Ministr Havlíček: Zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice můžeme nazvat rovněž jaderný

30.09.2020 21:47

Projev na 58. schůzi Poslanecké sněmovny dne 30. 9. 2020 k vládnímu návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona o podporovaných zdrojích energie

Ministr Havlíček: Zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice můžeme nazvat rovněž jaderný
Foto: Hans Štembera
Popisek: Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy
reklama

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice můžeme nazvat rovněž jako jaderný zákon a je to zákon, který by měl mimo jiné ukázat cestu, jakým způsobem budeme dále postupovat v budování jádra nebo v přípravě nového jaderného bloku v Dukovanech.

Určitě sledujete tento klíčový projekt, troufám si tvrdit nikoliv pouze vládní projekt, ale je to klíčový projekt České republiky, který za poslední rok nabral velký obrat, protože pouze za posledních 13-14 měsíců se nám podařilo vytvořit nejenom jízdní řád budování nového jaderného bloku č. 5 v Dukovanech, ale máme připraven model financování, máme připraven model investorský, máme připraven model dodavatelský, máme uzavřeny klíčové smlouvy se společností ČEZ mezi státem, resp. Ministerstvem průmyslu a obchodu a společností ČEZ, a máme před sebou nový zákon, který by měl být dalším kamínkem do mozaiky tohoto náročného projektu.

Současně začínáme vyjednávat notifikaci, nebo zahajujeme notifikační proces v rámci nejdříve prenotifikace, pak notifikace s Evropskou komisí, což by mělo být ukončeno na konci příštího roku. A paralelně společnost ČEZ zahájila, anebo zahajuje v tuto chvíli jednání s potencionálními dodavateli.

Zákon je navrhován Ministerstvem průmyslu a obchodu a principiálně jde o to, že musí řešit tržní selhání v případě výstavby nových jaderných bloků, které identifikovala sama Evropská komise. Situace na trhu se spíše zhoršila a de facto neexistují v současné době tržní podmínky pro investice do jakýchkoliv nových zdrojů základního zatížení, nebo bez emisních zdrojů, které tedy nejsou realizovány bez veřejné podpory, které garantují návratnost investice.

Návrh zákona proto zavádí institut smlouvy o výkupu elektřiny, tzv. Of Teakový kontrakt, mezi státem reprezentovaným Ministerstvem průmyslu a obchodu a investor. Oprávněným investorem v tomto případě je společnost Dukovany II. S ohledem na nadcházející tendr, nový zdroj, a jak už jsem zmiňoval, notifikační jednání s Evropskou komisí, ohledně slučitelnosti podpory s pravidly vnitřního trhu v Evropské unii, je tedy návrh zákona v některých aspektech obecnější, ponechává flexibilitu pro budoucí smluvní vypořádání mezi státem a investorem, čili společností ČEZ, resp. Dukovany II.

Mechanismus stanovení výkupní ceny však vychází z principu energetického zákona, který dobře známe v rámci podporovaných zdrojů energetických, kdy vycházíme z ekonomicky oprávněných nákladů a určitého přiměřeného zisku. Podobně, jak už jsem říkal, jako je to u obnovitelných zdrojů energie a zahrnuje současně i kontrolu překompenzace. Model financování přechodu na nízkouhlíkovou energetiku vychází z financování podpory podle zákona rovněž o podpoře obnovitelných zdrojů, a to skrze tzv. regulovanou složku ceny elektřiny, eventuálně státní rozpočet. Protože jak víme, na obnovitelné zdroje energie vynakládáme celkem asi 47 mld. korun, 29 mld. korun, resp. 27 mld. korun vynakládá stát přes rozpočet, zbytek platí spotřebitelé, případně spotřebitelé, tedy fyzické osoby, případně firmy.

Nicméně - a to je důležité říct, předpokládáme, že v kontextu růstu ceny silové elektřiny by neměly být na financování smlouvy o výkupu negativní, anebo výrazně větší dopady, ať už na spotřebitele nebo na státní rozpočet. Zjednodušeně řečeno, vycházíme z toho, že se na základě zejména ceny zdrojů, myslím tím ne zdrojů energetických, ale zdrojů peněz, vypočte návratnost, vypočte jí společnost Dukovany II, protože to v tom bude sehrávat naprosto dominantní a klíčovou roli. Čili vstupní cenné investice, cena zdrojů, přiměřený zisk, s ohledem na to, jestli se to dopočte na dvacet let, třicet let nebo čtyřicet let, vypadne cena výkupní, kterou bude realizovat státní organizace pod Ministerstvem průmyslu a obchodu.

V současné době se pohybujeme někde mezi padesáti a šedesáti eury za megawatt hodinu, ale zatím je to pochopitelně předběžné, protože vycházíme z nějakých indikací toho, kolik by mohl nový jaderný blok stát. A pochopitelně vycházíme i z ceny financování, přičemž jedním z těch, kdo by měl být zdrojem pro toto financování, čili, kdo by půjčoval peníze, by byl stát, a to až do výše 70 %. 30 % si budou vkládat investoři, resp. investor v tomto případě. Z toho se vypočítá tzv. průměrný vážený (?) náklad na kapitál, tzv. vak, a poté z toho vypadne ta výkupní cena. Tu cenu zafixujeme, což vlastně bude znamenat to, že dopředu budeme vědět, jak se ta cena bude pohybovat. A pak jsou dvě možnosti, buď se ta cena bude pohybovat, že bude vyšší. V tom případě na tom - myslíme tím na trhu, v tom případě na tom vyděláme, a ta regulovaná cena elektřiny bude moct být o něco nižší - pochopitelně za tento zdroj, což je nějakých 10 %, anebo to bude opačně, což nepředpokládáme, ale musíme s touto variantou rovněž pracovat, a poté by to šlo na vrub státního rozpočtu, případně spotřebitele. Ale vzhledem k tomu, že se bude jednat o relativně malé částky - v tomto případě, i kdyby ta cena se pohybovala někde na úrovni dvaceti, třiceti euro, což je podle našeho názoru velmi, velmi nerealistické, bude se jednat o roční částku, která se bude muset doplácet v řádu třeba 150, 200 korun, což na to, že to je roční částka, v roce 2036 je v zásadě pod rozlišovací schopnost.

Jinými slovy. Tento model bude garantovat v lepším případě levnější cenu elektrické energie, z tohoto zdroje pochopitelně, pouze je třeba vždycky dodávat. V horším případě náklady na spotřebitele v řádu desítek nebo nízkých stokorun za rok, a je to varianta, která ale jak už jsem říkal, se nepředpokládá. Na základě usnesení vlády byl do návrhu zákona zapracován rovněž i § 4 o financování výstavby nízkouhlíkové výrobny elektřiny, a to prostřednictvím poskytnutí právě té návratné finanční výpomoci, kterou jsem teď zmínil.

Jedná se o klíčový zákon pro přípravu celého nového jaderného zdroje a pro zajištění návratnosti celého projektu, pro jeho financování. A bez tohoto zákona by v dané době nebyla možná jeho realizace. Já jsem chtěl poděkovat všem členům výboru pro jádro za velmi konstruktivní jednání. Myslím si, že po dlouhé době zde máme, byť velký projekt, tak projekt, na kterém je v zásadě shoda. Netvrdím, že se shodujeme se všemi politickými stranami úplně na všem. Ale to, že chceme dobudovat jádro, to, že to jádro by mělo stát v Dukovanech, to, že to jádro bude mít výkonnost 1 200 megawatt, to, že to jádro bude mít nějaký časový harmonogram, počínaje už vlastně tím, co činíme teď, až kopnutím do země rok 2029, konče tím, že přibližně kolem roku 2036 by mohlo být hotovo, tak myslím, že je zpráva dobrá.

Děkuji i za vstřícnost všech politických stran v rámci naší předběžné v uvozovkách džentlmenské dohody, že bychom tento zákon měli zvládnout do konce roku. Na závěr mi ještě dovolte říct, že jádro v rámci EU, je v situaci nikoliv utlačované, jak se někdy jeví, je v situaci náročné. Nicméně poměrně sebevědomě si některé země prosazují svoje jaderné zdroje.

Přibližně 11 zemí je vysloveně projaderně orientovaných. Já to říkám proto, že v současné době jste možná zaznamenali to, že relativně neutrální Nizozemí, Holandsko, které se tvářilo dlouhou dobu tak, že nebude dále pokračovat ve výstavbě jádra, resp. bude ho utlumovat, přišlo podle našeho názoru prostřednictvím premiéra Ministerstva hospodářství s revolučním sdělením, a to minulý týden, kdy prohlásilo, že je připraveno budovat deset nových jaderných bloků. Zdůvodnění je jednoduché, jasné a zřejmé, bez jádra nejsme schopni - cituji to, co řekli Holanďané - docílit klimatických cílů Evropské komise.

Myslím si, že i toto je potvrzením toho, že naše cesta budování jádra dává smysl a že je to cesta, která je nezbytně nutná, chceme-li si do budoucna zachovat energetickou soběstačnost.

Děkuji mockrát.

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA

  • BPP
  • Trvale pověřený řízením ministerstva dopravy
  • místopředseda vlády

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Červíček (ODS): Na zimní údržbu plánujeme vynaložit 185 milionů

21:15 Červíček (ODS): Na zimní údržbu plánujeme vynaložit 185 milionů

V Královéhradeckém kraji je připravený plán, který zajistí zimní údržbu komunikací na území kraje. S…