Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, v podstatě je dnes předkládána novela autorského zákona, která je výlučně implementačním předpisem reagujícím na schválení dvou nových předpisů Evropské unie, nařízení a směrnice k provedení mezinárodní smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým osobám, osobám se zrakovým postižením nebo s poruchami čtení. Cílem této úpravy je zlepšit dostupnost autorskoprávně chráněných děl v podobě knih, odborných periodik, novin, časopisů, hudebních partitur a podobných písemností osobám zrakově postiženým včetně nevidomých a osobám s poruchami čtení, jako např. těžká dyslexie.
Lhůta pro transpozici uplynula 11. října loňského roku. Pozměňovací návrhy přijaté Senátem směřují ke zcela jiným ustanovením autorského zákona, než která jsou předmětem novely. Stanovisko Ministerstva kultury k oběma je negativní z následujících důvodů.
První pozměňovací návrh se týká institutu tzv. sdělování veřejnosti a fakticky jde o to, za jaké užití autorského díla má být autorovi poskytnuta odměna. Stanoví se konstrukt, že tam, kde dochází ke zpřístupňování díla ve veřejně přístupných provozovnách, nebude autorům náležet odměna v případě, že sdělování veřejnosti tam nemá hospodářský význam. Takováto úprava je v rozporu jak s právem mezinárodním, tak tedy se smlouvami Světové organizace duševního vlastnictví, tak s příslušnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady. Podle ustáleného výkladu je dílo sdělováno veřejnosti vždy, je-li sdělováno mimo okruh rodiny a přátel sdělovatele. Kritérium hospodářského významu tedy není a nemůže být významné pro posouzení toho, zda o zdrojování veřejnosti jde či nikoli. Současně ale je nutno zdůraznit, že kritérium hospodářského významu se samozřejmě podle stávající právní úpravy uplatní při uzavírání licenčních smluv a má a musí mít vliv na výši odměny stanovenou v sazebnících. V souvislosti s tímto pozměňovacím návrhem je často zmiňována jako příklad provozovna kadeřnictví, ovšem platby v těchto provozovnách jsou běžné i v ostatních členských zemích.
Druhý pozměňovací návrh se týká kopírování notových záznamů. Dle ustanovení § 30a odst. 1 se doplňuje úprava, podle které by bylo možné bez souhlasu autora zhotovovat tiskovou rozmnoženinu takového notového záznamu, jehož autor není znám. Také tento návrh je v rozporu s uvedenou směrnicí, neboť tato směrnice sice pro určité typy děl umožňuje pořizování tiskových rozmnoženin, pro notové záznamy je ale tato výjimka vyloučena. Vyloučení výjimky ovšem neznamená, že není možné k pořízení tiskových rozmnoženin získat souhlas autora zjednodušenou cestou. Na to již pamatuje ustanovení § 97e odst. 4 písm. j) platného znění autorského zákona, podle kterého lze souhlas s pořízením tiskových rozmnoženin not k neziskovým účelům získat licenční smlouvou s příslušným kolektivním správcem.
Vážené paní poslankyně, páni poslanci, z uvedených důvodů bych chtěla požádat jménem Ministerstva kultury o schválení návrhu, který je přijat Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
