Ministr Rakušan: Uprchlická krize je celospolečenská záležitost, v níž Česká republika jako stát uspěla

13.5.2022 1:39 odp.

Projev na 19. schůzi Poslanecké sněmovny 13. května 2022 – Představení vládní strategie zvládání ukrajinské krize

Ministr Rakušan: Uprchlická krize je celospolečenská záležitost, v níž Česká republika jako stát uspěla
Foto: Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS
Popisek: Vít Rakušan.

Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo, paní ministryně, páni ministři, kolegyně poslankyně, kolegové poslanci.

Já děkuji za tuto příležitost a já vám slibuji, že tady nebudu obstruovat a naopak se budu snažit, abychom se dostali k diskusi.

Chci, aby vystoupili rezortní ministři se svými plány strategie, já tomu zkusím dát nějaký střechový úvod a posléze bych byl rád a dohadovali jsme se o tom tak, aby se otevřela i klasická rozprava a nejelo se jenom cestou přednostních práv a aby se mohli skutečně dostat do té rozpravy i řadové poslankyně a řadoví poslanci se svými připomínkami. Na začátek jenom krátké shrnutí. Ruská invaze už je tady téměř 80 dnů, my jsme se ocitli v situaci, která byla bezprecedentní a chci jenom předestřít, že žádné plány na tuto situaci v České republice neexistovaly. Existoval jeden velký plán na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla kvantifikována na 20 000 uprchlíků měsíčně. My jsme měli 20 000 uprchlíků v podstatě za první týden naší krize a v těch scénářích, které jsme měli nalinkované, jsme se z toho zeleného do toho černého, který mimochodem vyžaduje instrument nouzového stavu, tak jak to v něm bylo zadefinováno, dostali během několika dní.

Tedy veškeré ty reakce na to musely být rychlé, operativní a úplně nové. My už v podstatě o tom prvním krizovém víkendu jsme vytvořili ten základní systém, který existuje doteď, to znamená Národní asistenční centrum pomoci Ukrajině, které sídlí na Kloknerově ulici v Praze na centrále hasičů, a pod to byla zařazena Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině v každém z krajů České republiky. Byl to princip vstupní brány do České republiky rychlého, efektivního odbavení, součinnost policie, odborů azylové a migrační politiky, úřadů práce, všech patřičných orgánů, které vlastně ve velmi krátkém a rekordním čase při lustraci a dodržení bezpečnostních kritérií umožnily vstup lidí z Ukrajiny, kteří prchali před válkou do České republiky na trh práce, umožnily jim konzumovat výdobytky sociálního systému, nenechaly je bez peněz a nenechaly ani bez přístřeší.

Co je také základní a je potřeba si to uvědomit. My jsme tady minule poslouchali některé výstupy z průzkumu STEMu, ale dva základní nezazněly. 70 % lidí v České republice podporuje pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a 63 % dospělé populace v České republice se nějakým způsobem aktivně zapojilo do pomoci ukrajinským migrantům. Je to úžasné vysvědčení pro naší společnost, úžasný obrázek, a je to něco, na co můžeme být všichni pyšní. To není nějaký souboj opozice versus koalice, to není souboj mezi kraji a vládou. Jistě. O mnoha věcech budeme diskutovat. Ale to je celospolečenská záležitost, kde Česká republika jako stát uspěla. A prokázali jsme, že umíme pomáhat a že naše pověst jako země, která je zahleděná do sebe, prostě není pravdivá a v rozhodných chvílích také uspějeme a zvládneme to.

Zároveň je potřeba si uvědomit, že v České republice jsme tu situaci zvládli. Máme přes 335 tisíc vydaných víz o dočasné ochraně a z toho jsme pouhou tisícovku lidí ubytovali v nějakém typu nouzového ubytování. Všichni ostatní dostali ubytování klasického kamenného typu díky lidem v České republice, díky majitelům nejrůznějších ubytovacích kapacit, ale i díky organizaci, kterou jsme tomu dali.

Od začátku tady logicky byla poptávka po strategii. My jsme od začátku strategicky postupovali. Kdybychom strategicky nepostupovali, nevzniknou KACPU a NACPU , které od nás opisují jiné země Evropské unie. Nyní je tady vytvořena pravidelná komunikační platforma s hejtmany, která se odehrává týden co týden. Nebyl by ten systém funkčním tak, aby zvládal absorbovat ty lidi, vyplácet jim dávky, umožnit jim tady žít a vstoupit do toho systému. Ale samozřejmě, strategie je nutná, strategii potřebujeme, strategie musí být živá, otevřená a vyvíjet se v čase, protože tady máme mnoho externích vstupů do celé té problematiky. Především tady máme faktor Putin. On celou tu krizi zahájil, je to ruská agrese na Ukrajinu, Ukrajina je oběť a my jenom doufáme, že další milióny lidí se nedají v Evropě do pohybu. Samozřejmě, potom musíme i strategicky reagovat a náš materiál adaptovat na změněné podmínky.

Anketa

Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?

4%
95%
hlasovalo: 46934 lidí

Jedna faktická poznámka. My jsme byli zaúkolováni Poslaneckou sněmovnou do 14. 4. tohoto roku dát strategický materiál. Vložili jsme do systému materiál týkající se strategických východisek. Další a jediný termín, který máme dán Poslaneckou sněmovnou, a můžete si to zkontrolovat v systému, tak ten termín je 18. 5. Dal nám ho bezpečnostní výbor a tam máme přestavit inovovaná a rozvinutá strategická východiska. To, že tady debatujeme, a to je i celá ta naše úvodní debata, jaké jste nám dali a nedali materiály k projednání, my jsme vám dali strategická východiska 14. 4. Další dokument má být podle usnesení bezpečnostního výboru předložen až 18. 5. Mezitím se odehrává nějaká debata. My jsme vám dali prezentaci, která mapuje progres v tom, co strategické řízení celé krize udělalo právě od toho 14. 4., ale komplexní dokument anebo další postup má být představen 18. 5. Tato diskuse je logická, je prospěšná, ale znovu jenom poukazuji na to, abychom se pohybovali v těch termínech, které sami sobě dáváme a nezatěžovali to jinými úvahami.

K tomu dokumentu jako takovému. My jsme od začátku vycházeli z pěti hlavních pilířů a hodnot: humanitární vstřícnost, podpora a spolupráce, praktičnost, jednoduchost nikoliv na úkor občanů České republiky a flexibilita, agilita v rámci celého toho materiálu.

Krize má tři fáze. Nula až třicet dnů máme za sebou, boj o bezpečí. Zabezpečit jídlo, bezpečí, teplo, přístřeší, základní zdravotní péči. Povedlo se. Druhá fáze třicet až sto osmdesát dní, v té jsme nyní, tu nazýváme fází adaptace a soužití, jazyk, vzdělávání, bydlení, zdraví, příprava strategie, příprava strategie zaměstnávání, příprava ekonomické rozvahy, dopadu migrační krize na Českou republiku v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. A samozřejmě se to potkává i s českým předsednictvím v rámci Evropské unie, kde se to musí stát dominantním tématem a my musíme být schopni na té celoevropské úrovni dopady absolutně změněné geopolitické situace po 24. 2. umět řešit. Třetí fáze sto osmdesát až tři sta šedesát dní, dlouhodobá řešení. Integrace, návraty, obnova, české předsednictví Evropské unie.

Poznámka ještě k té třetí fázi jako takové. Tady se samozřejmě dostáváme do momentu, kdy se musíme bavit, zda jsme v adaptaci nebo v integraci, a ta dvě slova mají rozdílný význam. Adaptace je přizpůsobení lidí, kteří přišli z Ukrajiny, na život v České republice. Umožnit jim, aby tady po nějakou dobu žili. Integrace, to je proces, který vede k tomu, aby ten člověk vstoupil do české společnosti a stal se v podstatě její součástí. V současné době my nevíme, jak ta migrační vlna bude dlouho trvat. Zkušenosti z jiných migračních krizí říkají následující. Pokud skončí do půl roku, tak nezůstává v cílové zemi více jak 10 % příchozích. Pokud bude trvat rok, hovoří se o nějakých 20 až 25 % příchozích, kteří mají zájem v té zemi zůstat. Pokud trvá nějakou delší dobu, dva tři roky, v té chvíli ta čísla výrazně stoupají a záleží samozřejmě i na geografické blízkosti. Podle sofistikovaných odhadů, které máme, se potom můžeme bavit až o nějakých 40 % lidí.

Na druhou stranu znovu opakuji, tohle číslo - aby nikdo mi zase tady nepodsouval, jak je dobrým zvykem, něco jiného - je ve chvíli, kdy ta krize trvá léta, nikoliv krátkodobě.

A my v současné době, a to chci zdůraznit, neposkytujeme těm lidem dlouhodobý pobyt v České republice. My jim neposkytujeme dlouhodobý azyl, my jim poskytujeme dočasnou ochranu. A pokud by dočasná ochrana skončila i na té evropské úrovni, ti lidé musí projít klasickým procesem žádostí o nějaký typ pobytového oprávnění v České republice, ale ta dočasná ochrana skončí. A ta dočasná ochrana se automaticky nepřetavuje do toho, že ten člověk dostane nějaké další povolení k pobytu v České republice. Samozřejmě záleží na tom, jakým způsobem ten institut dočasné ochrany bude nadále definován. Zatím je definován do 31. 3. příštího roku. A samozřejmě i zájem ukrajinské strany je, aby jim neodcházely elity společnosti. Zájem pana ukrajinského velvyslance, aby například lékaři a lékařky především, je tam 80 % žen, to je potřeba si uvědomit, se vraceli zpátky na Ukrajinu, abychom jim dávali raději krátkodobé kontrakty. To je představa ukrajinské strany. My nevnucujeme nikomu ten styl toho, jak to tady má probíhat. My umožňujeme i alternativy. My chceme umožňovat i výuky třeba v ukrajinštině a podobně.

Na druhou stranu musíme umět adaptovat náš systém školský, zdravotní, sociální, na ta maximální čísla, aniž bychom věděli, jestli jich dosáhneme. V jednom okresním městě, typickém středně velkém v České republice, probíhal minulý týden průzkum mezi 700 utečenci z Ukrajiny. A na otázku chcete tady zůstat ještě v září, chcete, aby vaše děti chodily do školy, byla odpověď 400 ze 700: Nevíme. Oni opravdu ještě nevědí.

Proto říkám, my naše systémy musíme připravovat na ta maximální čísla, ale ta čísla mohou být jiná, protože pokud by se ten konflikt vyvíjel nějakým pozitivním způsobem a umožňoval návrat domů, tak se velká většina lidí v té první fázi také domů bude chtít vrátit.

Budu pokračovat dál o té strategii jako takové. Nevybočujeme z krizového řízení, nevymýšlíme žádné substruktury, vláda určila zatím mě jako národního koordinátora, koordinátora pro strategickou komunikaci pana Ing. Klímu z Úřadu vlády České republiky a člověka zodpovědného za sumarizaci finančních nároků vůči evropské úrovni pana ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka.

Zároveň jsme vytvořili dvanáct pracovních týmů, jsme v úzké kooperaci s kraji, městy a obcemi, s asociacemi, svazy, externími odborníky i neziskovým sektorem. Dvanáct pracovních týmů je následujících: tým koordinace a organizační zajištění, legislativa, digitalizace řízení, ubytování, bydlení, sociální oblast, školství, zdravotnictví, adaptace a integrace, vnitřní bezpečnost, EU, mezinárodní strategie, strategická komunikace, zajištění finanční podpory z EU, zaměstnání, integrace do pracovního trhu. Jednotlivé týmy se scházejí na platformě strategické řídící skupiny, za jejíž chod jsem zodpovědný já. Fakticky ta zasedání ve většině případů řídí ředitel Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček, který je od začátku i zodpovědný za architekturu toho základního modelu Národního asistenčního centra a jednotlivých krajských asistenčních center pomoci Ukrajině.

Prezentaci, která vám byla dána k dispozici a jistě k tomu budou dotazy, jsou manažerská shrnutí za jednotlivé skupiny. Práci jednotlivých skupin představí také jednotliví gesční ministři, kteří se všichni s přednostním právem přihlásili do diskuse tak, jak jste si přáli.

Samozřejmě, že se zabýváme i tím, jaké budou ekonomické dopady na Česku republiku, jak vypadá dlouhodobý výhled. A tady ta čísla k překvapení všech, kteří se na tu věc dívají jenom a jenom negativně, začínají být poměrně zajímavá. Ve chvíli, kdy nám bude 30 % lidí pracovat a 30 % lidí začne odvádět peníze do veřejného zdravotního systému, tak to přestává být prodělečné a naopak ten zdravotní systém jako takový na tom může vydělávat. Ve střednědobém výhledu můžeme říct, že naopak někdy v roce 2025 při řádné adaptaci lidí na život v České republice to může být pozitivním jevem pro příjmy státního rozpočtu a pro růst HDP v České republice.

Zároveň v této chvíli pracujeme na takzvaném Dashboardu, který už jsme představovali hejtmanům. Je to překrytí nejrůznějších map, které tady jsou, které mapují kapacity školství, kapacity zdravotnictví, možnosti trhu práce a možnosti ubytování. Půjdeme do podrobností každé jednotlivé obce v České republice. Ten Dashboard už jsme v pilotu předvedli hejtmanům minulý týden. Byla s nimi - pokud se nepletu - nějaká praktická schůzka, která má vést k nějakému vylepšení.

Výhrada a oprávněná, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně Vildumetzová, oprávněná výhrada, je ta, že to přesné povědomí o tom, kde se který migrant v České republice nachází, kde se který uprchlík nachází, a že nemáme ten dokonalý přehled. Ano. Ta výhrada je relevantní, protože ti lidé přišli, uvedli nějaké adresy, zůstali v České republice, ty adresy změnili, mnozí nedostáli té povinnosti dát vědět, že ta adresa je změněná. My jsme vedle sebe měli dva systémy.

Díky panu plukovníku Šnajdárkovi a pomoci Armády České republiky jsme vytvořili systém HUMPO, humanitární pomoci. Vedle toho jsme využívali CIS, tedy ten základní registr, který používá cizinecká policie. Teď se nám povedlo systémy propojit, propojit i ta daná data, propojit to i se systémem Ministerstva práce a sociálních věcí. A v téhle chvíli, příští týden, a to je i odpověď na tu otázku, v pěti ORP v republice probíhá pilotní projekt, kdy se budou i místním šetřením ověřovat informace, které jsou v CISu o tom, kde lidé v České republice jsou, kde se nacházejí a jestli to skutečně odpovídá té reálné skutečnosti. V těch pěti ORP v republice vyhodnotíme ty dané výsledky a v případě, že ten překryv bude menší, než bychom předpokládali, přijdeme s krizovým opatřením, které bude dávat povinnost, ohlašovací povinnost každému z těch uprchlíků v návaznosti na vydávání sociální dávky, a stejně tak každému ubytovateli, který bude verifikovat to, že u něj skutečně na té hlášené adrese ten člověk bydlí. Tady budeme určitě s nějakou mírou chybovosti, ale určitě s mnohem větší přesností než nyní do termínu, který už jsem jednou v Poslanecké sněmovně slíbil, to je do 15. června 2022, schopni říci, jak přesně vypadá obsazenost kterých krajů, jak to vypadá v jednotlivých regionech, a potom ten instrument, který vytváříme, především pro tu úroveň lokální, hejtmanskou, krajskou, municipální, to znamená ten mapový podklad, ten velmi uživatelsky přívětivý Dashboard, tak bude mít smysl. Budou tam data, která vám skutečně řeknou, kde ti lidé jsou a můžeme s tím pracovat i v rámci zápisu do škol a školek, můžeme s tím pracovat v rámci obsluhy zdravotního systému v České republice, můžeme s tím pracovat v rámci poptávky trhu práce a můžeme s tím pracovat i v té důležité věci, o které se bavíme a na kterou upozorňuje pan primátor Hřib, nějaké relokace. My jenom trochu odpovídáme, že dočasná ochrana jako právní instrument neumožňuje povinné relokace. A jak by probíhaly? Nasadíme lidi do autobusů, někam se odvezeme, naženeme?

Samozřejmě vytváříme, a to budeme představovat příští týden na strategické skupině, já už to budu mít v neděli k dispozici poprvé asi u Václava Moravce v debatě, dneska nebo během zítřka by to mělo být hotovo, sérii motivačních faktorů nejrůznějšího charakteru, které budeme uplatňovat proto, aby k těm dobrovolným relokacím v rámci České republiky docházelo. Samozřejmě, že to je složité, ale asi si úplně nepomůžeme tím, že budeme zavírat krajská asistenční centra pomoci Ukrajině.

V rámci těch 335 000 se samozřejmě objevují specifické problémy. A přiznejme si, já je přiznávám a myslím, že včera při interpelacích to snad bylo i slyšet. Samozřejmě že hlavní nádraží a lidé spící na zemi je něco, co je na hraně humanitárního problému. To je problém nejenom reputační, ale i faktický, protože jsou to maminky s dětmi a my nemůžeme uplatňovat žádný předsudek a už vůbec ne rasový. My musíme těm maminkám s dětmi dát nějaké lůžko, aby nemusely spát na zemi. Ale v čem je problém?

Mezi touto specifickou skupinou migrantů se objevují ti, kteří mají dvojí občanství, a to maďarské. Především maďarské. A pokud mají maďarské občanství, nemají nárok na sociální pomoc v České republice. Ani na dávku, ani na zařazení do systému ubytování, ani na žádné jiné výdobytky, které jsme tady připravili. Oni jsou občany jiného členského státu EU, a tato pomoc je specificky určena pro Ukrajince.

My v téhle chvíli děláme pomocí maďarské strany lustraci těch lidí, a to jsou především ti, kteří jsou na hlavním nádraží, ode dneška či od zítřka ve stanovém městečku v Praze Tróji. To není o tom, že začínáme stavět kempy pro uprchlíky a nějaká ghetta. Tak to není. My jsme v téhle chvíli postavili stanové městečko, kde ten člověk z pohledu zákona může být maximálně 30 dnů, a spíše ještě kratší dobu, protože on buď má nárok na ubytování, potom je zařazen zpátky do systému, nebo nemá, pak je to občan jiného členského státu Evropské Unie, a potom je samozřejmě člověkem, který se tady může pohybovat, ale my děláme všechno pro to, abychom ho motivovali k návratu do Maďarska.

A i s panem ministrem dopravy přijdeme s řešením, jakým způsobem tohle uskutečnit a pokusit se ty lidi přimět k návratu do Maďarska. Včera jsem půl hodiny telefonoval s maďarským ministrem vnitra, kdy jsem mu vysvětloval, že jsme druhou nejdotčenější zemí, Praha praská ve švech, kapacity mnoha krajů jsou vyčerpané, a že maďarská strana se v rámci nějakého objektivního podhledu na věc musí stavět k tomu, že o jejich občany se na našem území prostě starat nebudeme a starat nemůžeme. Jsou mimo systém. A to je potřeba si říci. Maďarský pan ministr mi slíbil a dal k dispozici šéfa maďarské cizinecké policie. Já jsem tím pověřil policejního prezidenta Vondráška, aby zajistili, aby ty lustrace lidí probíhaly v řádu hodin, maximálně krátkých dnů, ale rozhodně ne týdnů, protože nám to způsobuje humanitární problém tady v Praze.

Ještě pro vaši informaci mimo strategii. V Praze máme rozjednány dvě další nemovitosti, kamenné nemovitosti, žádný luxus to tedy není, ale rozhodně jsme schopni tam ubytovat lidi. My to zorganizujeme, zajistíme jim jídlo, aby nemuseli být na hlavním nádraží. Zároveň jsou použil všechny možnosti, které tady veřejně sdělovat nebudu, abych zjistil, jakým způsobem jsou organizovány ty výlety za dávkami po Evropské unii. Pracují na tom orgány, které jsou v České republice k tomu určeny. Tu zprávu bych příští týden měl mít. Určitě ji v režimu a na uzavřeném jednání dám k dispozici poslancům bezpečnostního výboru. Ti to určitě ode mne příště dostanou.

Nicméně mi dovolte, než pustím ke slovu i ostatní kolegy, říci, že strategie tady je, strategie je živým dokumentem, strategická východiska jsou naplňována tak, jak bylo určeno 14. 4. 2022. Jsou dány konkrétní termíny, jednotlivá ministerstva mají implementační plány i jasně dané zodpovědnosti. A ty problémy, které se objeví, se snažíme logicky a operativně řešit. A takových problémů, které nebyly zahrnuty do strategického dokumentu, samozřejmě bude spousta.

Ale pojďme si říct jednu věc a pojďme si ji říct s určitou mírou pýchy, a teď se nebavím o politické straně ani o politické reprezentaci. Česká republika to zvládla, Česká republika zvládla přijmout více než 3 % své populace, dát jim ubytování, zázemí, bezpečí, jídlo. Zvládli jsme to. Můžeme být pyšní na naše lidi, nesmíme se nechat zviklat xenofobními výkřiky, musíme si uvědomit, že pomáháme válečným uprchlíkům, hlavně matkám s dětmi. Dětí je tam téměř 45 % a z té dospělé populace, z té dospělé populace, ať někdo zas nezpochybňuje matematické výpočty, je 80 % žen. To je skladba těch, kteří sem přicházejí. Nejsou to žádní vyžírkové a pokud se objeví nějaký přečin nebo někdo kdo nemá na tu dávku nárok, tak ji také v České republice nedostane. Řešíme i to, jakým způsobem zpřísnit tu druhou a šestou dávku, aby lidé neměli motivaci se vracet. Bude vázána na pevné ubytování a prokázání ubytování v České republice. A tu první dávku, hledáme s panem ministrem práce a sociálních věcí cestu, jak v případech, kdy stát poskytuje jídlo a ubytování na své náklady, by tato finanční dávka mohla být nahrazena pouze zaopatřením jídlem a základním materiálním zaopatřením, aby klesla motivace lidí přicházet do České republiky pro dávku.

Děkuji hasičům, děkuji policistům, děkuji všem úředníkům, děkuji všem občanům České republiky, neziskovému sektoru. Děkuji všem, kteří byli schopni pomoci a vytvořit systém, který v České republice obstál, vytvořit systém, který funguje a který to zvládne i v těch dalších týdnech a měsících, protože strategie, kterou pro zvládání této krize máme, je kvalitní, otevřená.

Děkuji za pozornost.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Petr Gazdík byl položen dotaz

Co jste si myslel, když jste používal šifrovaný mobil?

Já si u vás myslím, že jste se nedpouštěl žádné korupce, ale nechápu, proč jste se do toho všeho vůbec namočil? Proč jste s takovým člověkem, jako je Redl jezdil na dovolenou?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Slovenský filozof Gregor o budoucnosti: Lezeme Američanům víc do zadku než za socialismu Rusům. Úplný rozpad autority státu, totální anarchie

20:56 Slovenský filozof Gregor o budoucnosti: Lezeme Američanům víc do zadku než za socialismu Rusům. Úplný rozpad autority státu, totální anarchie

JINÝMA OČIMA U nás je to tak, že nikdy za socialismu jsme Rusům nelezli tak do zadku jako tato vláda…