Děkuji. Dobrý den, omlouvám se za (nesrozumitelné), ale vidím, že tady není pan Onderka a já bych docela rád zareagoval na to, co jsme tady slyšeli, protože mě zaujalo, když můj předřečník řekl, že ministryně financí se pouze oháněla zahraničními autoritami, které doporučují v současné době ve světě v reakci na pandemickou krizi expanzivní fiskální politiku a že nejmenovala nikoho z těch českých ekonomů. Tak já bych rád řekl, že si myslím, že vůbec není tak těžké najít české ekonomy, kteří dnes doporučují expanzivní fiskální politiku. Já vám řeknu třeba - to si jenom tak vzpomenu, nepřipraven - Jana Švejnara, Milana Matějku a mohl bych jmenovat mnohé další. Skoro mi připadá, že každý český ekonom, který je v kontaktu s tou světovou debatou, která se vede o tom, jak reagovat na tu pandemickou krizi, tak vlastně potvrzuje to, co říká Martin Volf, to co říká celá řada předních ekonomů, že jsme se poučili právě z té krize let 2008 - 2009 a že jsme viděli např. ve Spojených státech úplně názorně, jak se reaguje na takovouto krizi, že se Spojeným státům nesmírně vyplatila fiskální expanze a že dokonce díky ní se z té krize dostaly rychleji než Evropa, protože financovaly daleko více výdaje státu. No a výsledek byl, že na tom neprodělaly, naopak na daních z ekonomiky, která se rozběhla, získaly ty peníze zpátky. A tohle je poučení, které bych si skoro vlastně dovolil říci, že dneska sdílí celý svět a všichni, kteří to aspoň trochu sledují, tak to akceptují. Pan Kalousek prostě nemá pravdu. Těch českých ekonomů, kteří to doporučují, je skutečně celá řada. Omlouvám se, že vás tady nebudu zdržovat výčtem těch, kteří to říkají a dokonce říkají, že to je jediný způsob, jak se dneska efektivně z té krize dostat. A dneska nikdo nepochybuje, že česká vláda v roce 2009 - 2010, kdy zvolila tu politiku utahování opasků, neboli austerity policy, jak se tomu říkalo po celém světě, tak v této zemi prohloubila recesi. Rozumíte, měli bychom aspoň respektovat některé základní ekonomické poučky a závěry, které dneska jsou všeobecně brány v potaz. Nikdo je nezpochybňuje kromě pana Kalouska a kromě pana Fialy, který si tady dovolí říci, že my pokračujeme v hostině. To je taková ta typická argumentace deset let zpět - nebudeme tady utrácet, musíme si utáhnout opasky, protože jak říkal pan Petr Fiala, on říkal dokonce: my pokračujeme v hostině, 320 mld., to je mnohem více, než kolik my jsme si dovolili po těch letech 2008. No ano, ano, je to mnohem více, než oni si dovolili v politice, která - a to je opět obecná shoda - prodloužila recesi v České republice. To utahování opasků prostě vedlo k tomu, že jsme se v tom motali daleko víc, než jsme museli. Ať někdo z těch, co tu vystoupili, zpochybní moje slova. Tohle je přece konsenzus, že to bylo špatně. Tak nejsme schopni se z toho poučit?

Já chápu roli opozice a chápu to, že má právo to kritizovat, já to všechno beru. Ale není možné, aby vůbec nebrali v potaz tu lekci, kterou jsme tady zažili díky krizi 2008 - 2009 a není možné takto opakovat ty staré omyly. To vlastně mate veřejnost, to vytváří dojem, že tady někdo nezodpovědně zadlužuje stát, ale myslím si, že tady bychom měli vysvětlit veřejnosti, že tento způsob není nezodpovědným rozmařilým rozhazováním peněz, že to je dneska cesta, jak se z té krize nejrychleji dostat.

Ponechme stranou, že s těmi penězi, které si tak půjčíte, musíte dobře zacházet... ty multiplikační efekty a podobně. To já nezpochybňuji. A to by byla legitimní debata, kdyby opozice řekla, my bychom zacházeli s tím deficitem lépe, my si myslíme, že je třeba to investovat jiným způsobem. Tento typ debaty bych pokládal za naprosto oprávněný a vůbec bych se nezlobil, protože to si myslím, že o tom skutečně má smysl se bavit, jak s těmi penězi nejlépe zacházet.

Ale jiná věc je, tady naprosto levně a paušálně tvrdit, že někdo si prostě dovoluje zadlužovat a že k tomu snad není důvod. Prostě já říkám, je k tomu důvod. Jako skutečně dneska celá řada zemí jde cestou, a uvědomte si, už jsem to tady jednou říkal a překvapuje mě, že to musím říkat znovu, ty země, které dneska si půjčují, zdaleka nemají tak příznivou situaci z hlediska celkového zadlužení státu, nízké nezaměstnanosti jako Česká republika. To znamená touhle cestou jdou dneska země, které na to ani tak nemají, jako na to máme my. Prostě já nejsem nějaký rozhazovač nebo rozmařilec. Já nejsem člověk, který by zlehčoval. Ale dneska prostě vím, prokazatelně vím, že tyhle peníze, když se dobře vydají, tak umožní tu ekonomiku rychle vrátit zpátky do normálních kolejí. Viděli jsme to učebnicově v té krizi. Víme dobře, že ti, kdo to udělali, tak se z toho dostali rychleji. Proto to prostě děláme. Takže bavme se o podstatných věcech.

Bavme se třeba o tom, jak s těmi penězi skutečně dobře zacházet, jak je investovat takovým způsobem, aby se nám skutečně rychle vracely. Taková debata by byla dobrá. Ale výrazy, které tady byly použity, jsou prostě nesolidní. Je prostě nesolidní tvrdit, že nejsou čeští ekonomové, kteří by tady v této zemi mluvili o nutnosti fiskální expanze. Jsou takoví ekonomové. A je jich celá řada, skoro bych řekl všichni, kteří jsou soudní. Řekněte mi spíš někoho, kdo to zpochybňuje, bych řekl. Řekněte mi nějakého významného českého ekonoma, který vystoupil proti tomu, že dneska Česká republika by si měla půjčit peníze, dobře je investovat, aby se nedovolilo zmrazit celou ekonomiku, zmrazit český průmysl a podobně. Kdo tohle řekl? Tohle naopak byste nenašli. Takže mi připadá, že tohle je věc, kterou bychom si měli vyjasnit.