Úpravu normy připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které v uplynulém týdnu uzavřelo i vypořádání připomínek z meziresortního řízení.

„Novelu tohoto zákona předložím vládě do konce června spolu s další klíčovou reformou, kterou je úprava stavebního zákona," říká ministr Kamil Jankovský. Klíčovými změnami jsou podle něj oddělení procesu vyvlastnění od jednání o náhradě a také jasná pravidla pro určení výše této náhrady. „V mnoha případech se stává, že lidé požadují přemrštěné částky.

Výše náhrady za vyvlastnění se proto bude určovat podle ceny ve stavu před vydáním územního rozhodnutí. Tím se zamezí spekulacím se změnou bonity pozemku," uvedl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský a doplnil novou představu svého úřadu: „Pokud pozemky nejsou před vyvlastněním stavební, nebude možno požadovat cenu jako za pozemek stavební a stát tlačit do kouta blokováním celé stavby."

„Nesmíme však zapomínat, že vyvlastnění by mělo být až mimořádným prostředkem. Každý investor, a to včetně státu by neměl zapomínat, že nejsnazší cestou k cíli je vždy dohoda," upozorňuje Kamil Jankovský. Novela proto přesněji popisuje, jak musí probíhat jednání, ve kterém se vyvlastnitel pokouší dohodnout s dosavadním majitelem nemovitosti. V zákoně už nebude nepřesné ustanovení o tom, že vyvlastnitel musí „učinit vše", aby s předstihem druhá strana znala účel vyvlastňování. Tento vágní pojem se stával prostředkem blokování.

Deset nejčastějších dotazů k novele Zákona o vyvlastnění

Proč není vyvlastnění začleněno přímo ve Stavebním zákoně nebo v Zákonu o pozemních komunikacích?

Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (Zákon o vyvlastnění), řeší nejen vyvlastnění, ale třeba také o věcná břemena k pozemku. Je vlastně jakýmsi prováděcím předpisem k některým ustanovením v řadě jiných zákonů. Například ve Stavebním zákoně, v Zákonu o státní památkové péči, v Horním zákoně, Vodním zákoně, Zákonu o ochraně veřejného zdraví a pochopitelně také v Zákonu o pozemních komunikacích.