Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych i já se také vyjádřil za resort Ministerstva zdravotnictví k tomuto tématu a k danému programu schůze, resp. k vývoji situace, pokud jde o pandemii COVID-19. Zaznělo tady již mnoho věcí a s celou řadou z nich se dá bezesporu souhlasit. Pravdou je, a to je třeba stále opakovat, že čelíme naprosto bezprecedentní situaci a žádné Ministerstvo zdravotnictví, žádný ministr zdravotnictví se s podobnou situací nemusel nikdy potýkat, stejně jako žádná vláda.

My situaci s touto nemocí a ty problémy, které jsou s tím spojeny, řešíme prakticky od ledna, kdy jsme na základě vývoje v Číně poprvé uplatnili opatření na území České republiky týkající se zejména kontrol na letišti Praha. To už možná si málo lidí pamatuje, že jsme tehdy vlastně jako jedni z prvních zaváděli skutečně hygienicko-epidemiologická pravidla pro přílety z Číny. Následně jsme zakázali lety z Číny, což byla vlastně také jedna z prvních zemí v Evropské unii, která tak učinila. Čelili jsme za to tehdy poměrně i kritice. Nakonec se ukázalo, že náš přístup byl správný, stejně jako jsme poprvé, nebo jako jedna z prvních zemí, ukončili lety ze severní Itálie a tak dále. Bylo vidět, že jsme zkrátka ty kroky dělali jako jedna z prvních zemí v Evropě a že se ukázalo, že tento přístup byl správný, proaktivní přístup.

Pokud nás něco tato krize naučila, tak je to, že musíme být rychlí a musíme jednat proaktivně, protože každý den navíc, a to se ukázalo v zemích, které bohužel situaci úplně nezvládly, jak by si přály, tak každý den navíc znamená obrovské riziko multiplikace v počtu nakažených a v počtu pacientů, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče. Asi není nutné tady popisovat ty scénáře. Co možná dobré je, že se zkrátka nebavíme o nějaké teorii, že se tady nebavíme o tom, co ta nemoc může způsobit nebo mohla způsobit. Dneska mám pocit, že každý se k tomu vyjadřuje, každý na to má nějaký názor. Ale toto není teorie. To není nějaká teoretická úvaha coby kdyby. Tady byly jasné scénáře z konkrétních zemí, které si tady můžeme vyjmenovat. A dodneška ty země mají obrovské problémy se zvládáním té nemoci. Víme, jak se ta pandemie postupně přesouvá, jak se přesouvají ta epicentra nákazy z Evropy do Spojených států, resp. z Číny do Evropy, z Evropy do Spojených států, ze Spojených států do Jižní Ameriky. A dnes zkrátka prakticky celý svět je tou nemocí zasažen. A vidíme, jaké katastrofální důsledky zejména pro zdravotnictví tato nemoc může mít.

A to musím říci, že považuji asi za jeden z největších úspěchů - můj, Ministerstva zdravotnictví, této vlády - že jsme ochránili naše zdravotnictví, že jsme ochránili naše nemocnice, že jsme ochránili naše zdravotníky, lékaře, sestry, další pracovníky. Protože skutečně jsme nečelili té situaci, kterou vidíme v jiných zemích, kde jsou tisíce nakažených zdravotníků, kteří předávají tu infekci pak dále na pacienty, kdy máme ve Velké Británii 300 zemřelých zdravotníků v první linii, když se starali o pacienty s COVID-19. Nic takového se v České republice nestalo. A nestalo se to právě proto, že jsme byli proaktivní a že jsme zavedli ta opatření velmi brzy. A díky tomu jsme předešli těm katastrofickým scénářům.

A bezesporu jedním z důvodů, proč se to nestalo, byl i nákup a zajištění ochranných prostředků. Já musím říci, že bych mohl podepsat prakticky vše, co tady řekl pan vicepremiér Hamáček s tou situací na trhu tehdy, jaká byla. A také se trošku zapomíná na to, jak se ta situace vyvíjela, a vyčítá se, proč jsme nebyli připraveni lépe, proč nebyly vyšší zásoby ve Správě státních hmotných rezerv.