Děkuji za závěrečné slovo. Pokusím se vyjádřit k těm tématům, která tady byla v souvislosti s předloženým návrhem nadnesena. Začátkem bych zkonstatoval, že především úvodní část debaty byla poměrně věcná. Zaznívaly tady legitimní názory, s kterými z většiny nesouhlasím, ale říkám, byly to legitimní postoje.

Problém trošku v tom je, že asi měly zaznít dříve při projednávání změny Ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Protože bych chtěl zdůraznit, že to byla tato Poslanecká sněmovna, která ústavní většinou rozhodla o změně Ústavy, která rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu. Vláda pouze předložením tohoto návrhu zákona respektuje vůli Poslanecké sněmovny a novelou zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu provádí to, co už ve změně Ústavy bylo vámi zde ústavní většinou rozhodnuto. Tady bych zdůraznil, že vláda měla naprosto minimální prostor při legislativních pracích zvažovat rozsah kontrolních pravomocí NKÚ, protože ty jsou jasně vymezeny právě tou ústavní změnou. Zároveň je tento návrh předkládán proto, že poté, co Poslanecká sněmovna postoupila novelu Ústavy Senátu, Senát přerušil projednávání s tím, že vyčká do doby než mu bude postoupen i návrh novely zákona o NKÚ, který tu předloženou ústavní změnu provádí. Proto k tomu vláda přistoupila. Jak jsem říkal, respektujeme pouze vůli Poslanecké sněmovny. Není to proto, že jak tady říkal pan poslanec Benda, by to bylo populární. Ale protože prostě vy jste takto rozhodli, že to máme předložit, v podstatě.

A teď tedy k jednotlivým výhradám, které tady zazněly. Obecnější výhrada, že nebyla provedena RIA, tedy hodnocení dopadů regulace. Jak už tady také zaznělo, podle legislativních pravidel se ke změnám Ústavy RIA zásadně neprovádí. V tomto případě jde o čistě implementační novelu prováděcího zákona, která zcela respektuje meze v navržené ústavní změně, a proto nebylo účelné ani v tomto případě hodnocení dopadů regulace provádět, a proto také vláda, když schvalovala plán legislativních prací, kde tento zákon jako jeden z úkolů byl předložen, tak rozhodla, že se RIA provádět nebude.

Nyní k rozsahu těch kontrolních pravomocí. Jak jsem říkal, byli jsme vázáni velmi striktními limity, které vyplývají z té navrhované ústavní změny. Přesto protože jsme vnímali připomínky územní samosprávy, tedy především Asociace krajů a Svazu měst a obcí, tak jsme s nimi tento návrh zákona velmi nadstandardně projednávali. Pouze já osobně jsem jednal se zástupci obou těchto zmíněných organizací minimálně třikrát a samozřejmě další moji spolupracovníci. A snažili jsme se maximálně vyjít vstříc zejména v tom smyslu, aby na rozdíl od té státní úrovně, tak jak to je doposud a má to být i nadále, kde se kontroluje hospodárnost, účelnost a efektivnost, tak aby byl odkaz právě na ty zákony, které upravují činnost územní samosprávy. Tedy především na obecní, krajské zřízení a zákon o hlavním městě Praze.

Z hlediska hospodárnosti a účelnosti, která je vyjádřena v těchto zákonech, tak tady bych zdůraznil, že tato novela zákona nezakládá povinnost územních samospráv chovat se při správě svého majetku hospodárně a účelně. Tady se nijak rozsah povinností samosprávy nemění. Tuto povinnost mají už dnes a my pouze odkazujeme na zákon, kterým se územní samosprávy musí řídit při respektu té rozšířené kontrolní pravomoci NKÚ v té ústavní změně. Tady my nemáme příliš prostor se odchýlit. A to, co tady říkal na začátku pan poslanec Vilímec, že to je trošku jinak nastaveno pro společnosti s majetkovou účastí, ona je to jenom otázka formulace.

Kdybychom stejnou formulaci použili pro územní samosprávy, že se musí řídit zákony, které upravují hospodaření s jejich majetkem, jenom jinými slovy bychom odkázali na obecní, krajské zřízení a na povinnost nakládat s majetkem účelně a hospodárně, protože to je zákonná povinnost, tedy kontrola zákonnosti v tomto případě. Je to trošku slovíčkaření. Debata vyplývá z toho, že zástupci územní samosprávy, tedy obcí a krajů, mají výhradu k té samotné ústavní změně. Nesouhlasí s rozšířením pravomoci NKÚ, ale s tím my u tohoto zákona nic nenaděláme, protože jak už jsem několikrát říkal, my pouze respektujeme schválenou ústavní změnu zde v Poslanecké sněmovně.

Další dotaz, který tady zazněl, jestli se kontrolní pravomoc vztahuje na neziskové organizace. Pokud si přečtete jednak už zmiňovanou ústavní změnu, jejíž formulaci zákon výslovně přejímá, tak NKÚ má pravomoc kontrolovat hospodaření s veškerými prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů, tedy logicky bych dovodil, že se to vztahuje i na neziskové organizace, pokud tuto definici naplňují. I v rámci jiných kontrolních mechanismů už kontrolní orgány kontrolují i neziskové organizace dnes v případech, kdy dostávají nějaké dotace nebo jiné prostředky z veřejných rozpočtů, nečiní tak však doposud Nejvyšší kontrolní úřad v tom rozsahu, jak je to nově navrhováno.

Co se týče připomínky pana poslance Bendla, tzv. povinnosti přijmout usnesení nebo zaujmout stanovisko, jak píše zákon v zastupitelstvu. Já bych řekl, že tady je v podstatě analogie s tím, jak se postupuje i nyní u kontrolních závěrů. I ze své zkušenosti jako člen vlády vím, že my tyto závěry projednáváme. Ještě si tedy nepamatuji, že bychom k tomu stanovisko nezaujali, že by vláda neschválila usnesení. Může se to stát úplně stejně. Myslím si, že úprava, že kontrolní závěry NKÚ, ať už se to týká samotné samosprávy, anebo osob, kde má majetkovou účast, že se jí postupují, že to je logické a že by se nějakým způsobem závěry na úrovni samosprávy měly projednat, mně přijde také zcela logické. Jaký závěr k tomu samospráva zaujme, to je zcela její záležitost, protože NKÚ pouze konstatuje nějaké své zjištění, NKÚ neukládá, ani do budoucna nemá ukládat žádné povinnosti samosprávě. Je to skutečně na ní. Je to spíše pro ni výhoda, že takovéto zjištění dostává. A já bych tady zdůraznil, že pro samosprávy si myslím, že NKÚ je ten nejpříhodnější kontrolní orgán právě proto, že v největší míře naplňuje podmínku nezávislosti, to znamená, mělo by tam nejméně hrozit, že tam bude nějaké politické zadání u této kontroly. Navíc nemůže dojít ani k případu, že starosta je překvapen, že mu dvě dámy s kontrolním pověřením ťukají na dveře, protože NKÚ sestavuje plán kontrolní činnosti, kde se dopředu dá najít to, že ta která obec nebo kraj budou kontrolovány v nějakém rozsahu s nějakým záměrem, a mimochodem to bylo obsaženo už v předchozí novele NKÚ, která v tomto volebním období Poslanecké sněmovny už byla schválena, kdy se upravilo právě sestavování plánu kontrolní činnosti NKÚ s tím, že si NKÚ dopředu opatřuje podklady pro sestavení plánu kontrolních činností, kde mj. cílem je, aby i NKÚ zjistil, že už třeba nějaká věc byla kontrolována a právě ve svém kontrolním plánu předešel duplicitě v kontrolních mechanismech.

Tady se dostávám k požadavku na odstranění duplicit. To je něco, co velmi silně zaznívalo nejenom zde, ale především při našich jednáních se Svazem měst a obcí a Asociací krajů, dokonce tam zástupci samosprávy sdělili, že kontrola NKÚ jim v podstatě až tak nevadí, že ona doopravdy je pro ně příhodnější, že jim vadí duplicity u jiných, dalších kontrolních mechanismů, a dokonce i někteří to formulovali tak, že právě schvalování této novely vnímají jak příležitost tuto otázku do debaty vnést. Já to považuji za legitimní. Tady tedy odbočím. Nemohu se úplně přesně vyjádřit k usnesení Poslanecké sněmovny, které uložilo vládě předložit nějaký přehled duplicit, protože mně nepřísluší, já nemám gesci nad finanční kontrolou, tedy úřední cestou se mně toto usnesení nedostalo do ruky. Pouze bych řekl, že právě pro účely jednání se Svazem měst a obcí a Asociací krajů jsem přesně takový materiál nechal zpracovat sekci legislativní rady vlády a právě zástupcům samosprávy jsme toto..(hluk)

Byť jsem říkal, že požadavek na odstranění duplicit je legitimní, já to vnímám, že to je zátěž pro samosprávy, není to však tento zákon, kde tu změnu je možné provést. Zákon, který by měl tomuto požadavku vyhovět alespoň do jisté míry, je zákon o vnitřním řízení a finanční kontrole. Nově byl Ministerstvem financí předložen pod novým názvem, a to zákon o řízení a kontrole. Tento zákon počítá jednak s přenesením řízení a ukládání sankcí za porušení rozpočtové kázně z orgánů finanční správy na poskytovatele dotací. To by mělo odstranit jednu z duplicit, která v kontrolních mechanismech je. To, co tam zatím zůstává nedořešeno a nepochybně by mě tady pak zajímalo následně, až ho budeme projednávat, i stanovisko organizací, které zastupují samosprávu, tedy především Asociace krajů a Svazu měst a obcí, jak se koukají na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, protože prozatím návrh zákona předložený Ministerstvem financí počítá s tím, že by se nevztahoval na přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků. To znamená, zůstaly by tam paralelně tyto dva procesy. Ani zástupci samosprávy mi zatím nebyli schopni sdělit jednotné stanovisko, zda to tak má být, anebo zda i tuto duplicitu chtějí odstranit, protože někteří zástupci samosprávy trvali na zachování zákona o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků, tedy to nepochybně bude ještě legitimní součástí debaty.