Malínský (ČSSD): Okupací nezlomeni

21. 3. 2014 21:01

Pod tímto názvem proběhla v úterý 18. února 2014 v prostorách jednací síně Senátu Parlamentu České republiky konference věnovaná 75. výročí okupace zbytku Česka hitlerovským Německem. Spolupořádali ji předseda Senátu Milan Štěch, Historický ústav AV ČR a Masarykova demokratická akademie.

Malínský (ČSSD): Okupací nezlomeni
Foto: CSSD.cz
Popisek: Logo ČSSD
reklama

Tento podnik bilancoval ve dvou směrech – jednak připomínkou ponurých událostí sychravého, nepřívětivého dne předjaří roku 1939, jednak bilancí aktuálních výsledků historického výzkumu na příkladu systematického badatelského úsilí předních současných českých historiků více generací. V tomto smyslu také vyzněla úvodní slova předsedy Senátu Milana Štěcha, předsedy Akademie věd České republiky Jiřího Drahoše, ředitelky Historického ústavu AV ČR Evy Semotanové a předsedy Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslava Vodičky. Z technických důvodů odpadlo anoncované  úvodní slovo ředitele Masarykovy demokratické akademie Vladimíra Špidly.
Mnichovský diktát

V úvodním bloku, kterým prováděl vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR PhDr. Emil Voráček, DrSc., se nejprve emeritní pracovník Historického ústavu AV ČR PhDr. Jan Gebhart, DrSc., zabýval ovzduším a postupným slábnutím zbytkové druhé Česko-slovenské republiky. Na jeho vývody navázal statutární náměstek ředitelky HÚ AV ČR doc. PhDr. Jan Němeček, DrSc., líčící ve svém příspěvku počátky okupace a rodícího se zahraničního druhého odboje.

Pozornost rychle se formujícímu domácímu odboji věnoval vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR PhDr. Stanislav Kokoška. Resume jejich závěrů lze shrnout do konstatace, že mnichovský diktát, byť citelně poznamenal českou národní hrdost a sebevědomí, v žádném případě nebyl jejich ochromením. Mnoho v této souvislosti již od samých počátků znamenala osobnost prezidenta dr. Edvarda Beneše a jeho chicagské vystoupení 16. března 1939.
Vývoj levice

Druhý blok, jehož vedení se ujal vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny PhDr. Vít  Smetana, PhD., se zaměřil na sledování reakcí politické scény a československé armády. Významnou pozornost věnoval vývoji levice jak socialistické (s důrazem na sociálně demokratickou stranu a následně Národní stranu práce), tak komunistické ve svém problémově-úvahově založeném vystoupení již zmíněný PhDr. Emil Voráček, DrSc.

Na reakce katolické části tehdejšího veřejného mínění zaměřil svou badatelskou pozornost doc. Mgr. Jaroslav Šebek, PhD. z Historického ústavu AV ČR. Kultivovaným a přitom šarmantně proneseným příspěvkem upoutala pozornost početného auditoria vědecká pracovnice Historického ústavu AV ČR doc. PhDr. Zlatica Zudová-Lešková, CSc., podrobně sledující bojeschopnost a ideové zacílení československé armády během druhé republiky i poté v prvních dnech počínajícího protektorátu. I zde se všichni badatelé shodli v závěru, že ani v těchto případech není možné pozorovat na příslušnících tehdejšího Česko-Slovenska známky rezignace a zoufalství.
Představy říšských hospodářských odborníků

Poslední, třetí blok, řízený doc. PhDr. Janem Němečkem, DrSc. dovršil tuto konferenci badatelských sond ad hoc jednak pozoruhodným vystoupením gendrově zaměřené historičky Mgr. Blanky Jedličkové o aktuálním stavu bádání v úseku oral history (historie pamětnické reflexe); závěry, k nimž dospěla, byly dvojího rázu: jednak, že toto palčivé téma se netěší příliš velké pozornosti, jednak,  že i s ohledem na tuto okolnost je tu mnohé badatelsky nedokončeno a že časová vzdálenost, dělící události 15. března od naší současnosti, může tento stav korigovat jen s krajními nesnázemi.

Pedagog Ústavu hospodářských a sociálních dějin Filozofické fakulty UK v Praze prof. PhDr. Drahoslav Jančík, CSc., s až lékárnickou akríbií sledoval vývoj představ říšských hospodářských německých odborníků na ovládnutí Československa a jeho začlenění zprvu do německé ekonomické sféry a později po 15. březnu i nedobrovolnou integraci „zbytkového“ českého hospodářství do nacistické ekonomiky.

O základních souvislostech a faktech, propojujících nosné linie v širším časovém horizontu novodobých československých i českých dějin, promluvil ve svém typickém projevu prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc. Docent Němeček ocenil jeho improvizaci příznačnými slovy: že mluvit po tomto doyenovi české historické komunity by bylo nošením dříví do lesa.           
Zájem byl velký          

Podle dostupných údajů se na konferenci přihlásilo kolem 220 zájemců; 50 z nich muselo být pro nedostatek místa odmítnuto. Počet účastníků je odhadnutelný na přibližně 150 osob. Byli mezi nimi mj. první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, evropský poslanec Richard Falbr, senátorka Eva Syková, senátor Radko Martínek, bývalý evropský poslanec Vladimír Laštůvka, řada předních českých historiků (Josef Tomeš z Masarykova ústavu AV ČR, Jiří Křesťan z Národního archivu ČR, Václav Šplíchal, Jiří Kořalka ad.), publicista politolog Lukáš Jelínek a řada dalších osobností. Diskuse, následující po jednotlivých blocích, navazovala na merita přednášených příspěvků a více či méně je potvrzovala nebo dále rozvíjela.

Součástí konference byly návštěvy dvou výstav: Konec Česko-Slovenska 14. - 16. březen 1939 (koná se v prostorách Mytologické chodby Valdštejnova paláce do 28. 3.) a drobnější příležitostné výstavky německé Capek Gesellschaft Josef Čapek Maler, Dichter, Schriftsteller,  které dále dokreslily průběh i vyznění této pozoruhodné události.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: cssd.cz
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Soukromníci: Nakupujte u malých obchodníků a pomozte jim přežít

6:37 Soukromníci: Nakupujte u malých obchodníků a pomozte jim přežít

Výzva na facebookovém profilu k podpoře živnostníků a malých firem