Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi stručně představit návrh zákona, jejichž cílem je v nynějším nouzovém stavu podpořit osoby samostatně výdělečně činné, společníky malých společností s ručením omezeným a osoby pracující na základě dohod o práci konané mimo pracovní poměr, na jejichž činnost bezprostředně a podstatným způsobem dopadly zákazy a omezení přijaté státem v rámci reakce na současnou epidemiologickou situaci. V působnosti Ministerstva financí byl již na jaře roku 2020 mimo jiné realizován kompenzační bonus pro uvedené osoby, které lze označit za velmi efektivní a v praxi osvědčenou formu rychlé a účinné pomoci. Nyní navrhovaný kompenzační bonus se vydává podobným směrem a od svého předchůdce přebírá jeho právní povahu, řadu parametrů, jakož i převážnou většinu procesního rámce. Na jaře roku 2020 byl nicméně kompenzační bonus pojat jako víceméně plošné opatření, které jeho příjemcům kompenzovalo nejrůznější dopady spojené se současnou epidemií. V tomto ohledu je však nyní navrhovaný bonus pojat odlišně. Nově by neměl být plošnou podporou podnikání a navazujících činností, ale měl by cílit pouze na okruh subjektů, jejichž činnost byla ze strany státu bezprostředně zakázána či omezena, včetně činností přímo navazujících. Podmínkou přitom je, aby zakázaná nebo omezená činnost představovala pro danou osobu většinový zdroj jejích příjmů. V případě navázaných aktivit se pak musí současně jednat alespoň o 80 % aktivit dané osoby. Nárok na kompenzační bonus tak bude mít například provozovatel uzavřené restaurace i její dodavatel, pro něhož tyto dodávky představují 80 % činnosti, přičemž u obou se musí jednat o jejich většinový zdroj příjmů.
Pokud podnikatel čerpá jinou podporu, například v rámci programu Antivirus či COVID, pak mu za stejné období nebude náležet kompenzační bonus.
Toto pravidlo odpovídá zamýšlené koncepci adresně zacílených podpor, které se vzájemně doplňují. Je tedy garantováno, že nedojde u části podnikatelů k nerovnému souběhu podpůrných opatření, a tím i narušení principu neutrality. Vzhledem k vývoji epidemiologické situace se okruh zakázaných či omezených činností průběžně mění. Návrh zákona proto počítá s tím, že pokud dojde k zákazu či omezení dalších činností, vznikne i těmto podnikatelům nárok na kompenzační bonus. Pro určení doby, za kterou bude moci být kompenzační bonus vyplacen, tak bude rozhodující datum účinnosti příslušného vládního opatření. Jednotlivé profese tak můžou mít různou délku kompenzace podle toho, odkdy se na ně zákazy a omezení začaly vztahovat. Konec této doby je pak vázán na okamžik ukončení omezujících opatření, respektive následuje po ukončení nouzového stavu, a to podle toho, co nastane dříve. Pokud by byl nouzový stav dále prodloužen, rovněž by se automaticky prodloužilo i období poskytování kompenzačního bonusu. Navržená výšek kompenzačního bonusu je 500 Kč za každý den zákazu či omezení. Nadále platí požadavek na rychlost a snadnou realizovatelnost daného opatření, tedy minimum administrativy a reálná dostupnost pro žadatele. Opět tedy bude využívána jednoduchá žádost, jejíž součástí bude zejména čestné prohlášení o splnění podmínek kompenzačního bonusu. Žádost bude opětovně možné podat prostřednictvím e-mailu. Zpráva kompenzačního bonusu bude opět svěřena orgánům Finanční správy ČR, které se při administraci kompenzačního bonusu na jaře letošního roku více než osvědčily.
Rozpočtové dopady navrženého zákona pro 1. bonusové období jsou na základě nejnovějších odhadů v celkové výši 3,9 miliard na úrovni veřejných rozpočtů, z toho 2,5 miliardy na úrovni státního rozpočtu, 1 miliarda pro rozpočet obcí a 0,4 miliardy pro rozpočet krajů. tento odhad reflektuje fakt, že klíčová restriktivní opatření, která bezprostředně zakázala či omezila vybrané provozy, neplatila po celou dobu bonusového období. Pokud by došlo k prodloužení nouzového stavu, a tedy i automatickému vzniku dalšího bonusového období, byl by odhadovaný měsíční dopad, a tady to aktualizuji oproti tomu, co jsem uváděla v poslanecké sněmovně, protože tehdy ta situace se těsně míjela při tom projednávání s vyhlášením dalších opatření, dopad bude v celkové výši 5,4 miliardy na úrovni veřejných rozpočtů, z toho 3,5 miliardy na státní rozpočet, 1,4 miliardy na rozpočet obcí a 0,5 miliardy na rozpočet krajů.
Kompenzační bonus bude opět hrazen z výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, tedy daně, která je sdílena státním rozpočtem a rozpočty obcí a krajů. V případě kompenzačního bonusu na jaře 2020 byla z tohoto důvodu zavedena kompenzace pro obce k pokrytí uvedeného dopadu. Stejný krok však nyní není navrhován. Reálné dopady jarního bonusu totiž byly významně nižší oproti odhadům. Obce tak na kompenzacích již obdržely o 7,8 miliardy více, což s velkou rezervou postačuje na pokrytí dopadu nyní navrhovaného zákona do obecních rozpočtů. To platí i pro případ, že by došlo k prodloužení nouzového stavu během listopadu nebo, nedej bože, i prosince, a tedy i k prodloužení období poskytování kompenzačního bonusu. Účinnost zákona se navrhuje dnem následujícím po dni vyhlášením ve Sbírce zákonů. Děkuji vám za pozornost a věřím v rychlé projednání nebo efektivní projednání tohoto návrhu. Děkuji vám.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
