„Podařilo se nám dodržet klíčové priority vlády a samozřejmě i všechny zákonné závazky, našli jsme také rozumný kompromis pro meziroční navýšení všech rozpočtových kapitol z národních zdrojů tak, aby zůstal zachován sociální smír. Co je také podstatné, tento rozpočet v sobě zahrnuje rekordní investice, které jdou z národních zdrojů a nejen z fondů EU,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura a dodává: „I když konsolidujeme veřejné finance, nechceme snižovat deficit na úkor investiční aktivity. Stát má investovat hodně, protože od kvalitních a dostupných služeb jako je doprava, školství, dostupnost zdravotní péče nebo sociálních služeb se odvíjí prosperita jednotlivých regionů a ekonomický růst.“

Kromě toho se rozpočet bude vyrovnávat i s následky zářijových povodní v řadě krajů, a to jak posílením výdajů roku 2025 o 10 mld. Kč proti srpnovému návrhu, tak novelou letošního rozpočtu, která zvýší výdaje a výsledný deficit o 30 mld. Kč. Schodek letošního rozpočtu se tak prohloubí na 282 mld. Kč.

„Veřejné rozpočty se mají postarat o obnovu veřejné infrastruktury, dodatečně jsme proto do rozpočtů 2024 a 2025 přidali celkem 40 mld. Kč, a to do kapitoly Všeobecná pokladní správa. Převážná část půjde z letošního rozpočtu v rámci jeho novely,“ říká ministr Stanjura s tím, že ačkoliv budou rozpočtové deficity navýšeny, neznamená to, že celá tato povodňová rezerva bude skutečně využita. „Povodňové výdaje jsou zatím pouze hrubě odhadnuté na horní hranici, protože škody ještě nejsou vyčísleny. Skutečné výdaje na rekonstrukci oblastí postižených povodněmi se budou odvíjet až od konkrétních dotačních programů, které jednotlivá ministerstva vyhlásí, až budeme mít z krajů přesnější odhady škod. Dle mého odhadu budou tak skutečné výdaje rozpočtu na škody po povodních nižší, než jak je plánuje novela roku 2024 i návrh rozpočtu na příští rok,“ dodává ministr financí.