Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh již celou řadu týdnů diskutovaného a částečně i medializovaného zákona, který jde do druhého čtení, je předkládán beze změny. Dva pozměňovací návrhy poslance Lipavského nenašly na hospodářském výboru podporu. Zákon je navrhován Ministerstvem průmyslu a obchodu a v návaznosti na projednání principů zákona, široké podpory na stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, kde mají, to chci zdůraznit, svého člena všechny politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně.
Dovolte, abych vypíchl ještě jednu důležitou věc, a to takovou, že s ohledem na určitou politickou diskusi, která je pochopitelná kolem tohoto zákona, bych chtěl vyzdvihnout, že tento zákon neřeší bezpečnostní otázky. Řeší pouze ekonomicko-finanční zajištění nových jaderných zdrojů České republiky, tzn. netýká se to nijak zadávací dokumentace nebo čehokoli s tím spojeného. A jenom podotýkám, že se nejedná pouze o novém bloku v Dukovanech. Takže důvod předložení zákona je vyřešit tržní selhání v případě výstavby nových jaderných zdrojů, které identifikovala i Evropská komise, přičemž návrh zákona zavádí jednoznačně institut smlouvy, a to je asi to nejdůležitější, o výkupu elektřiny, tzv. offtakový kontrakt mezi státem a oprávněným investorem. S ohledem na nadcházející tendr na nový zdroj v Dukovanech a v současné době probíhající notifikační jednání s Evropskou komisí ohledně slučitelnosti podpory s pravidly vnitřního trhu Evropské unie je tedy návrh zákona v některých aspektech obecnější, ponechává flexibilitu pro budoucí smluvní uspořádání mezi státem a oprávněným investorem. Mechanismus stanovení výkupní ceny vychází z principu energetického zákona. To je ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. Je to podobné jako u podporovaných obnovitelných zdrojů a zahrnuje rovněž kontrolu překompenzace.
Model financování opatření k přechodu na nízkouhlíkovou energetiku vychází z modelu financování podpory podle zákona o obnovitelných zdrojích, čili skrze regulovanou složku ceny elektřiny a ev. státní rozpočet. Nicméně spíš předpokládáme - a to zase zdůrazňuji - že v kontextu růstu ceny silové elektřiny je větší pravděpodobnost, že nebude mít financování smlouvy o výkupu negativní, anebo výrazné dopady na spotřebitele či rozpočet. Kdyby to šlo opačně, tak ty dopady jsou pod rozlišovací schopnost, nemluvě o tom, že to bude až v roce 2036 a dále.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV