Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,
děkuji mockrát za dotaz. Co se týká případného zahájení - a já jsem zmínil několikrát důrazně slovo diskuse nad rozšířením Temelína - tak to by nijak nemělo v tuto chvíli se párovat s přípravou Dukovan. Čistě proto, že Dukovany jsou nesmírně náročný projekt, ten projekt už de facto byl zahájen. Byl zahájen tím, že vláda přijala usnesení pro výstavbu Dukovan, následovala EIA a probíhá celá řada velmi náročných diskusí jak s investorem, tedy společností ČEZ, tak jsme zahájili už i diskusi v rámci Evropské komise a současně samozřejmě připravujeme všechny náležitosti pro to, abychom mohli začít připravovat notifikaci, která by měla být v příštím roce.
U těch Dukovan se jedná o pátý blok o výkonu 1200 megawatt a současně je třeba říct, že musíme paralelně, a to je nesmírně důležité, začít připravovat prodloužení bloků 1 až 4, a to z toho důvodu, že jejich životnost skončí v polovině třicátých let a v druhé polovině třicátých let by mohly být hotovy Dukovany pětka, to znamená pokud by nám skončila jedna až čtyřka, tak bychom na tom byli dokonce ještě hůř přibližně o 800 megawatt. Takže my musíme napnout všechny síly, abychom zvládli prodloužit Dukovany stávající a postavit pětku v Dukovanech.
To, že jsme zmínili Temelín, je dáno faktem, že začínáme vyhodnocovat situaci v následujících letech, skoro bych řekl vlastně i desetiletích, nejenom z úhlu pohledu dekarbonizace v České republice, ale z úhlu pohledu přebytku či nedostatku elektrické energie v rámci celé Evropy. A poslední analýza ČEPS, možná, že jste ji měli možnost vidět, byla vydána v minulém týdnu, hovoří o tom, že od třicátých let začne být velký problém, kde nakupovat elektřinu v rámci Evropy a víceméně od roku 2035 a dále budou pouze dvě evropské země, resp. tři, které budou mít přebytek elektřiny, a to je Francie, Španělsko a částečně ještě jedna ze severských zemí. Východ Evropy v důsledku dekarbonizace bude ve velkých problémech, navíc Německo v tu dobu bude v situaci, že bude tak přibližně akorát na svých kapacitách ve smyslu své spotřeby. Takže se dostáváme do nepříznivé situace a z tohoto důvodu je nezbytně nutné začít připravovat, ale zatím skutečně jenom diskusi o tom, že by se zahájila rovněž příprava Temelína. Ten Temelín by mohl navazovat na Dukovany, čili na druhou půlku třicátých let tak, aby v ideální situaci byl postaven mezi rokem 2040 - 2045. To znamená máme přibližně tři čtyři roky času na to, aby se zahájil ten proces. Ten proces znamená to, že to vláda musí přijmout jako usnesení a zahájí se veškeré přípravné práce, což je nesmírně náročné a v danou chvíli by nám to způsobilo určité komplikace, kdybychom dělali současně Dukovany i současně Temelín. Takže jedeme dál na Dukovanech, ale do tří čtyř let by bylo dobré ten termín skutečně velmi důkladně zvážit a případně se pro něj rozhodnout tak, aby vlastně 2023 plus 20 a 43(?) se mohlo dokončit.
Co se týká těch řekněme vyjádření, která proběhla, tak je třeba to brát s určitou mírou nadsázky. Ano, pan premiér řekl, že musíme postavit, i kdyby to mělo být "proti Evropské unii". Tím bylo myšleno zejména to, že jsme museli tvrdě odpovědět na to, co vypustila Evropská unie, z našeho pohledu to byla určitá míra i trošku provokace, možná trošku politikaření, kdy vlastně přišlo z Evropské unie poselství ve smyslu toho, že jádro by mohlo být vnímáno jako špinavý zdroj. To je velmi vážné tvrzení, které kdyby se skutečně dostalo do rétoriky např. financujících institucí, tak by to nesmírně prodražilo financování nových jaderných bloků, troufám si tvrdit, takřka vyloučilo možnost, že bychom mohli něco podobného budovat. Nemluvě o tom, že by to mohlo sklouznout až do situace, že by se přestalo financovat. Čili my tvrdíme velmi rezolutně, že to není pravda, že jádro není špinavý zdroj, což koneckonců je prokázáno s ohledem na emise. Můžeme diskutovat o tom, kde a jakým způsobem se bude ukládat jaderný odpad. Nutno jenom říct, že jaderný odpad není jenom z jádra a z jaderných elektráren, ale 30 % tuzemského odpadu tohoto charakteru je z průmyslu a z nemocnic, čili se toho tak jako tak nezbavíme, ale připravujeme celý scénář toho, jak se bude budovat jaderné úložiště včetně časového harmonogramu. Máme na to připravené už i zdroje, diskutujeme lokalitu atd. Takže to byla do určité míry odpověď.
V každém případě my s Evropskou komisí - a berme tuto odpověď jako s určitou nadsázkou, kde říkáme prostě, že my si musíme sami určovat pravidla ve smyslu energetického mixu. Koneckonců to řekla i Evropská komise. My se musíme řídit naší nejenom potřebou, ale i ekonomickou, řekněme prostě, ekonomickými možnostmi, naší strukturou průmyslu, hospodářství a současně samozřejmě velmi intenzivně komunikujeme se všemi (upozornění na čas) (nesrozumitelné), kteří jsou kolem nás.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
