Martan (SPO): Nejen Lety, ale i pramen Vltavy na Šumavě uctívejme

15.02.2018 22:36 | Zprávy

V současné době se ve veřejném prostoru udržuje téma "popírání holocaustu" v souvislosti s táborem Lety u Písku a výroky poslanců strany SPD. Obdobný tábor byl v místě pramen Vltavy u Kvildy, ale o něm se již 25 let mlčí.

Martan (SPO): Nejen Lety, ale i pramen Vltavy na Šumavě uctívejme
Foto: archiv
Popisek: Petr Martan

Tábor Lety nezpochybňuji

Dle věrohodných zdrojů to nejprve byl pracovní tábor, kterým prošlo 770 osob do konce r. 1941 a vězni pracovali zejména v lesích při těžbě dřeva a při dalších těžkých pracích. Dále se změnil status tábora na "cikánský tábor", kterým prošlo 1309 osob, přičemž přežilo zhruba 300. Téměř všichni ostatní byli deportováni do Osvětimi k plánovanému usmrcování. Tábor v Letech tedy nebyl vyhlazovacím táborem, ale "čekárnou" na dodání do koncentračních táborů a místem mučení a umírání stovek lidí. To bylo svinstvo Říše Německo, které musí být stále jak nám tak současnému Německu připomínáno a jejich oběti uctívány. V této souvislosti je potřeba upřesnit pojmy. Německý pokyn z r. 1940 žádá, aby za koncentrační tábory byly označovány jen ty, které patřily pod inspektora koncentračních táborů: Dachau, Sachsenhausen, Buchenwald, Flosenburg, Mauthausen a Ravensbrück; dále židovská ghetta, jako Terezín, Kaunas a další.

Příslušníci států, které Německo obsadilo, byli násilně soustřeďováni do tzv. „internačních táborů“. V r. 1940 se změnil způsob věznění. Potom bylo důvodem pro umístění do internačního tábora toto: židovská příslušnost, osoby podezřelé ze sabotáže a špionáže, nebo jiné přestupky. Později měli být všichni dopraveni do koncentračních táborů. Mezistupněm k tomu bylo zařazení do internačního tábora. V roce 1940 nacisté změnili podmínky tak, že Židé měli přednost do koncentráku a k usmrcení. Ostatní národnosti v internačních táborech se tak ocitly na konci fronty na smrt, neboť Němci nestíhali plán vraždění.

Dle německého nařízení o ubytování a zacházení s lidmi nasazenými na práce (6/1942) je uváděno, že „pro jejich ubytování měly sloužit tábory – nejjednodušší baráky, které se měly skládat z místností pro ubytování, světnice pro nemocné a trestanecké cely. Okna měla být opatřena mřížemi a celý tábor obehnán ostnatým drátem. V jednotlivých táborech mělo být ubytováno kolem 20–30 osob a stále střežených. Velitele strážního oddílu mělo určovat gestapo“. Jen v oblasti střední Šumavy bylo 26 internačních táborů. Byli tam také občané několika států, s nimiž jsme dnes v Evropské unii.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jiří Vosecký byl položen dotaz

Jak jste spokojen s vyšetřováním bitcoinové kauzy?

A je pravda, že jste jako senátoři chtěli po nové ministryni dokumenty jako je soudní rozhodnutí, e-maily úředníků a zápisy ze schůzek a komunikaci s advokátem Tomáše Jiřikovského, a že vám je nedodala? Jak na vás nejen samotná kauza, ale hlavně celé vyšetřování působí? Já moc nevěřím tomu, že se d...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministr Vlček: Pro větší dostupnost čisté energie

14:04 Ministr Vlček: Pro větší dostupnost čisté energie

Senát schválil zákon, který nastavuje proces, jak vymezovat oblasti pro nové projekty obnovitelných …