Vážené kolegyně, vážení kolegové,
tento návrh zákona zde už také byl v minulém volebním období, bohužel svůj ze začátku nadějný život ukončil ve druhém čtení a nedokončil tedy legislativní proces. Proto si dovoluji ho sem předložit opětovně.
Dovolte mi ve stručnosti představit základní změny, které jsou v této novele a zároveň vlastně i důvod předložení. Především novela napravuje nedostatečnou implementaci rámcové směrnice o vodách, což je článek 4.7, tím, že zakotvuje konkrétní způsob udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací určitého záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody. Uvedená změna reaguje na aktuální řízení EU-Pilot, v němž Evropská komise České republice vytýká, že není zcela zřejmé, v jakém okamžiku schvalování projektů mají příslušné orgány použít § 23a vodního zákona upravujícího cíle v ochraně vod, a právě toto ustanovení provádí článek 4.7.
Úprava tedy nově stanoví dvoufázové hodnocení, zda záměrem nedojde ke zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru, a vodoprávní úřad na základě dostupných podkladů v rámci vydávání souhlasu či závazného stanoviska zhodnotí možnost zhoršení záměrem dotčeného vodního útvaru a v případě důvodného podezření na možnost zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru vodoprávní úřad následně poučí žadatele o nutnosti požádat si o výjimku ze zhoršení stavu. Dosud to bylo tak, že vodoprávní úřad do toho rovněž vstupoval, takže není to nové ustanovení, ale zdaleka nebylo jasné, jak má v této věci dále postupovat.
Dalším bodem je výrazné omezení administrativy v oblasti poplatků. Novela vodního zákona naplňuje konkrétní opatření plynoucí z takzvaného ekoauditu, kdy dochází k významnému omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy je v rámci novely upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků. To je takzvané zrušení záloh. A dále byla omezena povinnost ohlašování údajů přes elektronický systém plnění ohlašovacích povinností tzv. systém ISPOP až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než šest tisíc kubíků odpadních vod za kalendářní rok, což se projeví na snížení administrativy u desítek tisíc malých zdrojů znečištění, což jsou především malé obce a malé domovní čistírny odpadních vod.
Kromě toho novela upřesňuje definice odpadní vody a upravují se další ustanovení s ohledem na dosažení větší ochrany jakosti vody, včetně vyjasnění způsobů likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách. Rovněž se zavádí možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních pro soubory staveb, například část obce, v případech, kdy je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových. Možnost limitovaného vypouštění odpadních vod ze souborů staveb pro bydlení umožní vybudování centrální čistírny odpadních vod i v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod.
A v neposlední řadě je navržena i změna správy poplatků, kdy novelou dochází k přenosu správy poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí na Státní fond životního prostředí a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád. Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu namísto správního řádu, a centralizace celého procesu je pozitivem tohoto řešení také snížení administrativní zátěže České inspekce životního prostředí, která je a měla by samozřejmě primárně být orgánem kontrolním.
Jak už jsem řekl, tento zákon byl vládou schválen již v roce 2015, následně byl předložen do Sněmovny, kde v druhém čtení včetně načtení několika pozměňovacích návrhů, které samozřejmě nejsou předmětem tohoto návrhu, tento návrh je identický s návrhem, který šel do vlády a do Sněmovny v roce 2016, s tím, že byly pouze zapracovány pouze legislativně technické úpravy, jejichž potřeba vyvstala zejména v důsledku změny některých právních předpisů, například stavebního zákona.
To je vše. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
