Michálek (Piráti): Doufám, že pan premiér dorazí do Poslanecké sněmovny

30.01.2020 11:09

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 30. ledna 2020 – interpelace premiéra Babiše

Michálek (Piráti): Doufám, že pan premiér dorazí do Poslanecké sněmovny
Foto: Piráti
Popisek: Jakub Michálek
reklama

Děkuji za slovo, vážený pane předsedo.

Určitě se budu držet toho tématu, které je vymezeno poměrně rozsáhle k programu pana premiéra. Čili vzhledem k tomu, že pan premiér odpověděl ve své interpelaci, že jeho program je pracovat od rána do večera, což si myslím, že v naší republice je pořád ještě standard, tak jsem se chtěl zeptat pana premiéra, byť je nepřítomen, jestli by nám mohl říci, kdy konkrétně dorazí sem do Poslanecké sněmovny, kde se má vláda zodpovídat Poslanecké sněmovně. Protože se myslím, že si úplně správně nerozvrhuje čas ve smyslu, jaké jsou jeho ústavní role a povinnosti a ve smyslu toho, čemu se skutečně věnuje.

My jsme teď byli svědky toho, že pan premiér v podstatě osobně začal řešit věci na Ministerstvu dopravy, sešel se s panem Vondráčkem a začali dávat dohromady, nebo respektive se začal nějakým způsobem podílet na programování nového systému na Ministerstvu dopravy na nákup dálničních známek. Ale já se domnívám, že pan premiér by se měl skutečně zaměřit na to, že obsadí rezorty kompetentními lidmi a nebude řešit ty koncové věci na této úrovni. Protože potom samozřejmě tráví čas věcmi, kvůli kterým se nemůže dostavit do Poslanecké sněmovny a odpovídat na dotazy poslanců.

Takže ono se to potom zvrhne do určité telenovely, kdy pan premiér akčně zasahuje na rezortech, ovšem v důsledku toho, že nevhodně vybral nominanty do křesel ministrů, protože těch personálních změn už tam bylo opravdu poměrně dost. I na Ministerstvu spravedlnosti například, kde se ti ministři střídali třeba někdy i po 14 dnech. No a ten způsob řízení samozřejmě vypovídá o tom, že se nedaří ten program promítat do praxe úplně tak, jak by to mělo fungovat.

Já bych se teď podíval na program pana premiéra v oblasti boje proti korupci, protože přece jenom ANO vzniklo jako protikorupční hnutí a já jsem si tady vytiskl publikaci pana premiéra, se kterou kandidoval do Poslanecké sněmovny Vize 2035 pro Českou republiku pro naše děti. No a součásti samozřejmě toho programu, té vize, by měl být i nějaký implementační mechanismus, aby to nebylo pouze na papíře, ale aby se to promítalo do praxe.

Tady se vlastně kritizuje v tom jeho programu, že vnímání korupce se pohybuje na 30. až 50. místě na světě podle indexu, který sestavují mezinárodní organizace a teď jsme opět viděli, že Česká republika si v tom pohoršila a že se v podstatě realizuje to, co kritizuje pan premiér ve svém programu. "Vlivné zájmové skupiny už nepotřebují porušovat zákon, spíš prosadí jeho změnu a svou činnost tím legalizují", říká Transparency international ve své zprávě. A tohle cituje pan premiér ve svém programu. A myslím si, že i celkem dobře to popisuje to, co se děje teď za jeho fungování.

Cituje tady zákon o whistleblowingu, o kterém se nemohou dohodnou ani v koalici. Takže teď, když má vláda většinu v Poslanecké sněmovně, tak stále nepředložili zákon o whistleblowingu, který slibovali ve svém volebním programu. Tady píše o tom, že ten by měl pomoci lidem, kteří upozorní na porušení zákona, to je v právním státě dokonce povinnost. "Když je to ale kriminalita ve firmě nebo ve veřejné správě, tak lidi, kteří na ni upozorní, často ztratí zaměstnání. Jdou po nich, čelí nátlaku a vyhrožování, spojí se proti nim kde kdo. A dokonce mohou přijít o majetek."

No tak to jsme zase přesně zažili, že se dělo v případě pana premiéra a těch několika whistleblowerů, kteří upozornili například na způsob, jakým se proplácí některé zemědělské dotace, jakým se dodržují pravidla střetu zájmů a podobně. Takže ti lidé, kteří upozornili na tu korupci, tak potom byli odstraněni, aniž bychom byli informováni o tom, jakým způsobem se ta obvinění vyšetřila.

Pak tady máme další věci, které se týkají státních zástupců, které pan premiér má ve svém programu na straně 113, na který taky asi pozapomněl. Ty se týkají státních zástupců, aby jim nikdo nemohl zasahovat do konkrétního případu. No a do teď zákon o státních zástupcích se ani nedostal na program jednání Poslanecké sněmovny. Tady pan premiér kritizuje, že to připravili, ale v Parlamentu to zařízli a teď samozřejmě vláda opět dělá úplně to samé. Zamezila tomu, aby se projednal zákon o Státním zastupitelství.

Potom tady popisuje, že v Česku trvá složitý soudní spor asi tři a půl roku. To je na straně 114 programu pana premiéra. Šest let, když je to obchodní spor. No a my teď se skutečně setkáváme s tím, že na Městském soudu v Praze není dostatečná kapacita k tomu, aby byly včas vyřizovány záležitosti. A to je věc, která se bohužel netýká pouze rezortu spravedlnosti, ale týká se všech rezortů napříč celou vládou. Je to z toho důvodu, že Městský soud v Praze rozhoduje jako správní soud 1. stupně o žalobách ve správním soudnictví proti rozhodnutím ústředních správních orgánů, pokud sídlo toho správního orgánu 1. stupně bylo v obvodu Hlavního města Prahy, což v řadě těch orgánů je ten případ.

Takže jinými slovy, celá řada žalob a celý ten systém kontroly ve správním soudnictví spoléhá na to, že Městský soud v Praze, který přezkoumává i ta rozhodnutí ministrů, bude rozhodovat včas a bude rozhodovat v souladu se zákonem. A tam se setkáváme s tím, že naopak ty soudní spory u Městského soudu v Praze trvají rekordně dlouho, dokonce trvají stejně dlouho jako je volební období některé vlády. To znamená, že když nějaký ministr, dejme tomu, nebo úředník na ministerstvu, vydá nezákonné rozhodnutí, tak v tom složitém sporu to bude trvat čtyři roky, než to rozhodnutí bude soudem přezkoumáno a zrušeno.

Čili jinými slovy, nerozhodne se o tom ani v tom volebním období, není možné z toho vyvodit politickou odpovědnost, voliči se podle toho nemůžou rozhodovat a až v příštím volebním období se to možná přezkoumá. Takže takovýmto způsobem dochází k odkladu té odpovědnosti za nezákonná rozhodnutí.

Samozřejmě v oblasti toho správního soudnictví ta nevymahatelnost je potom spojena ještě s problémem, že jakmile správní soud vydá to svoje rozhodnutí, tak nemáme v České republice apelační princip, to znamená dojde pouze typicky ke kasaci toho rozhodnutí s výjimkou přestupkového práva a práva na informace. No a ten správní úřad - může to být například Finanční úřad, tak nemusí to rozhodnutí respektovat. Respektive měl by ho dodržovat podle zákona, ale když to neudělá, tak mu nehrozí žádné sankce.

Takže ve výsledku se prostě setkáváme i s případy, že finanční úřad třeba vydá stanovisko, že rozhodnutí Ústavního soudu pro něj nebude použitelné, že ho nebude dodržovat atd. To je samozřejmě druhý problém, který komplikuje dohled nad zákonností veřejné správy.

Tady pan premiér píše, že ve svém programu na straně 116 uvádí, že právníci, se kterými se zná, vypočetli, že už jen digitalizací by se soudy zrychlily o 80 %. Místo tři a půl roku by bylo hotovo za 18 měsíců. Obchodní spor místo šesti let půl druhého roku. Když to srovnáme s realitou, tak oproti tomu snu v oblasti digitalizace zejména elektronického soudního spisu, který je gros té digitalizace, tak nedošlo prakticky k žádnému pokroku, protože byla vypsána zakázka, ta se zrušila, teď se znovu vypisuje a stále není definován standard elektronického spisu ani elektronického soudního spisu, takže tento bod samozřejmě není možné realizovat.

Chtěl jsem se zeptat i pana premiéra, jakým způsobem v těchto bodech bude dál postupovat. Pokud vystoupí místo pana premiéra nějaký vicepremiér - já jsem tady viděl pana Havlíčka, než odešel, asi šel řídit dvě ministerstva, nevím - tak bych chtěl vědět odpovědi na tyto otázky. Jakým konkrétním způsobem se realizuje ten program, protože já si myslím, že tohle není selhání na úrovni toho, že by v jedné oblasti byl třeba špatně obsazen resort a že by věci se nepohybovaly kupředu. Tohle je selhání na úrovni delivery, dodání toho, co je skutečně napsáno v programu, aby se také promítlo do reality. Vize je napsána do roku 2035, takže člověk se vždycky může vymluvit na to, že se to bude realizovat až v roce 2030 a mezi lety 2030 a 2035 si mákne, ale pokud by politika měla být dělána zodpovědně, tak je potřeba, aby se nastavil implementační rámec, rozdělily se úkoly atd. Spousta těch věcí je nerealizovaná, nepromítá se do plánu legislativních prací vlády, nepromítá se do plánu legislativních úkolů atd.

Třeba v případě Ministerstva spravedlnosti, o kterém jsem mluvil, které jsem si vybral jako konkrétní příklad, kterému se věnuji, tak v tom plánu legislativních věcí vlády jsou prakticky pouze implementace evropského práva, takže tam není implementováno nic z toho programu, který byl realizován ve volbách.

Já bych se teď dotkl ještě jednoho tématu, které považuji za důležité, abych ho výslovně zmínil, a to, že pan premiér ve svém programu na straně 117 mluví o problematice exekucí. Píše o tom, že současný systém podporuje nezodpovědnost lidí, kteří padají do dluhové pasti, ne všichni vlastní vinou, některé tam poslala nešťastná životní událost, nicméně v exekuci je už přes 800 tisíc lidí a máme zaděláno na obrovský sociální malér. Určitě jste na internetu viděli mapu exekucí. Podle statistik exekutorské komory za sebou táhneme 4,5 mil. nevyřešených exekucí. Dvě třetiny jsou vedeny na lidi v dluhové pasti, z nichž nevymůžeme nikdy nic. Asi 140 tisíc lidí má na sebe více než deset exekucí. Mezi vymahači dluhů kolují historky o rekordmanech, na které je přes sto exekucí. Jak to, že jim ještě někdo půjčí?

Tohle je další téma, o kterém píše pan premiér ve své knize, ale bohužel teď, když projednáváme zákon o exekucích, tak není vůbec jasné stanovisko vlády, jaké je stanovisko k programu, protože teď se projednává novela exekučního řádu, já jsem o tom diskutoval s paní ministryní spravedlnosti a paní ministryně spravedlnosti zkrátka uvedla, že ještě nemá pokyn, jakým způsobem to tedy mají udělat, což musí přijít od premiéra, od vedení ANO, aby se rozhodli, jakou podobu exekucí zvolí. Opět jde o věc, která vyplývá z určité nesystematičnosti dodržování nebo toho delivery programu, se kterým pan premiér uspěl ve volbách.

A teď - jakým způsobem to vláda sleduje, o tom už jsem se zmínil ve svém předchozím vystoupení, které bylo minule přerušeno. Oni mají nějaký informační systém, vlastně v podstatě tabulku, ve které evidují úkoly, které vyplývají z programového prohlášení vlády a současně u nich mají uvedeno, kdo ten konkrétní program má na starosti, je to v softwaru společnosti Microsoft, produkt Microsoft Dynamics, a tam je uvedeno, v jakých termínech mají ministerstva plnit jaké úkoly.

Takže v podstatě se tady vytvořil paralelní systém oproti standardním nástrojům plánu legislativních prací vlády, jak jsou upraveny legislativními pravidly vlády a plánu nelegislativních úkolů, tak existuje ještě další systém, který je ovšem neveřejný a který zjevně má vyšší směrodatnou hodnotu než ty oficiální systémy. V tom systému by tedy mělo být zaručeno, že pokud ministr neplní nějaký úkol, tak je definován eskalační mechanismus, že například premiér nebo vicepremiér - nebo nevím, jak to v podstatě vláda má rozvrženo, to bych se také rád zeptal, jakým způsobem to funguje, kdo řeší ty problémy, pokud nepostupují práce potřebným tempem.

Co je ovšem problematické, je to, že tento systém není ani na základní úrovni transparentní, není veřejný. I když já jako poslanec se zeptám pana premiéra, v jakém stavu jsou jednotlivé úkoly v tom systému, tak mi řekne, že to nezveřejní, aniž by uvedl zákonný důvod, ze kterého to nechce zveřejnit. Já připomenu, že v České republice máme ústavně zaručeno právo na informace, máme tedy zaručenou kontrolu vlády Parlamentem, takže pokud předseda vlády má takovouto tabulku a ta tabulka se v podstatě udržuje za peníze daňových poplatníků, ten systém také vznikl za peníze daňových poplatníků, půl miliónu jsme za něj podle mých informací zaplatili, tak by přece veřejnost měla mít právo na to, aby zjistila, v jakém stavu jsou jednotlivé úkoly, které premiér slíbil plnit ve vládním prohlášení. Jinak není účinným způsobem nastaven ten mechanismus dodávání slibů a jsou to skutečně jen sliby na papíře.

Já bych chtěl v tomto ohledu vyzvat pana premiéra, aby zveřejnil aktuální stav plnění programového prohlášení. My samozřejmě jako opozice monitorujeme v různých oblastech jak se programové prohlášení plní, ale nerozumím tomu - my jsme dostali od pana premiéra, abyste tomu rozuměli, odpověď, že si to jako opozice máme zjistit sami, že nám ty informace nedá. No tak, to je samozřejmě rozhodnutí, které je na první pohled nezákonné, protože neuvádí žádný důvod, který je uveden v zákoně č. 106 o svobodném přístupu k informacím, podle kterého musí uvést, že to je buď utajovaná skutečnost, nebo musí uvést, že tam jsou chráněné citlivé osobní údaje apod. Žádný takový zákonný důvod v tom rozhodnutí uveden nebyl.

Takže takovýmto způsobem dochází k selhání v oblasti realizace programového prohlášení vlády. My jako opozice nemáme k dispozici tu informaci a myslíme si, že by to mělo být zveřejněno, tak, abychom se potom mohli bavit konkrétně, proč konkrétní ministerstva v dané oblasti neplné své závazky, které jim vyplývají z jejich úkolů a abychom se mohli soustředit na podstatné věci. Čili jde o to, abychom tady nastavili nějaký zpětnovazební mechanismus, že pokud dochází v oblasti nějakého ministerstva k selhání, tak my budeme schopni to rychle identifikovat, upozornit na to, a zodpovědní ministři budou pod tlakem, aby zjednali nápravu, aby se už preventivně nastavil ten systém, ne aby se to řešilo jako ta zakázka na resortu dopravy, že se to potom nějak horko těžko lepší s nasazením dobrovolníků, což já samozřejmě oceňuji, že někdo je ochoten ve svém volném čase pomoci veřejné správě dát dohromady nějaký informační systém, ale všichni asi intuitivně cítíme, že ten správný standardní proces by měl fungovat jinak a že Ministerstvo dopravy by mělo dohlížet nad tím příslušným fondem, Státním fondem dopravní infrastruktury, aby ty zakázky připravoval tak, že tam nebudou takovéto renonsy (renoncy?) a že to bude odpovídat nějaké tržní hodnotě.

Protože ta interpelace je pojata poměrně široce, já bych dal teď prostor ostatním kolegům, aby se mohly zeptat i na své resorty, protože já se rozhodně necítím být odborníkem na jiné oblasti. Ve svém vystoupení jsem se chtěl soustředit jenom na určité vybrané problémy z resortu spravedlnosti a z oblasti delivery, to znamená plnění toho programu, promítnutí předvolebních slibů do praxe a monitorování stavu jejich plnění, na které si myslím, že občané by měli mít nárok.

Takže pokud chcete se vyjádřit i k nějaké další oblasti, tak si myslím, že tady je pro to prostor a doufám, že pan premiér dorazí do Poslanecké sněmovny, aby zodpověděl ty dotazy. A myslím si, že je naprosto nedostatečné, že nám slíbil, že přijde jenom v tomto roce. To znamená asi jednou v tomto roce. My bychom chtěli vědět, aspoň v kterém měsíci to bude, kdy dorazí do Sněmovny na písemné interpelace a vyjádří se k těm problémům, které jsou poměrně závažné. Protože pokud máme 800 tis. lidí v exekuci, tak to není opravdu věc, která by se měla odbýt tím, že premiér do Sněmovny nedorazí a nevyjádří se k tomu.

Mgr. et Mgr. Jakub Michálek

  • Piráti
  • Pusťte nás na ně, porveme se za vás!
  • poslanec

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Berg (Zelení): Teď je klíčové, aby Andrej Babiš tuto příležitost nezmařil

11:30 Berg (Zelení): Teď je klíčové, aby Andrej Babiš tuto příležitost nezmařil

Komentář na facebookovém profilu k plánu na obnovu Evropy po krizi, který představila Evropská komis…