Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se také za klub KSČM vyjádřil k návrhu novely Vojenského zpravodajství.

Jak již tady bylo řečeno, jedná se o zákon, který to neměl na začátku lehké. Tu těžkou úlohu si způsobilo ministerstvo samo, protože předložilo návrh, který narazil na velký odpor odborné veřejnosti i laické veřejnosti v rámci přípravy tohoto materiálu. Nejasné termíny, nejasné definice a nejasnost nakládání s těmi údaji, které by byly patřičně získány, odložily tento materiál a zůstal dlouho, jak se říká, pod stolem. Nyní se tady dostává verze, ke které jsem měl docela obsáhlé vystoupení, přesto mě zarazil můj předřečník hovořící o komplexním pozměňovacím návrhu v nějaké formě, který vlastně, jak se vyjádřil, a teď nebudu přesně citovat, tento návrh, o kterém teď máme jednat, odkládá a zase hází pod stůl a vlastně je tady něco úplně nového a ten návrh nemám k dispozici. Čili nevím, k čemu se vlastně mám vyjadřovat v rámci prvního čtení.

Předpokládám-li postup, který tady kolegové Piráti naznačili, znamená to, že v prvním čtení tady budeme hovořit o něčem, to potom takhle zahodíme, stenografy spálíme - záznamy, protože budou zbytečné, do druhého čtení bude předložen úplně jiný návrh nebo komplexní návrh pozměňující charakter tohoto zákona. Jsem schopen nebo ochoten akceptovat někdy tyto postupy, když se jedná o zákony obecně prospěšné pro společnost, pod tísní časovou, pod tísní věcnou, ale ne v tomto konkrétním případě u tak dlouho projednávaného zákona, tak dlouho připravovaného zákona, abychom znovu jednali o něčem úplně jiném, než máme zde. Proto si dovolím navrhnout vrátit tento zákon předkladateli a předložit ctěné Sněmovně již v té komplexní pozměňované verzi, pokud tedy pan ministr se k ní přihlásí. Jinými slovy, jestli souhlasí s tím, že vlastně tento zákon, který je teď na stole a o kterém diskutuji, bude přepracován tím komplexním pozměňovacím návrhem, potom tedy dávám návrh na vrácení předkladateli k zapracování nebo k přepracování. Pokud se tak ale nestane, to samozřejmě závisí na předkladateli, potom budu diskutovat k tomu materiálu, co mám před sebou, a budu očekávat reakce pana ministra.

Čili k tomu materiálu, který máme, čili materiálu - sněmovní tisk 800 v prvním čtení. Změnily se oproti původnímu výrazně definice, za to děkuji, z druhé strany zůstává hodně neznámých. Neznámé, co zůstává, je, kdo všechno v ČR bude bránit Českou republiku v rámci kyberprostoru, pane ministře. Máme zde specializovaný úřad - Národní úřad kybernetické bezpečnosti, a to je úřad, který má už z titulu své funkce právo bránit Českou republiku proti kyberútokům. A ne že by nebyly. Byli jsme vystaveni kyberútokům, naše zdravotnická zařízení byla vystavena kyberútokům a mnoho občanů České republiky je napadeno kyberútoky, mnozí dokonce museli platit výkupné. Jsou to různé mafiánské a vyděračské skupiny budující kyberprostor v rámci svého byznysu. Toto všechno by měla zabezpečovat Národní centrála kybernetické bezpečnosti jakožto civilní orgán fungující v nějakém prostoru, kyberprostoru a měl by mít veškeré možnosti monitorování a fungování v rámci kyberprostoru. Nebo se pletu? Pletu se v tom, že tento úřad by měl mít informace, co se v tom kyberprostoru děje? Měl by poctivě monitorovat všechny ty toky a hlídat ty údery, které přicházejí v rámci sítě? Anebo jsou to jiné útoky a jiná síť, kterou bude monitorovat Vojenské zpravodajství? Asi ne. Předpokládám, že to je jedna síť. Čili nyní zde budeme mít Vojenské zpravodajství, které funguje v nějakém prostoru, a budu-li obrazný, tak bude jedna černá krabička NÚKIBu, druhá černá krabička Vojenského zpravodajství, možná se dočkáme ještě třetí černé krabičky BIS, možná čtvrté černé krabičky klasických orgánů činných v trestním řízení, pokud budou zařizovat odposlechy a další záležitosti.