Ministr Plaga: Novinkou je adaptační období začínajících učitelů

28.01.2020 23:57

Projev na 40. schůzi Poslanecké sněmovny 28. ledna 2020 k zákonu o pedagogických pracovnících

Ministr Plaga: Novinkou je adaptační období začínajících učitelů
Foto: Hans Štembera
Popisek: Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy
reklama

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte mi, abych krátce představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pedagogických pracovnících. Tento návrh zákona navazuje na programové prohlášení vlády, pokud jde o záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, a to především v oblastí řízení lidí a pedagogického procesu a také jde o zvýšení zapojení odborníků z praxe do výuky a záměr řešit palčivý problém nedostatku učitelů odborného výcviku ve středním odborném vzdělávání. Návrhem zákona se především umožňuje řediteli školy uznat na dobu nejvýše tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základní školy a na středních školách a absolventům jakéhokoliv magisterského studijního programu. V podmínkách odborného školství bude mít ředitel stejnou pravomoc uznat předpoklad odborné kvalifikace odborníkům z praxe, pokud jejich praxe v oboru odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Touto pravomocí a tímto návrhem, pokud projde, se posiluje pravomoc, ale i odpovědnost ředitele školy. Je to vždy ředitel, kdo podle školského zákona odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb. Schválením tohoto návrhu ubude řediteli administrativa spočívající v potřebě dokládat, že škola na volné místo učitele aktivně hledá učitele, který již splňuje předpoklad odborné kvalifikace. Požadavek umožnit řediteli uznat na přechodnou dobu předpoklad odborné kvalifikace učitelům, kteří do školy nastupují, aniž by prošli standardní, podotýkám standardní, a vždy to bude ta hlavní linka, po které půjdeme, to znamená standardní učitelskou přípravou na pedagogických fakultách a fakultách vzdělávajících učitele, tak tento návrh byl poslanci a zástupci odborné veřejnosti diskutován už v minulém volebním období Poslanecké sněmovny.

Abychom se rozhodovali na základě čerstvých dat a tvrdých dat, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo na začátku roku 2019 mimořádné šetření ke stavu učitelského sboru v regionálním školství. Samotní ředitelé škol nám poslali výsledky jednak toho, které aprobace, kolik učitelů kde jim chybí a zároveň i svůj předpoklad a predikci, jak se to bude dále vyvíjet. Výsledky šetření ukázaly to, co si tady dlouhou dobu myslíme, a v úplné nahotě, a to, že průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde jich pracuje přes 150 tisíc, je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let, přičemž nižší je u učitelek mateřských škol, tam přesahuje 45 let. Naopak nejvyšší u učitelů vyšších odborných škol, tam je to přes 50. Šetření rovněž ukázalo, že více než 6,5 % úvazku učitelů zastávají učitelé, které nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Abych to vysvětlil. Již v tuto chvíli 6,5 % výuky je zabezpečováno učiteli, kteří jsou ve školách na výjimku. Nemají potřebné pedagogické vzdělání podle stávající normy a v některých krajích a zrovna v těch, kde bychom potřebovali ty intervence do vzdělávání mít co nejsilnější, například v Karlovarském, tak ten podíl je téměř dvojnásobný. To znamená, přes 13 % výuky je zabezpečováno nekvalifikovanými učiteli. A ředitel, když chce takového člověka vzít, protože musí a chce zabezpečit tu výuku, tak dneska musí postupovat takzvaně na výjimku. To znamená, vezme toho člověka na dobu určitou. V případě, že by se objevil totiž člověk, který splňuje kvalifikaci, tak ho musí poslat pryč bez ohledu na to, jak učí.

Zároveň pokud bychom se bavili o míře aprobovanosti výuky, to znamená, kdy fyzikář učí fyziku, matematikář matiku, tak je ještě významně nižší. A v některých krajích přes 30 % je vyučováno neaprobovanými pedagogy. Takže je možná dobré si přiznat, že tváří tvář stárnutí učitelského sboru a zhoršující se situaci, tak je vhodné ředitelům otevřít sekundární kanál. To znamená, ti vysokoškoláci, kteří chtějí učit, tak ne že tam půjdou na výjimku, jak mohou dneska, dneska může vzít kohokoliv na tu výjimku a jak jsem před chvilkou říkal na konkrétních číslech, tak se tak i děje, ale možná bychom měli uvažovat spíše tou cestou, že když někdo chce učit, tak ten ředitel se podívá a vyhodnotí si, jestli ho tam potřebuje a jestli vůbec ten člověk má ten potenciál. A zároveň, a to přináší tento zákon, ten člověk si do tří let musí udělat doplňující pedagogické studium a zároveň ta škola dostává prostředky na uvádějícího učitele a adaptační dvouleté období, aby se tomu novici mohl někdo věnovat. Je to zlepšení současného stavu, který nás netěší. Samozřejmě všichni bychom asi chtěli být v systému severských zemí, že všichni učitelé ve vzdělávací soustavě mají plné magisterské vzdělání a že je přetlak na pedagogických fakultách, osmi, desetinásobný, tak jako je to například ve Finsku. Ta situace tady ale taková není, a proto přicházím s tímto návrhem. Když ještě se vrátím k tomu, co poskytly ty školy v tom celorepublikovém šetření, tak výuka probíhá aprobovaně pouze - nebo pouze - v 82 % případů. Ale jak jsem zmiňoval Karlovarský kraj, tak tam je to 70 na 30.

Konečně školy v rámci šetření poskytly údaje také o tom, jaké učitele hledají, to znamená, i ten výhled do budoucna. Velká poptávka je po učitelích mateřských škol, po učitelích na prvním stupni základních škol. Ale tam tento návrh nesměřuje, protože samozřejmě prolamovat tu hranici k těm nejmenším dětem nechceme. Ve vyšších stupních pak školy poptávají především učitele matematiky, téma, které jsme tady teď tři a půl hodiny řešili, anglického jazyka, českého jazyka a literatury, fyziky a učitele odborných předmětů.

Dále se tím návrhem zákona posiluje pravomoc ředitele školy v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Vzdělávací programy průběžného vzdělávání pedagogických pracovníků nebudou akreditovány v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a výběr vhodných vzdělávacích programů nebo jiných profesně rozvojových aktivit pro pedagogické pracovníky bude v pravomoci ředitele školy. Lapidárně řečeno, v dnešní době pokud akreditační proces zvlášť u těch krátkých kurzů zahrnuje 12 tisíc akreditací ročně, tak ta kontrola je pouze formální. Stejně je to ten ředitel školy, kdo si vybírá, jestli toto vzdělávání je dobré nebo špatné. Samozřejmě ta možnost platit to z prostředků ostatních neinvestičních výdajů bude zachována, a to znamená, je možné ji platit ze státního rozpočtu.

Návrh zákona dále upravuje požadavky na odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga na odbornou kvalifikaci asistentů pedagoga. U asistentů pedagoga, když jsme se dívali na ta šetření, tak se ukázalo, že po prvním roce společného vzdělávání, že dvě třetiny z nich mají středoškolské vzdělání a většina z nich pouze tuším ten 140hodinový kurz. Myslím si, že vzhledem k těm problémům, které na těch školách jsou a ty školy volají po tom, aby ti lidé skutečně byli co největšími profesionály, tak dává smysl se bavit v rámci tohoto zákona o tom, že by minimální rozsah toho kurzu byl vyšší než těch 140 hodin. I tento návrh je tam obsažen. Tato změna se samozřejmě nedotkne těch asistentů pedagoga, kteří získali odbornou kvalifikaci podle předpisů platných v době jejich studia. To znamená, není to něco, aby tady nevznikla zase poplašná zpráva, že někdo nebo všichni, kdo jsou dneska v tom systému si budou muset dodělávat nějaké nové vzdělání.

Návrh zákona dále stanoví minimální úroveň prokázání znalostí českého jazyka pro pedagogické pracovníky, kteří získali odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než v českém a provazuje kvalifikační předpoklady vybraných skupin pedagogických pracovníků, jmenovitě pedagogů volného času a učitelů odborného výcviku se zákonem o ověřování a uznání výsledků dalšího vzdělávání.

Podstatnou novinkou, kterou návrh zákona přináší, je zakotvení institutu adaptačního období začínajících učitelů. To vnímám jako nesmírně důležitý krok. Půjde o dvouleté období, během něhož budou všechny školy poskytovat zvýšenou péči učitelům, kteří poprvé vstupují do praxe učitele. Na tuto péči školy získají další finanční prostředky státního rozpočtu, a to především na ocenění většího rozsahu práce uvádějících učitelů, o kterých jsem mluvil. Myslím si, že takto promítnuté změny rozhodně neohrožují ten stávající systém, kdy primárním kanálem, znovu opakuji, musí být ten kanál přes pedagogické fakulty a fakulty vzdělávající učitele a celou dobu přípravy tohoto dokumentu se bavíme s pedagogickými fakultami o tom, jak by měla vypadat moderní forma toho doplňujícího pedagogického studia.

Děkuji za pozornost.

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

  • ANO 2011
  • ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Prezident Zeman: Nastává epocha, kdy se lidé budou přesouvat z měst na venkov

21:45 Prezident Zeman: Nastává epocha, kdy se lidé budou přesouvat z měst na venkov

Projev prezidenta republiky při přijetí vítězů soutěže „Vesnice roku 2019“