Maláčová (ČSSD): Programové prohlášení vlády je plné obecných frází

11.01.2022 15:02 | Ze sítí

Komentář na facebookovém profilu k programovému prohlášení vlády.

Maláčová (ČSSD): Programové prohlášení vlády je plné obecných frází
Foto: Vít Hassan
Popisek: Jana Maláčová ve volebním štábu ČSSD

Přátelé,

programové prohlášení vlády je klíčový dokument vlády a pětikoalice sepsala elaborát plný obecných frází. Těm nejdůležitějším problémům sociální politiky se vyhýbá. Mluvím o stárnutí populace, předražené bydlením, dlouhodobě drahých energiích, proměnách trhu práce v důsledku automatizace nebo otázce, kde na to všechno vzít. Většinu svých kroků staví pětikoalice na zákonech, které jsme prosadili anebo připravily my sociální demokraté. Otázka tedy je, proč tam to podstatné chybí!? Buď nám pětikoalice něco tají, protože nás nechce před volbami do komunálu vystrašit, nebo skutečně neví, jak problémy 21. století řešit. Asi to dopadne jak s těmi slibovanými úsporami státního rozpočtu. Už pátý měsíc nejsou schopni říct, kde budou desítky miliard škrtat. Ale popravdě řečeno, čekali jste něco jiného? Poté, co všichni mí kritici a kandidáti na ministra práce a sociálních věcí před ministerskou odpovědností utekli? Takže posílám pár poznámek a omlouvám se za delší text.

Důchody

Oceňuji, že vláda kopíruje můj návrh spravedlivé důchodové reformy, nově mu ale říkají férové důchody. Co v programovém prohlášení zcela chybí, jsou jakékoliv částky či čísla. V důchodovém systému budou v příštích desítkách let chybět peníze, hodně peněz. My sociální demokraté jsme otevřeně říkali, že zdroje vidíme ve zdanění majetku a kapitálu. Ne obyčejných lidí a malých firem, ale těch, kteří téměř žádné daně v Česku neplatí. Pravice se ale zdroji evidentně zabývat nemusí. Zapomněli také zmínit, zda budou zvedat věk odchodu do důchodu. Nebudu se ani rozčilovat, že v dokumentu je hrubá chyba. Zmiňují totiž, že zavedou pětistovku za vychované dítě pro současné penzistky. To ale prosadila sociální demokracie v srpnu minulého roku. Vyplácet se začne 1. ledna 2023. Za chybu také považuji, že vláda chce zachovat a podporovat soukromé penzijní spoření v dosavadní podobě. Pro stát je to strašně drahé a střadatelům to nepokrývá ani inflaci. Za populismus považuji daňovou asignaci důchodového pojištění rodičům nebo společný vyměřovací základ manželů. Zní to líbivě, je to ale strašně náročné na administraci, udělá to díru v průběžném systému a důchodcům to přilepší v nejlepším případě o pár stovek měsíčně. Potřebné kalkulace totiž provedla Komise pro spravedlivé důchody již před dvěma roky. Chválím ambici zvýšit vdovské a vdovecké důchody, ale vhodnější by byla změna systému, protože do penze se dostávají už věkové skupiny, které jsou rozsáhle zasaženy rozvodovostí i nízkou sňatečností. Důsledek známe všichni – je to masová chudoba žen ve stáří.

Sociální služby

Opět chybí jakékoliv konkrétno. Sociální demokracie za posledních osm let ztrojnásobila finance na sociální služby – ať už investice na výstavbu zařízení tak zejména dotace na provoz. Udrží Fialova vláda tento vzestupný trend? Jak jinak chce vláda stárnutí populace zvládnout? Hodně mě děsí formulace „Podpoříme zapojení soukromých zdrojů do financování sociálních služeb při zachování sociálních pojistek.“  Kolik si tedy bude muset člověk, který pracuje a nemůže se 24 hodin denně postarat o své nejbližší, připlatit? Co příspěvek na péči, bude se valorizovat tak jako za našich vlád? Jak vůbec připravíme kromě financí sociální služby na tu obrovskou zátěž, které stárnutí přinese? Já jsem připravila reformu financování sociální služeb, která zajišťuje dostupnost těchto služeb bez ohledu na to, kde člověk žije. Dnes máme 14 různých systémů a kvalita se odvíjí od zájmu dané krajské reprezentace o problematiku péče. Předpokládá to ale, že kraje a stát budou spolupracovat. Zavede ministr Jurečka pro těžce pracující pečovatelky a zdravotní sestry konečně jednotné personální standardy? V některých zařízeních musí zvládnout i 40 klientů najednou. Jak pak taková péče vypadá, si umíme všichni domyslet. A co další rozvoj ambulantních a terénních sociálních služeb?  A jak Fialova vláda pomůže stovkám tisíc neformálních pečujících? Česko by mělo konečně zavést pečovatelskou mzdu pro lidi, kteří pečují o své blízké ve 3. a 4. stupni závislosti. Velký problém představuje lékařská posudková služba, rozhodování posudkářů musíme zrychlit. Jsem ráda, že se nám podařilo zlikvidovat přes deset tisíc „nedodělaných“ posudků, které jsem zdědila. Bohužel reforma lékařské posudkové služby, kterou jsme připravili a kterou předložil Jirka Běhounek marně čekala 1,5 roku ve Sněmovně na schválení. I když na ní byla shoda. Chybí mi zmínka, zda ministr Jurečka bude pokračovat v podpoře lidí s poruchou autistického spektra. Za mého ministrování jsme poprvé vyhlásili výzvy na výstavbu specializovaných zařízení. A co reforma psychiatrické péče a propojení sociálně-zdravotního pomezí? Reforma, kterou jsme rozjeli s ministrem zdravotnictví Vojtěchem a kterou zastavila pandemie, může zdravotnímu i sociálnímu systému ušetřit miliardy ročně. Zejména ale zlepší kvalitu života desetitisíců pacientů každý rok.

Zaměstnanost a odměňování

Za největší dva úkoly pro třetí dekádu 21. století kromě stárnutí společnosti považuji zvládnutí změn na trhu práce. Kvůli globalizaci lidé v Česku čelí obrovské prekarizaci (dohodáři, švarsystém, diskriminace, nízké mzdy, mizerné pracovní podmínky). Zároveň se v příštích letech bude kvůli automatizaci a robotizaci trh práce revolučně měnit. Velká část pozic, které známe zanikne a nové budou rašit jako houby na dešti. Nový ministr Jurečka ode mně převzal přesvědčení, že sociální systém má fungovat jako trampolína. To je dobře, kromě slov je ale také potřeba něco udělat. Kvůli pandemii jsme měli strach z masové nezaměstnanosti a zvýšili jsme na úřadech práce objem rekvalifikací. Bude v tom ministr Jurečka pokračovat? Jak udržíme prst na tepu doby, abychom byli schopní armádu nezaměstnaných vrátit zpět do pracovního procesu? Aby rekvalifikace, a vůbec celoživotní vzdělávání lidem skutečně pomohly? Chce Fialova vláda skutečně v takové situaci dovážet levnou pracovní sílu z třetích zemí? Na práci, na kterou je potřeba pouze základní vzdělání a odměnou je minimální mzda? Nízké mzdy jsou  jako droga, krátkodobě uživatelům pomáhá, ale všichni víme, že delší užívání je obrovský průšvih. Česko už ale na této droze frčí 30 let. Vláda ale musí tlačit na růst mezd a platů, tak jak to dělala sociální demokracie. Za nás se minimální mzda zdvojnásobila, lidé pracující pro stát konečně byli důstojně ohodnoceni a i díky tomu se průměrná mzda zvýšila o více než 40 procent. Nechceme spíše, aby lidé, kteří pracují, se ze své mzdy uživili a  aby v naší zemi vznikala pracovní místa s přidanou hodnotou? Neměli by se spíše firmy modernizovat, dokud je čas? Skutečně chceme oddalovat digitalizaci a automatizaci trhu práce, která stejně přijde, za každou cenu a s obrovskými externími náklady (kriminalita, závod ke dnu, vykořisťování zahraničních pracovníků)? Fialova vláda by firmám neměla lhát, jinak nám hrozí, že zaspíme a za pár let se budeme skutečně divit...U kurzarbeitu, který jsem prosadila, současná vláda kritizovala, že chybí jasná kritéria o tom, za jakých podmínek bude rozhodnutím vlády spouštěn. Sama jej definovat ale také neumí. Ale nejvíce starostí v této kapitole mi dělá formulace „Zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti.“ Ví Marián Jurečka, že lidé se zdravotním hendikepem, lidé starší 50 let, samoživitelky nebo lidé z periferie už dnes nemají šanci stát se zaměstnanci a proto přijímají z donucení  práci na dohody? Skutečně chceme ještě více lidí bez sociálního pojištění? Když jsem před rokem v rámci izolačky prosazovala přijetí evidence dohodářů a revizi evidence volných pracovních míst, setkala jsem se s nebývalým odporem zaměstnavatelů. Zákon nakonec neprošel o dva hlasy – díky podnikatelům z řad hnutí ANO. Díky tomu stále ve veřejném prostoru žije mýtus, že máme větší počet volných pracovních míst než nezaměstnaných. Proč některé firmy nechtěli, aby jim stát viděl pod prsty a aby měl stát jasný přehled, co se na trhu práce děje? Proč se kontrolám dodržování zákoníku práce bránily jen některé firmy? A ty poctivé se ničeho nebály a říkaly, že je dobře, že si konečně MPSV došlápne na jejich nekalou konkurenci? A co agentury práce, hodlá pětikoalice jejich činnost nějak regulovat? Pokračovat  v krocích, které se nám podařilo prosadit? Porušování práv zaměstnanců je časovaná bomba pro příští desetiletí. Budeme zde mít stovky tisíc lidí, kteří ačkoliv celý život pracovali, tak nemají nárok na nemocenskou, ošetřovné a nebudou mít nárok na důchod. To ale většinu politiků, kteří neplánují nad horizont 4-8 let, vůbec nezajímá. A co zaměstnanci státu? Jak mají úřady práce nebo sociálka zvládnout obrovský nápor práce bez růstu platů? Jak dlouho to lidé, kteří pracují za 20 či 22 tisíc čistého vydrží pracovat pro stát? Má pětikoalice nějaký plán? Nejvíc mě ale pobavila formulace, že vláda chce zavést automatický mechanismus valorizace minimální mzdy. Super, to je hit posledních let. Chtějí ho totiž všichni. Kámen úrazu ale spočívá v konkrétním čísle. Tripartita se totiž není schopná shodnout, kolik to má být. Zaměstnavatelé chtějí 40 procent, odbory alespoň 50. Pětikoalice bude na straně zaměstnavatelů, zároveň je ale ve schvalování evropská legislativa, kde chce Evropská komise také 50 procent průměrné mzdy.

Podpora rodin

Pokud to vláda myslí vážně s podporou porodnosti, tak musí začít řešit bydlení. Stát nemá bytovou politiku, trh selhal a to je hlavní problém, proč mladí zakládají rodinu pozdě a mají – pokud vůbec – jedno dítě. I když za ideál jsou považovány dvě děti. Druhý nejdůležitější krok je podpora jeslí a školek. Minulý rok v létě jsem prosadila stabilní financování dětských skupin, z evropských peněz jsme vyjednali peníze na výstavbu předškolních zařízení. Proto bude hlavní úkol vlády zajistit, aby dětské skupiny vznikly skutečně v každé obci. Teď už se starostové nemají na co vymlouvat. Od státu dostanou peníze na výstavbu i velkorysé finance na provoz na měsíční bázi. Pro rodiny díky mému zákonu budou dětské skupiny levné a zároveň jsou jednoduché ke zřízení. Vláda také zmiňuje, že „práce a náklady spojené s výchovou dětí a péčí o blízké osoby nemají znamenat propad životní úrovně. Chápu to správně, že zavedou plošné porodné alespoň pro první dítě v řádu desetitisíců korun? Tolik totiž stojí základní výbava pro dítě. Zavede vláda rodičovskou jako 100% náhradu předchozího příjmu tak jak to mají okolní státy? V programovém prohlášení vlády mi však chybí jakákoliv zmínka k modernizaci ospodů na obecních a krajských úřadech, které jsou často mentálně v 60. letech minulého století. Doporučuji také pokračovat v systémové podpoře mediace při rozchodech a rozvodech, tak aby nedocházelo k další eskalaci vztahů rodičů a poškozování vývoje dětí. Chvályhodná je snaha o „dostatek kapacit pro školní kroužky a jiné aktivity po vyučování“. Problém je ale jinde – je to jejich finanční dostupnost. Běžná rodina musí za každé dítě za ty základní kroužky a letní tábor zaplatit minimálně dvacet tisíc ročně.

Sociální dávky

Nejslabší je však pasáž týkající se sociálních dávek. Nenajdeme zde vůbec nic konkrétního, jen věčnou mantru, že vláda systém dávek zjednoduší. Ale co obchod s chudobou? Donutí premiér Fiala konečně ostatní rezorty, aby tuhle rakovinu české společnosti začaly konečně řešit? Aby ministerstvo školství začalo řešit školní docházku dětí. Ví vláda, že na Ústecku v některých regionech až čtvrtina dětí nedokončí ani základní školu? Bude ministerstvo zdravotnictví konečně řešit hygienu bydlení? Alespoň u bydlení, na které stát vyplácí dávky. A co ministerstvo pro místní rozvoj, začne řešit konečně bytovou politiku státu? V programovém prohlášení jsem také nenašla nic o náhradním výživném. Bude vláda řešit vymáhání alimentů po neplatičích a jak? A co náhradní výživné, hodlá měnit současné zastropování na dva roky? Bude vláda valorizovat životní a existenční minimum zejména kvůli růstu cen energií? V textu je také zmíněno „prosadíme přijetí zákona o sociálním podnikání“. Zákon již MPSV pod mým vedením připravilo a byl předložen skupinou poslanců pod vedením Honzy Chvojky napříč politickým spektrem. Sněmovna ho opět nestihla projednat. Jak se k němu ministr Jurečka staví? Co příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které ročně státní rozpočet stojí devět miliard. V minulém funkčním období byla shoda i na úrovni tripartity, že by se tato oblast měla začít zpřísňovat a postupně nahrazovat právě sociálním podnikáním.

Digitalizace a evropská agenda

V programovém prohlášení mě zklamala i celá evropská agenda. Do léta musí vláda implementovat dvě významné evropské směrnice. Ví o nich ministr vůbec? Který z připravených scénářů bude tedy prosazovat? Jak naloží vláda s předsednictvím Radě EU v sociální oblasti a jak MPSV využije desítky miliard z fondů EU ve prospěch sociální soudržnosti? Já jsem v minulých třech letech zavedla elektronickou neschopenku, důchodovou kalkulačku, digitální Antivirus i propojení žádostí o mateřskou i rodičovskou. Jaké konkrétní digitalizační projekty hodlá prosadit tato vláda?

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šimral (Piráti): Letní tábory v Kozojedech budou v moderním prostředí, děti budou bydlet i v nových chatkách

14:32 Šimral (Piráti): Letní tábory v Kozojedech budou v moderním prostředí, děti budou bydlet i v nových chatkách

Pražští radní dnes odsouhlasili záměr veřejné zakázky na celkovou rekonstrukci táborové základny Koz…