Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

dovolte mi, abych krátce představil vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pedagogických pracovnících. Tento návrh zákona navazuje na programové prohlášení vlády, pokud jde o záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, a to především v oblastí řízení lidí a pedagogického procesu a také jde o zvýšení zapojení odborníků z praxe do výuky a záměr řešit palčivý problém nedostatku učitelů odborného výcviku ve středním odborném vzdělávání. Návrhem zákona se především umožňuje řediteli školy uznat na dobu nejvýše tří let předpoklad odborné kvalifikace učitele všeobecně vzdělávacích předmětů na druhém stupni základní školy a na středních školách a absolventům jakéhokoliv magisterského studijního programu. V podmínkách odborného školství bude mít ředitel stejnou pravomoc uznat předpoklad odborné kvalifikace odborníkům z praxe, pokud jejich praxe v oboru odpovídá charakteru vyučovaného předmětu. Touto pravomocí a tímto návrhem, pokud projde, se posiluje pravomoc, ale i odpovědnost ředitele školy. Je to vždy ředitel, kdo podle školského zákona odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb. Schválením tohoto návrhu ubude řediteli administrativa spočívající v potřebě dokládat, že škola na volné místo učitele aktivně hledá učitele, který již splňuje předpoklad odborné kvalifikace. Požadavek umožnit řediteli uznat na přechodnou dobu předpoklad odborné kvalifikace učitelům, kteří do školy nastupují, aniž by prošli standardní, podotýkám standardní, a vždy to bude ta hlavní linka, po které půjdeme, to znamená standardní učitelskou přípravou na pedagogických fakultách a fakultách vzdělávajících učitele, tak tento návrh byl poslanci a zástupci odborné veřejnosti diskutován už v minulém volebním období Poslanecké sněmovny.

Abychom se rozhodovali na základě čerstvých dat a tvrdých dat, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy realizovalo na začátku roku 2019 mimořádné šetření ke stavu učitelského sboru v regionálním školství. Samotní ředitelé škol nám poslali výsledky jednak toho, které aprobace, kolik učitelů kde jim chybí a zároveň i svůj předpoklad a predikci, jak se to bude dále vyvíjet. Výsledky šetření ukázaly to, co si tady dlouhou dobu myslíme, a v úplné nahotě, a to, že průměrný věk učitelů v regionálním školství, kde jich pracuje přes 150 tisíc, je poměrně vysoký a dosahuje 47,2 let, přičemž nižší je u učitelek mateřských škol, tam přesahuje 45 let. Naopak nejvyšší u učitelů vyšších odborných škol, tam je to přes 50. Šetření rovněž ukázalo, že více než 6,5 % úvazku učitelů zastávají učitelé, které nesplňují předpoklad odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících. Abych to vysvětlil. Již v tuto chvíli 6,5 % výuky je zabezpečováno učiteli, kteří jsou ve školách na výjimku. Nemají potřebné pedagogické vzdělání podle stávající normy a v některých krajích a zrovna v těch, kde bychom potřebovali ty intervence do vzdělávání mít co nejsilnější, například v Karlovarském, tak ten podíl je téměř dvojnásobný. To znamená, přes 13 % výuky je zabezpečováno nekvalifikovanými učiteli. A ředitel, když chce takového člověka vzít, protože musí a chce zabezpečit tu výuku, tak dneska musí postupovat takzvaně na výjimku. To znamená, vezme toho člověka na dobu určitou. V případě, že by se objevil totiž člověk, který splňuje kvalifikaci, tak ho musí poslat pryč bez ohledu na to, jak učí.

Zároveň pokud bychom se bavili o míře aprobovanosti výuky, to znamená, kdy fyzikář učí fyziku, matematikář matiku, tak je ještě významně nižší. A v některých krajích přes 30 % je vyučováno neaprobovanými pedagogy. Takže je možná dobré si přiznat, že tváří tvář stárnutí učitelského sboru a zhoršující se situaci, tak je vhodné ředitelům otevřít sekundární kanál. To znamená, ti vysokoškoláci, kteří chtějí učit, tak ne že tam půjdou na výjimku, jak mohou dneska, dneska může vzít kohokoliv na tu výjimku a jak jsem před chvilkou říkal na konkrétních číslech, tak se tak i děje, ale možná bychom měli uvažovat spíše tou cestou, že když někdo chce učit, tak ten ředitel se podívá a vyhodnotí si, jestli ho tam potřebuje a jestli vůbec ten člověk má ten potenciál. A zároveň, a to přináší tento zákon, ten člověk si do tří let musí udělat doplňující pedagogické studium a zároveň ta škola dostává prostředky na uvádějícího učitele a adaptační dvouleté období, aby se tomu novici mohl někdo věnovat. Je to zlepšení současného stavu, který nás netěší. Samozřejmě všichni bychom asi chtěli být v systému severských zemí, že všichni učitelé ve vzdělávací soustavě mají plné magisterské vzdělání a že je přetlak na pedagogických fakultách, osmi, desetinásobný, tak jako je to například ve Finsku. Ta situace tady ale taková není, a proto přicházím s tímto návrhem. Když ještě se vrátím k tomu, co poskytly ty školy v tom celorepublikovém šetření, tak výuka probíhá aprobovaně pouze - nebo pouze - v 82 % případů. Ale jak jsem zmiňoval Karlovarský kraj, tak tam je to 70 na 30.