Přeji všem hezkou neděli (psáno v něděli, pozn. red.),

jarní, slunečnou a plnou naděje. Pro mě byl dnešek opět z části pracovní, ale nic, co bych nezvládala.

Jak víte, na vládě projednáváme návrat země k normálu a postupné zmírňování restriktivních opatření. Určitě to ale neznamená rušení nouzového stavu, který je dál nutný. Ostatně, stačí se na to zeptat hejtmanů. Stále potřebujeme v případě nutnosti rychle nakupovat a posílat zaměstnance tam, kde jsou akutně zapotřebí. Takže nechápu řeči o tom, že si vláda zvyká na nepřiměřenou moc či lacině exhibuje. Nepochybuji o tom, že po skončení krize bude opozice o všech krocích dál diskutovat a chtít je prošetřovat, ale tady potřebujeme rychle jednat a pomáhat. Vyzývat ke „vzpouře davů“, jak dělá exprezident Klaus, není nic jiného než narůžovo nalakovaný egoismus a sobectví.

O co rychleji rozvolňujeme - k radosti zdravých a silných - zákazy a omezení, o to více musíme chránit nemocné a seniory. Takže prioritou zůstává bezpečné prostředí v nemocnicích a sociálních ústavech a domovy seniorů budeme otevírat v červnu až jako poslední. Chápu, že je to daleko, ale je to to nejmenší ze všech zel, ze kterých musíme vybírat. Do té době budou muset zřizovatelé ústavů dále dodržovat pokyny ministerstva zdravotnictví, aby se v ohrožení neocitli ani klienti, ani personál. Právě jemu bych pak chtěla znovu moc poděkovat za jeho obětavost. A snažím se, aby nezůstalo jen u slov, a to nejen ošetřovatelů a pečovatelek, ale i kuchařek či uklízeček. Znovu se ukázalo, jak jsou lidé v sociálních službách nezastupitelní a zároveň dlouhodobě špatně placení. Takže pevně věřím, že vláda odsouhlasí můj návrh a tito lidé brzy na svých výplatních páskách uvidí odpovídající odměny.