Děkuji za slovo. Možná, co jsem zapomněl říct v úvodním slově, opakovaně říkám, že z těch dvou nástrojů chceme získat 100 miliard, stejnou částku jsme v rozpočtu dali na ty kompenzace, na zajištění přijatelných cen elektrické energie, plynu. Takže by to mělo být rozpočtově neutrální. 

Nezbývá nic jiného než nám v tom věřit. Když někdo říká, že by se na to přišlo, nedá se schovat rozpočtový výdaj. Každý měsíc publikujeme výsledky rozpočtu, každý měsíc se každý může podívat, jaký je výnos, jaké jsou výdaje. Samozřejmě, ono to není lineární, ale za těch 12 měsíců se to spočítat dá. Moc dobře jsem věděl, proč jsem říkal, že z obou těch nástrojů chceme 100 miliard, že záleží na těch parametrech, ze kterého si vybereme více nebo méně. Ve svém úvodním slově jsem řekl, že vláda, v této chvíli Poslanecká sněmovna šla cestou, že větší důraz bude na ty odvody, menší, fiskální dopad na tu windfall tax. Je to správně z hlediska stability a přijatelnosti daňového prostředí. Říkal jsem, že to jsou mimořádná opatření. Nemám z nich žádnou radost.

Pan senátor Vícha, se kterým se potkávám v politice, teď jsem to počítal, 22 let, řekl větu, se kterou nemohu souhlasit, ale on ji neřekl ve zlé vůli, že mimořádná daň snižuje schodky. Ne, nevytváří vyšší schodky. Nemají sloužit příjmy z této mimořádné daně k tomu, abychom s tím platili obvyklé výdaje státu, úmyslně neříkám běžné, protože obvyklé, to je určitá míra investičních kapitálových výdajů. Nemá a nesmí to k tomu sloužit. Opravdu ne.

Otázka, proč nezvyšujeme daně zaměstnancům. Já se omlouvám, občas mám takovou... Jeden z těch dotazů byl, že superhrubá mzda, že to byl výpadek, já jsem to pochopil, proč nenavrhujeme navrácení do toho stavu před tím rozhodnutím. Jestli jsem tu otázku špatně pochopil, tak na ni nebudu odpovídat... Omlouvám se.

Hodně se v debatě mluví o rozpočtovém určení daní. Byl bych pro si někdy zorganizovat nějaký seminář, můžeme si tam vyměňovat své zkušenosti a své pohledy. Myslím, že docela cenné je, že když sedíte na obou těch stranách, vidíte, že musíte najít nějaký rovnovážný stav. Mnohokrát jsem jako komunální politik použil větu, že rozpočty měst a obcí mají dýchat se státem. Nějak jsem ji chápal. Teď ji říkám taky. Vidím, že někdo ji chápe jinak. Ale nijak se na ně nezlobím, protože logicky když zastupujete nějakou entitu, v tomto případě obec, především hájíte její zájmy. Na tom není nic špatného. To si myslím, že je logické.