Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři,
dovolte mi, abych zareagoval na ty dotazy a připomínky, které zazněly z vaší strany. Těch míčků bylo do vzduchu vyhozeno mnoho. Já se je budu snažit všechny pochytat. A pokud by mi nějaký spadl, tak prosím, abyste případně zareagovali. A já se budu ještě snažit odpovědět dál. Já bych asi začal jakýmsi obecným komentářem a reagoval bych na některé výroky pana senátora Čunka prostřednictvím... Víte, my nemůžeme změnit minulost. My se z ní můžeme jenom něco naučit. A můžeme debatovat o tom, jak měl znít zákon v roce 1990, ale žijeme v právním státě, který ctíme. A já se musím řídit zákony, které jsou platné dnes, případně se snažit je změnit. A to je to, co dělám. Já jsem se do této země vrátil po 13 letech, kdy jsem ze zahraničí se snažil přispívat k rozvoji celého středo- a východoevropského regionu. A přiznám se, že jsem byl do jisté míry překvapen, v jakém stavu se zejména oblast energetiky nalézá.
A dovolím si použít stejnou citaci, kterou jsem použil na jednom ekonomickém setkání, kde sedělo několik významných účastníků energetického trhu této země. A já jsem byl velmi otevřený a řekl jsem: „Víte, vy jste součástí toho problémů. A ještě jste na tom vydělali docela hodně peněz.“ A pokud jde o záběr té legislativní úpravy, kterou vám prodávám a kterou nazýváme, nebo my jsme si ji pracovně nazvali lex Putin, tak já neskrývám to, že se jedná o legislativní úpravu, kterou přijímáme ve stavu naléhavosti, a proto i ve stavu legislativní nouze. A tak i byla koncipována.
Dnes se zásobníky plní díky mému nařízení, ale já mohu toto nařízení vydat pouze v případě například platného stavu nouze. A až skončí, tak já už nebudu mít zákonnou možnost ty zásobník plnit. Ale já nechtěl zneužít stavu legislativní nouze. Proto jsem tam do toho zákona dal pouze to, co mi připadalo vhodné a co jsem si mohl společně s Legislativní radou vlády odůvodnit. V rámci rozpravy ve sněmovně tam byly doplněny některé poslanecké návrhy. Já jsem za ně rád, protože já bych s nimi stejně přišel, ale tak je potřeba na to nahlížet. Já přijdu samozřejmě s novými úpravami, a v konečné fázi i s úplně novou energetickou koncepcí.
Ing. Jozef Síkela
Ten proces začal, já jsem předložil panu premiérovi a jeho spolupracovníkům pětiletý návrh na úplný odchod závislosti od ruských energetických zdrojů a surovin během příštích 5 let. A je to samozřejmě koncipováno tak, že čím dříve to stihneme, tím lépe. Pokud se jedná o tu otázku tedy těch nových legislativních změn, tak já předpokládám, že velmi v blízké době přijdu s další novelou, která již tedy nebude předkládána ve stavu legislativní nouze, ale samozřejmě budu se snažit, aby byla schválena co nejdříve. A samozřejmě pracujeme i na úplně nové energetické koncepci. Teď co se týká otázky té chybějící infrastruktury.
My jsme byli konfrontováni s tím – a prosím, abychom si připomenuli, že jsme převzali vládu v této zemi na konci prosince loňské roku – a byli jsme konfrontováni s tím, že přestože Ruská federace okupovala Krym už v roce 2014, tak veškerá nebezpečí vyplývající z této agresivní politiky byla v této zemi flagrantně ignorována ve prospěch určitého dojmu ekonomické výhodnosti na základě levných cen surovin. Přebrali jsme plně liberalizovaný trh, kde jsme neměli ani obchodníka, ani infrastrukturu, ani zásobníky nebo něco jiného. A snažíme se to co nejrychleji dohánět. A snažíme se to dohánět tak, abychom při těch řešeních té krátkodobé krize neopomíjeli ten dlouhodobý narativ, a to je rozvoj obnovitelných zdrojů, to je diverzifikace, to je snižování závislosti na ruských energiích.
To znamená, že musíme velmi dobře vážit, jaké kroky uděláme a kolik nás ty jednotlivé kroky budou stát. Ta předkládaná legislativní úprava nám dává možnost nakládat s obsahem zásobníků, zajistit jejich plnění ve prospěch občanů této země, a proto ji předkládáme. Pokud se jedná o ty zásobníky ze strany RWE, tak já jsem byl se zástupci RWE v kontaktu od začátku. A ptal jsem se jejich, jestli jsou připraveni jít nějakou jinou cestou než cestou komerčního tendru. Protože komerčního tendru se Česká republika – a teď znovu opakuji – Česká republika není ČEZ, aby si to někdo nepletl.
Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?Anketa
Já pocházím z prostředí mezinárodních firem, které se řídí mezinárodním právem, mezinárodními účetními standardy, pravidly pro akciové společnosti kótované na burze – Česká republika není ČEZ. Česká republika má ve společnosti ČEZ majoritní podíl. A z majoritního podílu vyplývají práva a povinnosti akcionáře. A k nejobvyklejším právům majoritního akcionáře patří například schvalovat účetní závěrku, hlasovat o rozdělení zisku a navrhovat statutární orgány. To znamená, prostřednictvím dozorčí rady jmenovat vedení. Akcionář, jako takový, nemůže u společnosti kótované na burze zasahovat do přímých obchodních rozhodnutí. Toto je plně v pravomoci vedení společnosti. A pokud akcionář není s rozhodnutími vedení společnosti spokojen, tak může reagovat podle zákona o akciových společnostech, to znamená firem statutárních orgánů.
To znamená, rozhodnutí neúčastnit se tendru ze strany společnosti ČEZ bylo komerční rozhodnutí této společnosti. Ale vzhledem k eskalaci řekněme otázek energetické bezpečnosti, tak já jsem v průběžném kontaktu jak s vedením společnosti v Německu, tak i s německou vládou. A budeme hledat na obou stranách cesty, aby, pokud dojde ke změně vlastníka této zásobníků, aby tato změna proběhla v souladu s požadavky na energetickou bezpečnost České republiky a Evropské unie. O tom vás mohu ujistit. Tolik k otázce zásobníků.
My na podobný problém narážíme i ze strany jiných států. My se například ucházíme o kapacity v zásobnících na zkapalněný zemní plyn nebo zmražený plyn, ať už v těch plovoucích, nebo v těch pevných, které se teprve budou stavět. A velmi jsme pokročili v jednáních s holandskou vládou, kde společnost Gasunii, což je 100% dcera Nizozemského království, připravuje plovoucí terminál, který by měl být zprovozněn již do konce tohoto roku. A my tam máme zájem pronajmout si kapacitu zhruba 2 miliardy, 1,5–2 miliardy BCM tedy kubických metrů plynu. A narazili jsme na problém, že podle zákonů holandských, nemůže tato 100% dcera postupovat jinou cestou než komerční. To znamená, nelze uzavřít dohodu na úrovni vlád bez toho, aby se změnily zákony. Mají stejný problém, jako my.
Proto jsme pověřili jednu ze společností, kde má Česká republika podíl, majoritní, a která je zároveň obchodníkem s plynem, protože mít někde nějaký zásobník, to nestačí. Ten zásobník musíte spravovat, vy musíte pronajímat ten prostor v tom zásobníků podle tuzemských i evropských zákonů. To znamená, o ten zásobník se musíte starat. A na to musíte mít nějakou infrastrukturu. To znamená, my ty otázky té bezpečnosti řešíme průběžně, jednáme s různými partnery. A pevně věříme, že některá z těch jednání povedou k tomu, že budeme mít pod kontrolou jak plyn v zásobnících na území České republiky, tak k dispozici plyn na území jiných zemí v zásobních, případně kapacity. Ať už pronajaté, anebo pod kapitálovou účastí v těchto terminálech na zkapalněný plyn na území některého z pobřežních států.
Takže to se týká těch zásobníků. A pokud jde o ta jednotlivá opatření, zastropování cen, snížení DPH, my velmi pozorně sledujeme jednotlivá opatření v jednotlivých zemích a jejich dopad jednak na inflaci, jednak na ekonomiku toho daného státu, na míru zadlužení. A musíme si uvědomit, že ta inflace, že její počátky, té poptávkové inflace, jsou někde v dobách velmi extenzivní politiky Evropské centrální banky, záporných sazeb, tištění peněz, stejně jako České národní banky, která byla ještě podpořena velmi jaksi velkorysou, rozdavačnou politikou některých vlád včetně té české. A ukazuje se, že ty státy, které mají nejvyšší inflaci, bez ohledu na to, jakou mají euro – jestli je to euro, nebo lokální měna – tak mají jeden společný rys. Jsou to zejména ty státy, které jsou buď nejvíce zadlužené, nebo se nejrychleji zadlužovaly.
Tak například státem s nejvyšší inflací v současné době je Estonsko, které má euro. A zároveň mu Evropská centrální banka říká, že sazby mají být záporné zatím ještě. A ony záporné dlouho nezůstanou. Pak tady máme Polsko, které velmi podporuje ekonomiku různými kompenzacemi, zastropováním, ale jejich inflace je pouze o 2,5 % nižší než naše. A my si musíme položit otázku, jestli 2,5 % při dvouciferné inflaci, při těch nákladech, které k tomu 2,5 % vedly, jsou odpovídající toho výsledky.
My připravujeme, a já s tím jdu v nejbližší době na vládu, balík opatření, kterému říkáme úsporný tarif. Já už mu ale pomalu začínám říkat válečný tarif. Což budou slevy pro ty základní energetické tarify v oblasti plynu a v oblasti elektřiny pro domácnosti. Je to opatření, které bude velmi administrativně nenáročné, to znamená, nikdo o něj nebude muset žádat. Budeme to dělat přes operátora trhu s energiemi. A chceme to uvést v život ještě před začátkem topné sezóny. A v rámci těch legislativních a zákonných ustanovení a předpisů Evropské unie připravujeme i tu pomoc, kterou můžeme poskytnout jak podnikům, tak například teplárenství, tak aby se nejednalo o nedovolenou podporu.
To znamená, máme připraveno 800 milionů korun pro energeticky nejnáročnější podniky, které budou vypláceny prostřednictvím Ministerstva životního prostředí a nás. A je to vlastně připraveno na podzim tohoto roku. Vzhledem k tomu, že nám nebylo vyhověno v otázce povolenek na podporu teplárenství, tak budeme hledat jinou cestu, jak umožnit modernizaci českého teplárenství a jak tu modernizaci podpořit.
Pokud se jedná o ta odvětví, která nejsou součástí takzvaných kompenzací nepřímých nákladů, tak zde chceme alespoň využít ten tzv. dočasný krizový rámec v souvislosti s válkou na Ukrajině, tak, jak nám to umožňuje legislativa Evropské unie.
Chci tím jenom říct, že my se otázkou energetické bezpečnosti i otázkou rostoucích cen energií intenzivně zabýváme. Chápu, že pro některé to může vypadat nedostatečně, ale musíme vždycky při těch opatřeních brát na zřetel i jejich dlouhodobý dopad na českou ekonomiku. Zejména s neustále se zvyšujícími náklady na obsluhu státního dluhu. Já vás chci poprosit, abyste podpořili tu moji novelu, ten zákon o využívání zásobníků use it or lose it včetně těch ostatních návrhů. A pokud jsem nestačil reagovat na všechny dotazy, tak se omlouvám a případně ještě na některé odpovím.
Díky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
