Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Uvedený návrh zákona je předkládán s zjevně dobrým úmyslem podpory osob nacházejících se z různých důvodů v situaci, kdy mohou mít buď jen částečný úvazek a nebo žádný. Ovšem zvolený způsob podpory vzniku nových částečných úvazků je z hlediska systému veřejného zdravotního pojištění a celého zdravotnictví velice nebezpečný a navíc ani nevede k deklarovanému cíli.

Rád bych vám přiblížil, co po zrušení minimálního vyměřovacího základu zaměstnanců bude s velkou pravděpodobností následovat. Prvním významným negativem je dopad na příjmovou stránku systému veřejného zdravotního pojištění, ten lze odhadovat až na jednu miliardu korun, přičemž v žádném případě nebude kompenzován zvýšeným počtem uzavřených částečných úvazků, jak uvádějí předkladatelé.

Každá osoba s trvalým pobytem na území České republiky, která není státním pojištěncem, zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, je povinna odvádět pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Těch je přibližně 250 tisíc. To se týká i osob, které jsou zaměstnány na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním příjmem do 3 tisíc korun, případně mají příjmy z dohody o provedení práce s měsíčním příjmem do 10 tisíc. Tyto osoby platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. To pro letošní rok znamená 1 971 korun za jeden měsíc. Při přijetí návrhu budou tyto osoby moci uzavřít jakýkoliv zkrácený úvazek a výše jimi odváděného pojistného okamžitě klesne na úroveň přibližně 420 korun za jeden měsíc. Pokud se tímto způsobem zachová jen čtvrtina ze současného počtu osob bez zdanitelných příjmů, bude roční dopad a propad příjmů v systému veřejného zdravotního pojištění ve výši téměř 800 milionů korun. Odůvodnění návrhu se tedy v části dopadu do veřejných rozpočtů zcela míjí s realitou.