Paní doktorko, o cílech ruské „speciální vojenské operace“ spolu mluvíme často. Vy je popisujete. Nyní západní média na základě výstupů tajných služeb USA informují, že Putin upřednostňuje krátkodobý intenzivní postup na frontě, aby zabral co nejvíc. A že nad dlouhodobě vedenou válkou už neuvažuje. Zní to realisticky, nebo je to hra?

Veřejné výstupy tajných služeb do médií sledují různé cíle, na ně by ten, kdo chce pravdivě analyzovat stav věci, neměl brát příliš zřetel. V opačném případě by mohl dodnes hledat chemické zbraně v Iráku… Kdyby naše média chtěla občany informovat, a ne manipulovat s jejich míněním, tak by od počátku vysvětlovala všechny cíle, aby lidé by pochopili, proč je Ukrajina prostředkem k transformaci sil ve světě, ve kterém Západ už ztratil hegemonii. USA již nemají pozici, která je schopna výrazně konflikt na Ukrajině ovlivnit. Evropská unie už vůbec ne. Ruská federace bude bojovat tak dlouho, dokud nesplní všechny své cíle, bez ohledu na to, jak to bude dlouho trvat. Získání nových území je už důsledek toho, že se politické cíle prosazují vojenskou, násilnou cestou.

Mezi mými přáteli zavládla v posledních dnech skepse: Trump uzavřel „minerální deal“ s Ukrajinou, současně uvolnil ruku zbrojním kšeftům na Ukrajinu a obnovil sdílení zpravodajských informací. Může toto protáhnout válku do nekonečna?

Bylo by naivní se domnívat, že vojenský průmyslový komplex by Trumpovi dovolil uzavřít mír na Ukrajině. On sám by jej chtěl, ale musí respektovat zájmy amerických průmyslníků a válka je velký kšeft. Minerální deal je veřejné zdůvodnění pro Američany, proč se dále Ukrajina vyzbrojuje. Bude se jim tvrdit, že tam mají USA ekonomické zájmy. Ve skutečnosti je minimální naděje, že USA budou schopny z nerostného bohatství Ukrajiny něco získat. Zelenskyj ukazoval zájemcům sovětské mapy desítky let staré. Po celém světě máte nerostná bohatství. Vtip je ale v tom, jestli se vám vyplatí je dobývat. Světové ceny jsou neúprosné a v současné době Afrika a Jižní Amerika zásobují trhy tak, že jim podle ekonomických analytiků Ukrajiny nemohou případně dobytá bohatství Ukrajiny cenově konkurovat. Mineral deal je spíše nástrojem k tomu, aby se USA mohly vrátit zpět do hry o konečné uspořádání teritoria, které světové mapy označují jako Ukrajina. První reálná možnost ukončení války na Ukrajině je jaro 2026. Letos určitě ne.

Americká média dávají najevo, že Trump je z Putina „unavený“. Současně ale na Trumpa všichni prskají, že je proruský. A senátor Graham připravuje drastické ekonomické sankce na Gazprom a další ruské podniky. Ty ovšem prezident USA zatím neposvětil. Jak tuto hru vnímat?

Američanům se přece musí nějak zdůvodnit, proč s mírem na Ukrajině Trump neuspěl. Zbraně budou dodávat dál, tak teď bude zase na chvíli zlý Rus. Každý, kdo chce něco jiného než vojenskoprůmyslový komplex, je ruský trol. Sankce už se Rusům moc dát nedají, mají jich už přes 26 000 a postupují dál v plnění svých cílů. Navíc USA se neobejdou bez ruského jaderného paliva do svých elektráren. Není vyloučeno, že se USA budou snažit dát sankce i těm, kteří s Ruskem obchodují. Zejména Indii, Číně a Turecku. To by ale mělo stejný význam jako sankce předchozí. Urychlilo by to jen oddělení světa od Západu. Sankce navíc velmi ubližují USA, protože jejich hlavní nepřítel Čína jich mohutně využívá pro svůj rozvoj, dostává pod cenou energetické zdroje, a tím se USA ještě více rozvírají nůžky v konkurenceschopnosti. V zájmu USA je brzdit Čínu, tedy zrušit sankce Rusku a narovnat světový trh s energiemi.

Ptám se proto, protože formální uznání ruského Krymu již Moskvě nabídli, současně i neoficiální uznání územních zisků na Ukrajině. Proč Putin trvá na tom, že chce celé ony oblasti? Ukrajinci velká města Cherson a Záporoží rozhodně nevydají.

Ukrajina přece Rusům nevydala dobrovolně Krym ani oblasti, které jsou dnes v Ústavě RF jako její území. Pokud někdo vydával dobrovolně svá území, tak to byla ve 20. století Ruská federace Ukrajině. Formální uznání teritorií není už v mezinárodním právu příliš důležité. Záleží na tom, kdo uznává Kosovo? Tureckou kyperskou republiku? Pokud tam chcete jet na dovolenou, musíte dodržet vízový režim státu, který tam fakticky existuje. Krym patří Rusům deset let, a kdo to nerespektuje, tak se tam ani nedostane. 

Opakovaně jsem slyšela ministra Lavrova, že oni o území, která mají v ústavě jako součást RF, nebudou diskutovat. Navíc já se nedomnívám, že válka na Ukrajině skončí tak, že Rusko bude mít jen čtyři oblasti, Sevastopol a Krym. Novorusko zahrnuje osm oblastí, a to ještě Oděskou, Charkovskou, Nikolajevskou a Dněpropetrskou. O těch se dá předpokládat, že na konci budou náležet Rusku. Vede mne k tomu znalost dějin ve spojení se slovy prezidenta Putina na počátku operace. Řekl, že pokud si Zelenskyj přeje dekomunizaci Ukrajiny, tak jeho přání splní a bude plně dekomunizována. Ukrajinu vytvořili komunističtí vůdci SSSR ve 20. století a rozhodně nesebrali teritoria jen Rusku. 

Stalin vzal v době 2. světové války Rumunsku Besarábii a Horní Bukovinu, Polákům Lvovskou oblast. Československu po 2. světové válce Zakarpatskou Ukrajinu. Historická území obývaná etnickými Rusy tak nejsou jedinými územími, kterými komunisté podarovali Ukrajince. Rumuni jako poslední si v loňském roce upravili legislativu, kterou má Maďarsko už dlouho. Prezident může vyslat vojska na ochranu svých občanů na teritorium jiné země. Není nic tajného, že zmíněné země rozdávají Ukrajincům občanství příslušníků svých národů už mnoho let. Že Poláci chtějí zpět Lvov, snad vědí všichni.

Získání nových teritorií nebylo stanoveno jako žádný z politických cílů, které Rusko prosazovalo od Majdanu v roce 2014 do zahájení SVO na Ukrajině. Je to následek toho, že se cíle Ruské federace prosazují násilnou cestou. Je to podobné, jako když válka v Jugoslávii přinesla odtržení Kosova od Srbska. Tady se to dá ale očekávat ve větším měřítku.

Ten „minerální deal“ Trump představil jako velkou výhodu pro Ukrajinu, protože tam bude „americká přítomnost“. V podobě oněch těžebních kontraktorů. Bezpečnostní záruky však má dodat západní Evropa. Opíjí někdo Ukrajinu rohlíkem, jak se říká?

Ukrajina je už přece desítky let v podobě padesátileté nemajetné ženy, která uvěřila, že po ní touží čtyřicetiletý bohatý muž. Kdyby tomu tak nebylo, tak by Ukrajinci nemohli věřit, že někdy budou přijati do EU a NATO. Dělat užitečného idiota jakékoliv mocnosti světa se nikdy nevyplácí. Evropa žádné bezpečnostní záruky nezajistí, nemá jak. Tím se zdůvodní, že tam USA nemají možnost nerostné bohatství dobývat, jehož cena by stejně byla pro světové trhy nepřijatelná. Alexej Arestovič, který jako bývalý ideolog od Zelenského utekl do USA, nedávno řekl, že největším nepřítelem Ukrajinců není Západ ani Rusko. Je to jejich neschopnost vnímat realitu. Bohužel k nim je nutno přidat i české politiky napříč politickým spektrem. 

V Otázkách Václava Moravce jsem poslouchala paní Šichtařovou, která se radovala, jak je dobře, že USA uzavřely mineral deal, který zajistí Ukrajině bezpečnost. Patrik Nacher zase chce vědět konkrétní projekty na obnovu Ukrajiny, kde se bude Česká republika angažovat. Už z vaší otázky je zřejmé, že podstatu miner-dealu znáte lépe než paní Šichtařová. Obecně slyším, jak politici odůvodňují toky peněz ve prospěch Ukrajiny tím, že ji potom budeme obnovovat. Opravdu netuším, jestli jsou tak naivní, nebo neznalí reality.

Do České republiky přijel ukrajinský prezident Zelenskyj. Jak jste jeho návštěvu vnímala?

Jako všechny jeho návštěvy, kam přijede. Věří, že jiné státy vtáhne do války, a při úrovni vedení naší země se mu to možná podaří. Pro mne je důležité, že NATO jako celek do války na Ukrajině nepůjde. Jaderná válka tedy nehrozí. Doplatí na to jen ty státy, které se vojensky budou veřejně angažovat. Možná by pro naše občany bylo pozitivní slyšet rozhovor přítele Trumpa, který byl v Oválné pracovně když Zelenského vyhodil Vance. Americký oligarcha Sam Kislin, narozený v Oděse, přiletěl do Moskvy a poskytl rozsáhlý rozhovor, kde velmi nevybíravě hovořil nejen o Zelenském, ale i o některých představitelích států EU. V rozhovoru dokonce prozradil, že USA chystají za Zelenského novou prezidentku. Jedná se o poslankyni Nejvyšší rady Annu Skorochodovou.

Oslavy 80. výročí konce války si každý pojal po svém. Vládní představitelé tvrdí, že Rusové nás neosvobodili a Rusko oslavy „zneužívá k propagandě“. Představitelé KSČM a spolky občanské společnosti organizují oslavy s účastí tanku T-34. Jak konec války oslavíte vy?

Samotné oslavy 9. května mne zastihnou doma, do Ruska pojedu později. Budu tam shánět materiály na druhý díl své knížky Duchovní prvouka, a to je lépe dělat v klidu, kdy je většina přátel v Moskvě a budou se mi moci věnovat. Víte, já bych byla s těmi výrazy, kdo koho osvobodil, docela opatrná. Jako advokátka se musím snažit dodržovat zákony nejen mé země, ale i jiných. Proto bych nikdy nepálila korán, nelhala bych o tom, kdo nás osvobodil, neposílala bych peníze na zbraně do jakéhokoliv konfliktu, a už vůbec bych se tím nechlubila veřejně na sociálních sítích. Mám obavy, že Rusko splní své hrozby a bude po ukončení horkého konfliktu vydávat mezinárodní zatykače.