku vlastních trhů, k Dohodě o vládních zakázkách, která je součástí Světové obchodní organizace.

Když musíte nakoupit papír do tiskárny, tak vypisujete veřejnou zakázku jako stát. Česká firma se může přihlásit v Japonsku, v Jižní Koreji, ve Francii, v USA, v Kanadě do tendru na dodávku takového materiálu, do té veřejné zakázky. V Rusku a Číně, byl to příměr, šanci nemáte. A to, proč jsem říkal, že je vhodné se podívat na důvodovou zprávu, tak ta důvodová zpráva vychází z materiálu ze serveru BusinessInfo, což je služba, kterou poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu skrze jednu ze svých organizací, která poskytuje servis byznysu ve světě. A tam je hodnocení toho, jak se může česká firma ucházet o vládní zakázky. Takže vlastně MPO samo skrze tyto materiály přiznává, že v Rusku a v Číně je to prostředí tak nepřátelské firmám, které se snaží tam ucházet o veřejné zakázky, že to vlastně nedává smysl. V jiných zemích samozřejmě tyto problémy nejsou, protože Francie, když je členem Evropské unie, tak je společný trh a tam, kde se přistoupilo k vícestranné dohodě, tak ty překážky jsou také víceméně minimální. A je prostě férové, pokud chceme dát za tu stavbu 160 miliard a je jasné, že to musíme pořídit ze zahraničního zdroje, tak abychom to pořizovali od firem ze států, které jsou nám nějakým způsobem více blízké.

Já vám mockrát děkuji za pozornost, nechci dále zdržovat Poslaneckou sněmovnu. Čeká nás protikorupční balíček, to jsou bezpochyby velice důležité zákony, a věřím, že najdeme cestu k politické dohodě, aby se daná otázka projednala minimálně v jednom z výborů, který se dokáže vyjádřit k otázce geopolitické bezpečnosti. Když už to není zahraniční výbor, což mne osobně mrzí, nicméně budu to téma tam dále navrhovat, ale nechci s tím zatěžovat Sněmovnu, tak nechť to projedná bezpečnostní výbor. A pak si můžeme všichni udělat obrázek o tom, jak vláda naplňuje nebo nenaplňuje strategické dokumenty tohoto státu a jak pracuje nebo nepracuje ve prospěch občanů České republiky.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Feri (TOP 09): Uvědomujete si vůbec, jaký signál tím dáváme?

22:25 Feri (TOP 09): Uvědomujete si vůbec, jaký signál tím dáváme?

Projev na 79. schůzi Poslanecké sněmovny 19. ledna 2021 ke krizovému zákonu