Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte několik poznámek. Já se budu držet toho tématu, které je mi bližší; méně tedy těch dopadů v oblasti zdraví, ale ty konsekvence, které byly do toho podnikatelského prostředí, případně do ekonomiky. Rozdělím to do tří částí.

První oblast je uvolňování, které jsme mohli díky dobrým výsledkům v tom, jak se nám daří vyrovnávat s pandemií, mohli zahájit jako jedni z prvních. Byli jsme v situaci, kdy jsme rozhodli o takzvaném pětietapovém systému rozvolňování jako druzí v Evropě, druzí po Rakousku. Částečně jsme se inspirovali tím rakouským modelem, nicméně celou řadu věcí jsme dělali podle našeho modelu. Byli jsme - po pravdě řečeno - ze začátku trošku obezřetnější. Zcela klíčové bylo to, že jsme čekali na výsledky Velikonoc. Výsledky z Velikonoc po těch 14 dnech, jestli si vzpomínáte, po té takzvané první etapě, byly velmi dobré, na základě čehož jsme se rozhodli, že ten původně pětietapový maraton zkrátíme na čtyři etapy.

Mám dobrý pocit a radost z toho, že se nám podařilo pochopitelně i díky tomu, že ty výsledky se zlepšovaly ve smyslu reprodukčního faktoru, počtu infikovaných a tak dále, dodržet. Takže slib toho, že se nám podaří poslední etapu ukonat nikoliv 8. června, ale 25. května 2020, jsme dodrželi. Je pravda, že jsme v průběhu těch několika etap, zejména tedy po tom prvním kole, udělali ještě určité změny, ale nebyly to změny chaotické, byly to změny, které šly vstříc občanům, firmám a všem aktérům života, protože jsme snížili lhůty, zjednodušeně řečeno urychlili jsme otevírání zejména obchodních center.

Hodně jsme se inspirovali tím, jak je to v zahraničí, protože poté, jak zahájilo Rakousko a Česká republika, tak se postupně přidávali ostatní země. Monitorovali jsme to stále. Myslím si, že je třeba korektně říct, že něco jsme měli o něco rychleji, něco o něco pomaleji, ale když jsem se díval na naše sousedy, bylo to všechno plus minus 10 dnů. Takže ano, třeba ta obchodní centra jsme otevřeli o 10 dní později než Rakousko, ale zase na druhou stranu restaurace a hotely jsme otevřeli o několik dní rychleji než třeba v Bavorsku. V Německu to dělali hodně regionálně. Dobrá práva je ta, že se nám podařilo těch několik etap dodržet, dodržet přesně na ten datum. A myslím, že je možné i říct, že jsme se pro některé země stali inspirací. Slovensko víceméně svůj model udělalo takřka totožný s naším modelem, Velká Británie se třeba hodně inspirovala u toho našeho pětietapového, později čtyřetapového systému. Díky tomu jsme se dostali mezi takzvanou elitní skupinu "early opening countries", kde je mimo Rakouska, České republiky, Dánska, nepletu-li se, je tam Izrael, je tam Singapur, je ta Austrálie, Nový Zéland a tak dále. Takže jsme mezi zeměmi, které mohly být těmi, které rychleji uvolňují díky dobrým výsledkům.

Následně pochopitelně a v průběhu již této doby přicházela podpora podnikání. A já zde netvrdím, že všechno, co jsme udělali, tak jsme udělali geniálně a že se nikde neudělala žádná chyba, že jsme možná některé programy mohli od začátku formulovat trošku jinak. Stejně tak netvrdím, že všechno to, co proběhlo, bylo na čas úplně ideálně. Přesto si troufám tvrdit, že většina těch programů padla na úrodnou půdu; jenom pro dokreslení, ono se to bude bilancovat samozřejmě všechno v čase, tak v současné době máme 26 různých programů plus další čtyři ještě doděláváme. Celkem si troufáme tvrdit, že díky tomu se v podstatě pokryla celá skupina podnikatelského prostředí od živnostníků, přes malé firmy, větší firmy, korporace, a tak dále, až na výjimky, které samozřejmě nikdy nejsme schopni stoprocentně pokrýt úplně vše, tak si troufáme tvrdit, že až na výjimky jsou všechny podnikatelské segmenty pokryty.