Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové,

nechtěl jsem vystupovat. Samozřejmě je to obligátní úvod vystoupení, ale opravdu jsem myslel, že tento návrh v diskusi zůstane v té věcné rovině třetího čtení a nebudeme zde znovu opakovat debaty, které zazněly na hospodářském výboru, a debaty spíše možná částečně ideologické, částečně věcné, ale většinou mimo třetí čtení. Proto jsem se přihlásil, abych reagoval na to, co tady zaznělo. Můžu říct, že bohužel ze strany Pirátů dochází k nějakému výraznému nepochopení - a možná to taky pramení z jejich většinou mladého věku - k tomu, k čemu tady došlo. Čísla, argumenty. Kolegyně, kolegové, podívejte se každý do svého kraje, určitě najdete stavbu, která stojí. I kolegové Piráti si jistě najdou ve svých krajích místa, která jsou schopni zdokumentovat zcela přesně a jasně, proč některá stavba stojí. A když se dopátrají, co tomu brání, tak zjistí, že to není ochrana přírody, že to není nějaká neúcta k majetku, že to není násilí úředníků páchané na chudácích občanech, ale za vším nakonec najdou ten balíček peněz, těch mrzkých třicet stříbrných, které berou mnozí vlastníci pozemků a spekulanti na úkor těch, kteří na ty stavby čekají, aby je urychlili. Můžu připomenout příklady z Moravskoslezského kraje - a vidím, že kolega se startuje k mikrofonu, a budu rád, když řekne, jestli se mýlím.

Tady se třicet let razila nějaká politika zodpovědnosti občana a stát by mu neměl bránit tu zodpovědnost projevit. A přece občan, vlastník, majitel je zodpovědný a ví, jak postupovat a co chtít. A za těch třicet let jsme zjistili, že jsou takoví občané. Ale bohužel je také velice hodně těch, kteří neberou ohled na ty lidi - a můžu připomenout 30 tisíc obyvatel Poruby, kteří roky čekali na obchvat svého sídliště a denně tam projížděly tisíce automobilů vůči jednomu jedinému člověku, který využíval veškeré možnosti a dle mého názoru až za hranou nějakých předpisů k tomu, aby blokoval, aby svých třicet stříbrných získal. A tohle to je důvod, proč tady dneska jsme a proč připravujeme tento návrh.

A zase se objevují tendence, některé stavby ne, některé stavby ano. Kdo si tady z nás troufne říci, že konkrétně tato stavba ty problémy nemá a není třeba ji tam dávat? My nejsme schopni dopředu určit, jak se bude vyvíjet tato situace, a proto hledám nějaký rozumný kompromis návrhů. Jsem odpůrcem seznamů, do kterých v jednom okamžiku něco dáte, ale za měsíc, za dva, za tři už to může být trochu posunuté jinde a už je to zbytečné, nebo naopak byste tam chtěli něco dodat, protože jste narazili na problémy. Proto podpořím hlasováním tady tolik zmiňovaný polský, ale já bych nerad, aby to skončilo u slova polský, ale řekněme moderní evropský model stavby a postupu k urychlení výstavby infrastruktury států. Z druhé strany si kladu otázku, proč by to nemohlo být použito plošně na velké stavby a ostatní stavby.