Ministryně Schillerová: DAC 5 vyžaduje, aby přístup k datům měli všichni správci daně, nejen finanční správa

25. 1. 2018 13:40

Projev na 6. schůzi Poslanecké sněmovny dne 25. 1. 2018 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění daňový řád

Ministryně Schillerová: DAC 5 vyžaduje, aby přístup k datům měli všichni správci daně, nejen finanční správa
Foto: Hans Štembera
Popisek: Alena Schillerová, ministryně financí
reklama

Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já si dovolím zareagovat na pana poslance Bendu. Pokud jsem si dobře poznamenala včera ty podněty a otázky, tak odpovídám následovně. Implementace DAC 5 už je k dnešnímu dni provedena zhruba v polovině zemí Evropské unie, přičemž Francie a Slovensko, jen tak pro zajímavost, se vydaly stejnou cestou jako my, to znamená cestou obecnějšího procesního předpisu.

K dalším reakcím a poznámkám. DAC 5 vyžaduje, aby přístup správců k datům měli všichni správci daně, tedy nejen finanční nebo celní správa. Čili potvrzuji to, co tady včera bylo řečeno panem poslancem, že to samozřejmě může dopadat i na správce místních poplatků, protože to je také správce daně. To je samozřejmě bezesporu pravda. Nicméně z povahy věci oni budou z této možnosti vyloučeni, protože by museli prokázat, že to potřebují pro svoji konkrétní agendu, například obce, které spravují poplatek ze psa, tak určitě drtivou většinu těchto dat nepotřebují a těžko by byli schopny prokázat, že u nich probíhá správa daně právě pro tuto oblast, takže je ani nesmí získat z povahy věci. A v podstatě týká se to převážně mezinárodní spolupráce při správě daní, a tu de facto vykonává pouze zcela malý a nepatrný zlomek správců daně, je to zejména finanční a celní správa. To znamená, v praxi vůbec nemůže nastat situace, že by obce, které řeší například poplatky, to je klasický příklad správy daně, požadovaly nějaké informace, nebo mohly vůbec požadovat informace od povinných osob, například advokátů.

Co se týče kontrolních mechanismů, tak jak tady byly včera zmíněny, to není žádná novinka. Správci daně dnes běžně nakládají s mnoha citlivými daty. Mají jich k dispozici nadstandardně a fungují zcela standardní mechanismy správy daní, to znamená vnitřní i vnější, ať už je to ochrana podle daňového řádu, soudní ochrana, kontrolní orgány typu Úřad na ochranu osobních údajů, daňová mlčenlivost, to znamená že tady myslím je těch kontrolních mechanismů, které zachovávají a chrání tyto údaje, celá řada. Nevzpomínám si, že by někdy došlo k nějaké aféře a údaje byly zneužity. Argumentace typu, já netvrdím, že to bylo včera řečeno, ale zaznívalo to třeba i v rámci legislativního procesu, třeba při debatách na úrovni Legislativní rady vlády, že si správce daně objedná například mezinárodní dotaz ze Slovenska, to nelze akceptovat, protože to by byl jasný exces a zneužití pravomoci. Ten dotaz musí jasně odpovídat, mít vazbu na správu daní, funguje to dneska buď... Je to reciproční výměna nebo je to automatická výměna. To všechno podléhá přísným regulím, mnohdy ze strany Evropské unie, protože to jsou harmonizované zákony, takže toto víceméně vylučuji.

Ještě bych si dovolila, jestli mohu, nějakým způsobem vysvětlit, zjednodušeně, protože připouštím, že moje úvodní slovo včera mohlo být komplikovanější. A samozřejmě pro ty, kteří třeba nejsou úplně v míře detailu, nemuselo být úplně jasné, tak si dovolím jenom shrnout fakta. My jsme povinni implementovat DAC 5. Pokud bychom ho neimplementovali, vystavujeme se riziku infringementu. Znovu opakuji, implementovala to už zhruba polovina zemí Evropské unie. My jsme dokonce už i po implementační lhůtě, která vypršela 31. 12. 2017. A byť jsme neměli v přípravě tohoto implementačního předpisu vůbec žádnou prodlevu, tak samozřejmě nám do toho vstoupil volební rok, takže to je tak, jak to je, za to v podstatě nikdo nemůže.

Co se týče implementace nad rámec, a já nepopírám, že jdeme v určité míře nad rámec implementace, tak jdeme u povinných osob, které ale nejsou zastřešeny žádnou profesní komorou, nejedná se o zástupce profesních komor. Jedná se o povinné osoby, kterými jsou třeba banky, další finanční instituce s bankovním tajemstvím, ostatní ekonomické subjekty. A ty už dneska jsou povinny sdělovat tento okruh informací Finančnímu analytickému úřadu. Nově je budou muset sdělovat správcům daně tak, jak jsem vysvětlovala před chvílí, o které správce daně by se jednalo, na jejich žádost za předpokladu, že správce daně prokáže jednoznačně... musí mít ze spisu zřejmé, že se jedná o správu daní. Co se týká ale zástupců profesních komor, to znamená, explicitně uvádím advokáti, notáři, daňoví poradci, soudní exekutoři, auditoři, tam se držíme striktně pouze rozsahu implementace DAC 5.

To znamená, že rozsahu, který už dneska stejně oni musí sdělovat Finančně analytickému úřadu a rozhodně necílí ani stávající úprava AML směrnice, ani DAC-5 na prolomení jejich tajemství vyplývajícího z právního vztahu s klientem, ale pouze se to týká informací, to je dokonce vyloučeno tyto informace sdělovat, protože samozřejmě je považováno advokátní tajemství a tajemství těchto profesí za nedotknutelné, ale oni pouze jsou povinni sdělovat informace o klientech a obchodech, které nejsou právní pomocí, to znamená zprostředkování obchodů, správa cizího majetku. Podle statistik Finančního analytického úřadu jsou případy, které jsou sdělovány ze strany těchto profesí, to jsou skutečně jednotky. Ta čísla jsou velmi, velmi nízká, takže nepředpokládám ani jejich nárůst z pohledu implementace DACu-5.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Volný (JAP): Miliarda a čtvrt, to už opravdu není malý peníz

23:11 Volný (JAP): Miliarda a čtvrt, to už opravdu není malý peníz

Projev na 72. schůzi Poslanecké sněmovny 2. prosince 2020 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočt…