Můj šestaosmdesátiletý tatínek mi neustále říká, že se mnou sice souhlasí a že v tom, co říkám, co dělám a čemu věřím, mám určitě pravdu, ale zdali by nebylo lepší se aspoň trošku mírnit.

Chápu, má své životní zkušenosti. Jenže taková já nejsem. Přece nebudu svoje názory dávkovat. Člověk buď svoji pravdu říká, nebo ne. Cokoli mezi tím je jen účelové uhýbání, někdy manipulace a občas i lež.