S jejich profesními zástupci začíná ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček intenzivně jednat, a to jak o formě podpory, tak o dlouhodobých trendech jednotlivých oborů. Ty budou i součástí Národní hospodářské strategie 2030, kterou vláda představí na přelomu roku.

Průmyslová výroba v ČR v červnu meziročně klesla o 6,4 %, po vyloučení kalendářních vlivů byla meziročně nižší o 3,8 % a po vyloučení sezónních vlivů meziměsíčně poklesla o 2,8 %. Ze sekcí průmyslu vykázaly pokles všechny tři. Těžba a dobývání meziročně klesla nejvýrazněji, a to o 12,4 %, výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu o 6,5 % a zpracovatelský průmysl o 6,2 %. Automobilový průmysl vykázal meziroční snížení o 7,6 %. Za červnovým poklesem produkce stojí především automobilový průmysl a výroba kovových konstrukcí. Evropský trh s automobily je totiž nasycen a tentýž trh v Číně klesá. A protože Čína odebírá automobily z Německa, klesá německá poptávka po českých subdodávkách.  

„Určité zpomalování průmyslu jsme očekávali. Ukazatele je však třeba hodnotit v delším období, nikoliv za jeden měsíc. A to ve vazbě k okolním zemím, zejména pak v souvislosti s Německem. Tam byl například pokles minulý měsíc, u nás růst, nyní je to opačně,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Každopádně nenecháváme nic náhodě a rozjíždíme velkou podporu jak tradičních odvětví, tak nových technologií. Aby pomoc byla efektivní, musíme rozlišovat různorodost problémů a tím i opatření dle jednotlivých oborů.“

MPO proto mimo jednání se zastřešujícími zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců z Tripartity začalo postupně připravovat opatření ve spolupráci s profesními průmyslovými svazy a odborovými organizacemi. „Založili jsme ocelářskou a uhelnou komisi, které mají jasný přesah do konkrétní podpory průmyslu, zahájili jsme rovněž například činnost platformy dodavatelů do energetického průmyslu,“ dodává Havlíček.