Ministryně Schillerová: O plošný reverese charge bojoval Andrej Babiš sedm let

17.04.2020 14:56

Projev na 20. schůzi Senátu 17. dubna 2020 k návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti

Ministryně Schillerová: O plošný reverese charge bojoval Andrej Babiš sedm let
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministryně financí Alena Schillerová

Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, děkuji vám za bohatou rozpravu,

mnohdy byla také emocionální, ale to už prostě k politice patří. Takže já budu postupně reagovat na ta vystoupení, mnohdy někdy budu technická, ale i tady třeba paní předsedkyně byla technická, takže ono to jinak nejde.

Nejdřív bych se vyjádřila k tomu, zaznělo to tady několikrát, proč nebyl zástupce Národní rozpočtové rady na vládě. Protože vlády probíhají online, probíhají v podstatě buď denně, nebo teď už ob den, řeší se tam celá řada věcí, prostě přijímá se to pod obrovským tlakem časovým tak, aby ty zákony se dostaly včas na jednání Poslanecké sněmovny, takže vůbec to nebyl žádný záměr, zákon byl vložen do eKLEP, tam přístup Národní rozpočtová rada samozřejmě má, ale ta reakce prostě byla nutná v řádu hodin, takže to byl jediný důvod, žádný jiný záměr to nemá. Jsme v takovém „válečném“ režimu. Není to standardní režim, jako když fungovala běžně vláda ve Strakově akademii, samozřejmě paní docentka tam byla vždycky přítomna. Nebo pokud chtěla, tak tam byla přítomna.

Samozřejmě že souhlasím s Národní rozpočtovou radou, že stávající situace si žádá mimořádná opatření, jak co do rozsahu, tak co do rychlosti přijímání, teď už vycházím z toho stanoviska, které Národní rozpočtová rada vydala, které prezentovala tady i paní předsedkyně na plénu.

To znamená, že všechny alternativy, z nichž Národní rozpočtová rada vychází ve svém stanovisku, byly pečlivě zvažovány, samozřejmě v řádu hodin, protože byť jsme na ty zákony, nevznikal jenom tento zákon, vznikala celá řada dalších zákonů, víte, že jsem tady byla minulý týden, byla jsem tu včera, se třemi zákony, takže... A určitě tady nejsem naposledy, s dalšími zákony. Takže to časové hledisko je tady náročné. Ale přesto jsme ho pečlivě zvažovali.

Každopádně musím trvat na tom, při vší úctě, a musím to poznamenat v první řadě, že doporučení uplatnit tzv. únikové klauzule i v těch následujících letech nebo v následujícím roce považujeme za mylné, z pohledu výkonu, výkladu toho zákona. Víte, tady bylo řečeno spoustu věcí, mnohdy i pravdivých, o tom, jak ten zákon vznikal, já jsem u toho nebyla, byl prosazen v minulém volebním období, ale samozřejmě ten tým expertní, který ten zákon psal už tehdy, tak tam pořád je na tom ministerstvu, to jsou pořád ti stejní experti, kteří jezdí do Bruselu, kteří vychází z paktu stability a připravovali ten zákon. Bylo to v minulém období volebním, to bych tady chtěla podtrhnout, kdy ministrem financí byl současný premiér, padlo to tu několikrát, který prosadil vznik Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy. My jsme rádi, že tady jsou, že tady je diskusní platforma, vůbec to nevnímáme nijak osobně, prostě teď se stalo to, že nemáme shodný názor, to se stává. Nicméně tak jak jsem říkala na hospodářském výboru, já mám exekutivní zodpovědnost, stojím si za svým názorem, jsem právník, tak jsem ho prosadila na vládě, tak jsem ho prosadila i v Poslanecké sněmovně a budu ho prosazovat dál, protože jsem přesvědčena o tom, že to je správné, že je to správné nejen po té právní stránce a výkladové, ale je to správné i pro budoucnost této země.

Únikové klauzule je totiž možné využít pouze na období, já už jsem to řekla v té své úvodní řeči, ale musím to zopakovat, promiňte, pouze na období, ve kterém dané okolnosti přímo nastanou. Ministerstvo financí dle své aktuální prognózy neočekává více než 3% propad ekonomického výkonu v roce 2021, my dokonce v té poslední prognóze odhadujeme, říkala jsem vám to tady včera, asi 3,1 % růst, nicméně je potřeba si uvědomit, že půjdeme ze sklepa, odhadujeme -5,6 % HDP, to se samozřejmě bude zpřesňovat s ohledem na další opatření vlády a vývoj ekonomiky. To znamená, to, že tam bude 3,1 %, může se to zdát jako krásný výsledek, ale musíme si uvědomit tu základnu, ze které se to bude odvíjet.

Čili jednu únikovou klauzuli definuje zákon 23/2017, čili tento zákon, ani nepočítáme s přetrváním nouzového stavu do následujícího roku, to jsou ty zásadní podmínky. Ačkoli se tedy domníváme, že v meziročním srovnání česká ekonomika, jak už jsem řekla, v příštím roce mírně poroste, tak stále její růst nebude zdaleka ani kompenzovat letošní očekávaný hospodářský propad. To potom ovlivňuje i výši příjmů, od kterých se výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy stanovují.

A společná metodika výpočtu strukturálního salda, to je to, o co jde, já budu ukazovat ten vývoj strukturálního salda i v těch letech, které se tu citovaly, abychom si ukázali ta srovnání, ukázali si, jak byly vytvořeny ty strukturální přebytky v těch létech 08, 09, 10, tak výborně, že jsme z toho mohli žít v těch letech 15... Já tady mám jednu tabulku, přečtu čísla. Nepovedu tady žádné emoce, žádnou politiku, jenom vám přečtu čísla, myslím si, že to bude jasné.

Ta společná metodika výpočtu strukturálního salda v rámci EU pak v tomto ohledu selhává, jelikož nedostatečně odlišuje cyklické a strukturální jevy při razantních zlomech či výkyvech v ekonomice. Metodika je stavěna na běžný průběh hospodářského cyklu, únikové klauzule, které jsou v zákonech o pravidlech rozpočtové odpovědnosti obsaženy, propad ekonomiky, nouzový stav, jak jsem řekla, se tak vztahují na okolnosti, které nastávají nyní. Z tohoto důvodu bylo možné navýšit schodek státního rozpočtu v roce 20 na úroveň 200 mld., aniž toto fiskální pravidlo bylo dotčeno. Národní rozpočtová rada dále hovoří o možnosti uplatnění jednorázových opatření, která rovněž nejsou zahrnuta ve strukturální bilanci. Takový postup ale rovněž není možným řešením, vzhledem k odhadovanému dramatickému snížení potenciálního produktu v roce 2020 vyžaduje pravidlo strukturální bilance ve své podobě masivní fiskální restrikci. To i v situaci, kdy dojde k ukončení platnosti či ke zrušení všech jednorázových opatření z letošního roku. Proti tak silnému propadu strukturálních příjmů nelze reagovat pomocí jednorázových opatření. Meziroční fiskální restrikce po odečtení letošních jednorázových opatření, myslím si, že jste tady pro ně zatím, pro všechny hlasovali, myslím ta jednorázová opatření, dokonce tady padaly i návrhy, já jsem byla vám velmi vděčna, že jste je nakonec vzali zpět, na zvýšení... Takže kdybychom ty meziroční fiskální restrikce po odečtení letošních jednorázových opatření, kvantifikovaly by se na min. 2 % HDP, tedy o částku převyšující 100 mld., takže si nedovedeme představit praktické nahrazení těchto prostředků jakýmkoli jednorázovým opatřením, výdajem, promiňte. V takovém případě by silná meziroční konsolidace nutně vyvolala opětovnou recesi, což by situaci jenom zhoršilo, a to i pro veřejné finance, nemluvím tedy samozřejmě, hlavně pro lidi a firmy v této zemi.

Navržené řešení v podobě předkládané novely bylo vyhodnoceno jako nejvhodnější, právě s ohledem na skutečnost, že vláda nemá neomezené prostředky, je nutná efektivní hospodářská politika, v tomto ohledu s názorem Národní rozpočtové rady plně souhlasíme.

A teď půjdu po těch vašich jednotlivých připomínkách. Nebudu už reagovat na pana senátora Vilímce, protože si myslím, že jsem všechno řekla v úvodním slově, my jsme včera o tom debatovali velmi podrobně na hospodářském výboru, kde jsem byla osobně.

Já jsem řekla i k tomu zákonu, že ministerstvo financí tehdy poslalo do Poslanecké sněmovny závodního koně, myšleno tento zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, z Poslanecké sněmovny vyšel velbloud. Ještě trochu kulhající. A proto jsme tam, kde jsme. Proto to máme tak restriktivně, proto jsme byli papežštější než papež, já vám za chvilku budu mluvit o Německu.

Já jsem si rychle nechala udělat od stálého zastoupení v Bruselu analýzu zemí EU, tam, kde byli schopni kolegové rychle poshánět informace. Víte, jak se liší třeba Německo od nás? Nebo Rakousko nebo další země? Mám to tady v té analýze. Mám ji tady. Liší se především tím, že to pravidlo mají rozvolněno přímo v tom národním předpise. Nebyli papežštější než papež. Nemuseli tehdy, já jsem u toho nebyla, ale nebudu se vymlouvat, nevěřím, že by Andrej Babiš poslal toho závodního koně do Poslanecké sněmovny a pak podpořil toho velblouda. Byla to zřejmě nějaká politická debata, která skončila, jak skončila, s tím, že máme ten zákon, jaký máme. Najednou tu máme koronavirus. Najednou tu máme tyto problémy.

Mě trošku mrzí, zase prosím, říkám to naprosto s pokorou, že tady je docela hluboký právní spor mezi ministerstvem financí a Národní rozpočtovou radou, nicméně Národní rozpočtová rada, jenom zdůrazňuji, že je dozorový orgán, my samozřejmě jsme rádi, vždy zohledňujeme připomínky, ale pořád tu exekutivní pravomoc, kompetenci má ministerstvo financí, vláda a pak samozřejmě parlament, Senát atd.

Mě trošku mrzí, že jsem čekala právě od ÚPV, že udělá nějakou analýzu a ten spor právní třeba, neříkám, že vyřeší, on je velice komplikovaný, velmi technický, já vím, budu spravedlivá, jsem právník. Takže vím, že je velmi komplikovaný. Ale že třeba ukáže nějakou cestu, protože právo je bohaté, vždy těch cest můžete mít několik a názorů. Jediný vykladač práva v této zemi jsou soudy. Ty mají jedinou autoritu, pravomocně vykládat právo. Takže to rozhodně není nikdo tady, ani ÚPV. Ale trochu jsem si třeba říkala, že nám může dát vodítko, dobře, já to chápu, že je to velmi složitá věc.

Padlo tady něco o zrušení Národní rozpočtové rady, nevím, jestli to říkala paní docentka, v žádném případě, nic takového nikdo nechce. Bylo to toto ministerstvo financí, pod vedením Andreje Babiše, které Národní rozpočtovou radu prosadilo. A Výbor pro rozpočtové prognózy. Takže nevidím žádný důvod. My jsme rádi, že existují, jsme rádi, že je tady oponentura, to nevadí, že spolu někdy nesouhlasíme, to nás vždycky posouvá někam dál. Já tady obhajuji své stanovisko, paní docentka svoje. Je dobře, že existují oponentní stanoviska, že o tom vedeme tuto vysoce odbornou debatu. Ale samozřejmě pro mě je podstatné to, mám tu zodpovědnost a kompetenci, v tuto chvíli když stojím na této pozici, že jde o budoucnost této země, takže potom to už přesahuje nějaký jenom běžný právní spor, ale musíme... Takže já jsem připravena, samozřejmě bez ohledu na to, jak to tady dnes dopadne, bojovat dál za tu novelu, protože jsem přesvědčena o tom, že to tak je správně, že to je pro budoucnost této země, že díky této novele vyvedeme tuto zemi z této krize.

Mluvila tady paní docentka, pokud jsem si to stačila poznamenat, možná nebudu přesně reprodukovat, o MMF. Mě to taky překvapilo, MMF provedl teď odhady propadu a růstu ekonomiky, letos propad, příští rok růst. Plus minus se shoduje s odhadem propadu ekonomiky pro rok 2020 s ministerstvem financí, my říkáme zatím -5,6, MMF říká -6,5, což ale samozřejmě vzhledem k tomu, že on má omezené informace, je plus minus stejný výsledek. Překvapil mě růst. My jsme vždycky konzervativnější, říkáme, že ekonomika příští rok poroste o 3,1 %, MMF říká, že česká ekonomika poroste o 7,5 %, čili dvojnásobně. Což se mi zdá příliš optimistické. My se vždycky držíme spíš při zdi, ale musím říct, že věřím české ekonomice, její makroekonomická situace, tak jak řeklo Světové obchodní fórum, je nejlepší na světě, když vám řeknu za chvíli ta čísla, ze kterých jsme vycházeli, tak my skutečně věříme tomu, že se tato ekonomika z toho dostane, nechceme zabrzdit její spotřebu, chceme masivně investovat, protože investice ve veřejném sektoru... Nejen investovat do těch investic 20. století, jako je infrastruktura, jako je dobudování páteřní sítě, to je všechno důležité, to se musí dokončit, ale my musíme investovat i do investic 21. století, podívejte se, co se teď odehrálo během té krize. Najednou dokážeme pracovat v online systémech, školy, úřady, vláda, prostě to je ten směr, že možná, ne možná, ale určitě, kam musíme zacílit svoje investice. Jenom pro vaši informaci, těch 200 mld. schodku, který schválila Poslanecká sněmovna, hlasovala o tom valná většina poslanců, pouze jeden klub se zdržel, takže jenom pro vaši informaci to mělo masivní podporu, tak znamená zhruba míru zadlužení 35 % HDP. Podívejte se na čísla jiných evropských zemí, třeba i toho Německa, o kterém se často bavíme jako o vzoru.

Anketa

Měla by vláda v létě otevřít hranice alespoň do některých zemí, pokud to půjde?

17%
83%
hlasovalo: 33989 lidí

Takže nechápu, z čeho čerpá Národní rozpočtová rada, že zadlužení stoupne o 16 až 17 %. To, prosím, považuji za nepodložitelné tvrzení. Protože my jsme si totiž zavedli, ještě k reakci na paní předsedkyni, k tomu mému tvrzení v úvodním slovu, že jsme papežštější než papež, my jsme si totiž zavedli daleko přísnější pravidlo do tohoto zákona, po tom složitém legislativním procesu v minulém volebním období, než je evropské pravidlo. Tím nás to nutí ke konsolidaci v příštím roce. To je ten problém. Což třeba evropské země nemají, já vám hned za chvilku řeknu příklady.

Jak se měří stimulace ekonomiky? Prostřednictvím strukturálního salda. Jeho zvýšení. Strukturální saldo je saldo očištěné od vlivu ekonomického cyklu, ale my jsme v bezprecedentní situaci, to znamená, že se zvýší letos, příští rok a potom navrhujeme jeho snižování o půl procentního bodu po dobu zhruba 7 let, na ten stav strukturálního salda, který byl před vypuknutím pandemie, tak navrhujeme, aby to bylo v roce 2028.

A teď se zeptám, mluvíte tady o zbytečném zadlužení, já se vás zeptám, je zbytečným zadlužením, že nechceme krátit důchody, že nechceme zkrátit valorizaci, tak jak si to důchodci pamatují v roce 2009 a následující? Že nechceme snižovat nebo naopak chceme zvýšit platy učitelům, tak jak jsme jim to slíbili? Že chceme zvýšit výdaje ve zdravotnictví? Že chceme zvednout platbu za státního pojištěnce? Je to zbytečné zadlužování?

Já bych jenom chtěla zdůraznit... A samozřejmě další a další investice atd. Já bych chtěla zdůraznit, my se bavíme o výpadku, o bezprecedentním výpadku příjmů, nás tady čeká obrovský výpadek příjmů, my ho tipujeme zhruba na 140 mld. To je ten problém. Takhle ze dne na den. Protože nikdy se ještě nestalo v minulosti, žádná krize nebyla taková, že jsme vypnuli ze dne na den ekonomiku. Co se stalo v roce 2008, 2009? Přišla hospodářská krize na určitou část ekonomiky a samozřejmě sekundárně dopadla i na další, ale nikdy se nestalo toto, co se stalo teď.

A teď to Německo, o kterém se tady bavíme. Já si to hned najdu. Mám tady vytáhnuté země, v podstatě tak jak jsem je procházela, všechny velké země evropské, ony mají toto fiskální pravidlo ve svých národních legislativách, na rozdíl od nás. To je to papežštější než papež. Německo, národní legislativa počítá s únikovou klauzulí z federálního ústavního pravidla pro strukturální saldo, a to pro případy přírodních pohrom, jiných neobvyklých událostí mimo kontrolu vlády, které silně dopadají na finanční situaci státu. 25. března letošního roku se německý Bundestag usnesl na aktivaci únikové klauzule, je to sněmovní tisk č. 19/18108, z něj vyplývá, že zadlužení způsobené nadměrným strukturálním schodkem má být umořováno počínaje rokem 2023, po dobu 20 let, vždy o jednu dvacetinu. Limit pro strukturální schodek spolkových veřejných financí po tuto dobu tak bude zpřísněn oproti shora zmíněným 0,35 % HDP, a to o podíl oněch cca 5 miliard euro na HDP v daném roce. Čili toto je například reakce Německa. Tu reakci, oni aktivovali únikovou klauzuli, ale měli tuto možnost dánu národním předpisem, na rozdíl od ČR.

Padla tady celá řada věcí, je mi líto, že i z té odborné úrovně, prostě mnohdy to nebylo úplně přesné, když budu velmi zdvořilá, troufnu si říct, že i mnohdy velmi, to na mě působilo nekorektně. To znamená, ano, jednorázová opatření, k těm se vyjadřuje Národní rozpočtová rada, ale propad příjmů o 140 mld. není jednorázový. Bude trvat několik let, je to strukturální záležitost, která zvyšuje strukturální deficit. Chceme-li alespoň omezit propad výdajů, beze změny zákona to prostě nejde. Kredibilita právního rámce, kdo bude, otázky, kdo bude kupovat české dluhopisy, tak tato novela prošla Poslaneckou sněmovnou. Poté následovaly tři nebo už snad čtyři emise s dluhopisy na finančních trzích. Ten zájem je extrémní. Jenom včera byl zájem asi o 150 mld., prodali jsme za 50... My máme splacené dluhy roku 2009... Dopadaly na rok 2020, ty byly notabene nejnižší za posledních 10 let, a už vlastně si chystáme polštář, tu rezervu na uhrazení nových dluhů. Ale co je důležité, to jsem vám tady říkala v souvislosti s novelou zákona o ČNB včera. Důležité je, že úrok se pohybuje v průměru asi 1,2 %. To je důležité. Protože prodáte vždycky, ale důležité je, za jaký úrok. Protože to se musí dělat smysluplně a s rozmyslem. A samozřejmě přispěla k tomu, za to vám děkuji, i včera schválená novela zákona, část novely zákona o ČNB. Čili zájem o český dluh je překvapující. Je to dáno kredibilitou, je to dáno dobrým ratingem, je to dáno právě promyšlenou kvalitní a fiskální politikou za posledních 6 let. Protože kredibilitu nám netvoří jenom zákony, ale i skutečnost, jakou fiskální politiku realizujeme. My jsme hodnoceni, jak jsem řekla, extrémně dobře. A pokud bychom tento zákon nezměnili, tak věřte, že rating ČR by se naopak zhoršil. A to by samozřejmě mělo dopad i na citlivost, na finanční trhy, které jsou extrémně citlivé.

Mluvili jste tady o výborných výsledcích... Nechci být jízlivá, budu opravdu jenom věcná. Já to vezmu asi od roku 2008, ať to máme od poslední krize. Strukturální saldo v roce 2008 bylo -3,2 %, v miliardách to bylo -127 mld., v roce 2009 bylo -4,2 %, -165 mld., v roce 2010 bylo -3,5 %, -140 mld., v roce 2011 bylo -2,3 %, v roce 2012 bylo -1,1 %, začalo se to zlepšovat, v podstatě do plusu jsme se dostali až v roce 2014, následně, kdybych vzala roky, promiňte, mám to na druhé straně, kdybych vzala roky za poslední dobu... Rok 2017 – 0,9 %, 2018 – 0,1 %, 2019 – tam už samozřejmě jsme se dostávali téměř na vyrovnané, čili už tam plusová čísla nebyla. Čili to byly výsledky.

A míra zadlužení? Můžeme ještě míru zadlužení, ať jsme korektní. Míra zadlužení. 2008 – 28,3, 2009 – 33,6 % HDP, samozřejmě, 2010 – 37,4, 2011 – 39,8, 2012 – 44,5 % HDP, 2013 – 44,9 % HDP, 2014 – 42,2, 2015 – 40, 2016 – 36,8, 2017 – 34,7, 2018 – 32,6, 2019 – 30,8. I ten schodek 200 mld., jak jsem říkala před chvílí, je asi 35 %. Takže my jsme daleko od dluhové brzdy, paní docentko.

O které jste mluvila, o 55 % HDP. Takže to byl ten polštář, co nám tady zůstal po bývalých vládách. Já jen, když jste se ptali, tak já zcela na základě čísel, neútočím, bez emocí, odpovídám. To byl ten polštář.

Dárečky. Padaly tady dárečky. Já jsem docela alergická na slovo "dárečky". Důchody? Vy jste nehlasovali tady pro zvýšení důchodů? Myslím, že jste hlasovali. Že tady padaly i návrhy, abychom ještě přidali víc. Tak jako padají ve vztahu k dalším různým opatřením. Platy učitelů jsou dárečky? Když jsme jim je zvedli za posledních sedm let, začínali na nějakých 24 000, teď jsme na nějakých 39 nebo 41 a samozřejmě dodržíme to, co jsme slíbili. Ozbrojené složky, které šly tehdy s platem o 10 % dolů a my jsme jen spláceli dluhy. O veřejném sektoru nemluvím, protože to jste tady říkali, že děkujete za to, že zůstali doma. Já nevím, jestli je to na místě, kopat do zaměstnanců úřadu práce, kopat do krajských hygienických stanic, to jsou také úředníci, páni senátoři. Také do nich budeme kopat, že berou 100 % plat? My jsme jim teď ještě přidali. To jsou také úředníci. Finanční správa, kterou tady kritizujete, tak teď třeba vyplácí bonus, jedou tam na směny, střídají se, aby nedošlo k tomu, že někdo dostane koronavirus a padne nám celý ansámbl. Dělají to jiní lidé než ti, kteří teď vrací přeplatky na dani z příjmů. Tak si do nich kopněme, proč ne, oni jsou zvyklí.

A co se týče snižování počtu úředníků, tak věřte, že tato vláda už v rozpočtu 2019, ale i v rozpočtu 2020 snížila počty, a teď se bavím jen o klasických úřednících, snížila téměř, říkám téměř na stav roku 13. Tím, že jsme zrušili neobsazená místa, tím, že jsme redukovali v průměru o 10 % a tím, že jsme zavedli celou řadu opatření, tak jsme redukovali. A samozřejmě jak bude pokračovat digitalizace, tak nikde není napsané, že se budou tito lidé různě restrukturalizovat třeba na jiné obory činnosti.

Že jsme neudělali nic pro kraje, města a obce? Příjmy mezi léty 2013 a 2019 vzrostly o 52 %. To je prostě dobrým výběrem daní. Samozřejmě šlapala ekonomika, ale zavedli jsme i celou řadu opatření, díky kterému se to takto navýšilo. Takže byly v roce 2013 395 mld., v roce 2019 599 mld. Před krizí měly kraje, města a obce na účtech fyzicky 325 mld. Takže já myslím, že skutečně je to jeden z benefitů této země a není to v každé zemi takto. Je to jeden z benefitů země, že municipality byly před krizí přebytkové a byly připraveny, byly takto vyfutrovány, aby mohly z těchto rezerv fungovat. A samozřejmě když budou klesat příjmy, tak je tam jakýsi třetinový podíl u sdílených daní, tak pokles se tam prostě objeví. A to nebylo také tak před těmi 10 lety. Takže to chci jen na číslech uvést, že to tak není.

A co se týče ochranných pomůcek, já to vůbec nevyčítám, my jsme to neřešili, protože bylo potřeba je sehnat a distribuovat na kraje. A samozřejmě platí to stát, už jsme do toho investovali asi 11,7 mld., ale je to podstatné, je to pro zdraví našich lidí, neřešíme to. Takže já myslím, že to nebylo úplně fér, co tady bylo řečeno, ale to říkám jenom na okraj.

Pan senátor Fischer se mě ptal na aerolinie, já vás když tak odkážu na článek v Hospodářských novinách, toto je trošku asi vytrženo, asi jste to někde viděl v headlinech. Ten rozhovor byl koncipován, dělali jsme ho v pondělí na Velikonoce, nad celou řadou problémů. Jeden z problémů byly tzv. strategické firmy. A já jsem tam řekla názor, mně se líbí velice příklad z USA, dělá to tak pan prezident Trump, tam jsem to nastudovala, že když se dostane strategická firma do problémů, tak stát do ní vstoupí, koupí akcie, restrukturalizuje ji, samozřejmě si tam manažeři sníží platy na polovinu, stát přímo dozoruje restrukturalizaci firmy a pak ji třeba následně prodá, to už je druhá věc, to už je případ od případu. Udělali to u nějakých automobilek. A já jsem řekla, že stát by to měl v případě potřeby sledovat, vstoupit do strategických firem a řekla jsem, že ten seznam s musí vytvořit, pracuje na něm ministerstvo průmyslu a obchodu. Ale to může být třeba firma, která je strategická v nějakém regionu, průmyslová, z pohledu, že je to velký zaměstnavatel, je velmi významná. Čili musí se udělat takový seznam firem a musí se řešit, aby se tyto firmy případně zachránily. A uvedla jsem jako příklad aerolinie z jednoho prostého důvodu, žádná jednání neprobíhají, uvedla jsem to z jednoho prostého důvodu, že dnes problematiku národních aerolinií řeší téměř všechny země EU. My jsme to projednávali na nějakém videocallu, že dnes aerolinky v celé Evropě mají problémy. A národní země řeší, co s tím. A cest je několik. Já jsem řekla, že mně osobně by se třeba líbila cesta, že by se to koupilo, restrukturalizovalo, třeba využilo nějakým způsobem, samozřejmě by tomu musela předcházet dohoda na úrovni vlády, řádné ocenění, to je velice důležité, teď je tam nějaký zahraniční partner, to by se muselo vyřešit, čili je tam mnoho "kdyby". Říkala jsem, že to by třeba byl ten příklad, ale ne jediný. Příkladů může být větší množství. A kdo jiný má pomoci než stát. A já myslím, že to musí být strategické firmy pro ekonomiku této země. A na tom seznamu pracuje ministerstvo průmyslu a obchodu.

eště pan senátor Jirsa malou poznámku. Mluvil tady o panu premiérovi, o rozpočtu ministerstva obrany. My jsme o tom spolu ještě nestihli mluvit, já jsem to také slyšela v médiích tento týden, myslím včera nebo kdy, předevčírem, ale já jsem ta slova pana premiéra chápala tak, že on neřekl nekoupíme, on řekl odložme to. Řekl odložme nákup, já to řeknu teď asi špatně, BVP, řekl odložme ten nákup, protože jestliže potřebujeme pomoci tady našim lidem a našim firmám, tak to musí mít, dejme peníze třeba do zdravotnictví, navyšme třeba platby za státní pojištěnce a odložme tento nákup a zrealizujeme ho až v lepších časech. Tak jsem to já vnímala a předpokládám, že se o tom budeme bavit na vládě, takže on neřekl porušme závazky, on řekl odložme to teď v této těžké době, kdy potřebujeme peníze dát například do zdravotnictví.

Tady jste říkali, že se nestaráme o OSVČ. Děláme, co můžeme. Řešili jsme všechny podstatné věci od prvního dne a určitě jsme udělali celou řadu chyb, kdo nic nedělá, nic nepokazí, říkévala moje babička, ale stojím si za tím, že v zásadních věcech jsme udělali zatím vše tak, jak jsme jako vláda udělat měli, protože kdy jindy měla v historii vláda větší roli, než má teď, pomáhat a nakopnout ekonomiku? Tzn. snažíme se udržet zaměstnanost, snažíme se pomáhat OSVČ. Teď si trochu rýpnu, pane senátore, ale já jsem se dívala, jakou pomoc dostaly OSVČ v létech 8, 9, 10, 12. Nic. A je jich celá řada, kteří mi to ještě dnes napsali, kteří mi píší, že je jim smutno z některých komentářů na sociálních sítích, že si pamatují, jak skončili s exekučním příkazem v roce 10, 11 na krku. Takže když jsem se na to ptala pana předsedy, exministra Kalouska na rozpočtovém výboru, tak mi řekl: "Oni to nepotřebovali tehdy." Tak jako tehdy to potřebují dnes, takže my děláme, co můžeme. Současně se snažíme udržet veřejné finance, protože pokud navýšíme extrémně výdaje a vypneme všechny příjmy, tak pak už není nic. Každý stát je limitován svými příjmy. A ty příjmy budou v propadu, ale nějaké budou a v rámci prostoru, který nám zbývá, se snažíme samozřejmě rozumnou dluhovou politikou, obsluhou státního dluhu, zapojením všech dalších různých, teď budu předkládat na vládu velice brzy zákon o státní záruce. Snažíme se spolu s bankami miliardy napumpovat do ekonomiky celou řadou dalších nástrojů, které se k vám dřív nebo později dostanou, nebo tady už byly. Takže já osobně si myslím, že role státu je teď nezastupitelná, je velmi důležitá a já jsem přesvědčena, že byť nemůžeme zachránit každý segment, nemůžeme vše platit, nemůže někdo počítat s tím, že budeme hradit ušlý zisk, jak už zaznívalo na různých platformách, na sociálních sítích.

Já jsem vysvětlovala, jak je koncipovaná náhrada škody. Že je tam vznik škody, příčinná souvislost mezi tím vládním nařízením a že budeme hradit náhrady škody, pokud bezprostředně vznikly, ale samozřejmě to nemůže být ušlý zisk, protože ten se nehradil nikdy a zákon s tím nepočítá, jinak by to přímo takto bylo v něm uvedeno.

Dohodáři, pane senátore Wagenknechte, řešili jsme to tento týden na vládě. Problém jsou dohodáři do 10 000. Paní ministryně Maláčová tam informovala, že samozřejmě tak, jak jsem vám tady říkala posledně, že funguje dál systém státní sociální podpory. Ona říkala, že je odkazují na hmotnou nouzi, aby se obrátili, říkal nějaký konkrétně nějaký případ, kdy se na ni snad obrátil někdo, ale já nevím jména, nevím žádné konkrétnosti, tak nebudu, někdo v PS, že snad to bylo někomu odmítnuto, ale ona že případ nějak osobně prověřovala, nebudu nikoho jmenovat, neznám podrobnosti, ale že ten člověk měl, já nevím, hodně peněz na účtu, takže to pak samozřejmě podmínky nesplní. Ale nevím nic konkrétního. Nicméně hmotná nouze funguje, odkazujeme na hmotnou nouzi, my jsme nevypnuli systém státní sociální podpory.

A co se týče dohodářů nad 10 000, je to v gesci MPSV. MPSV se k tomu hlásí, to jsou ti, co platí odvody. A tam se nějaká konkrétní podpora řeší, takže je to v běhu, řeší se to, skutečně každý den na tom pracují týmy lidí a děláme, co můžeme.

Ještě k panu senátoru Dienstbierovi. V podstatě je to tak, jak jste řekl, pane senátore. Nechceme-li zvyšovat daně, a to jsme řekli, že nechceme, protože v této době, kdy se začnou firmy vzpamatovávat z tohoto šoku a ekonomika bude pomalu pouštěna, určitě se jim to nepodaří z nuly na sto, tak jim zvýšit daně bych považovala za úplně nehorázné. A pokud nechceme škrtat, a to jsme řekli, co budeme škrtat, tak to zase těm důchodcům vezmeme jako před těmi 10 lety? Nebo nedáme to učitelům? Co si pomůžeme? Nikdy se žádná vláda žádnými škrty neproškrtala do ekonomického růstu, vždycky jen do recese. A ta čísla jsou tvrdá, jasná, já jsem vám je tady četla, tabulky vám můžu poslat. Tak jiná varianta není, než zvýšit schodek. A můžeme si to dovolit v rámcích, jak jsem o nich hovořila. A chceme si to dovolit. Kdy jindy si půjčit než teď? My děláme velmi rozumě obsluhu státního dluhu, máme nízkou míru zadlužení a chceme to dělat rozumě a zodpovědně, ale nechceme zaškrtit vývoj v této zemi.

A jenom ještě trošku shrnu čísla, která jsem tu četla. Průměrný růst ekonomiky před recesí v roce 2009 byl dvojnásobný než v minulých letech, a přesto vlády vytvořily strukturální deficity, kdežto my jsme vytvořili, teď myslím období těch šesti let, strukturální přebytky. Tak, jak jsem vám ta čísla četla z dané tabulky.

A k privatizačnímu fondu, to už se mi ani nechce opakovat, už jsem to tu říkala několikrát, když jsem tady byla se zákonem. To byla prostě technikálie, kdy privatizační fond, tam jsou peníze, dneska už to není z žádné privatizace, privatizace už teď není, to měli křičet ti, co jste byli u toho, když tam byly ty desítky, stovky miliard, tehdy se mělo křičet "pozor, pozor, schovejte to". A tehdy se nekřičelo a dokonce se to mimo státní rozpočet vyvádělo různě. Tohle jsou dnes už peníze, dividendy státních firem. A ty se převádějí už dlouho, už od minulých vlád, do státního rozpočtu. Pouze tam byla taková technikálie, kterou si tam prosadila kdysi bývalá vláda před těmi našimi, že pokud je rozdíl mezi příjmy, které se vybírají ze sociálního pojištění a platí na důchody, pokud je kladný, tak se to nechává na tomto účtu, ale jinak se to převádělo vždycky do rozpočtu. A my jsme pouze prosadili, ať se to dá do rozpočtu. A v rozpočtu o tom rozhodovala PS. A použilo se to v souladu a transparentně s tím, jak je ve státním rozpočtu. Nikdo to neukradl, nikdo to nikam nezašantročil. Už jsem to tady říkala mockrát, ale chtěla jsem to ještě připomenout.

Plošný reverese charge, pane senátore Goláni, sedm let o něho bojoval Andrej Babiš. Víte, jak to je. Můžeme, a to bude dalších sedm let, dopadli jsme, jak jsme dopadli, můžeme to udělat u transakcí nad 17 500 eur. Víte, že sama jsem zvažovala, jestli to vůbec teď dělat k těm firmám, které by musely kvůli tomu, máme to na dva roky. Můžeme to téma otevřít, ale musím říci, že EU teď trošku jede v nějakém zpomaleném módu podle mě. My potřebujeme EU, je velice důležitá, protože pro nás je velmi důležitý volný pohyb osob, bezcelní zóna atd. A bude to důležitější ještě víc pro rozvoj ekonomiky, ale v tuto chvíli prostě zatím moc akční není.

Já vám děkuji za diskusi, omlouvám se, že jsem mluvila trochu déle, protože to je složité téma. Děkuji všem, děkuji paní docentce Zamrazilové za její názory, ale já jsem přesvědčena, že takto je to správně, že vláda potřebuje ten fiskální prostor, aby nezaškrtila ekonomiku v této zemi, abychom vyvedli tuto zemi z této bezprecedentní recese. A budu usilovat dál o přijetí této novely.

Děkuji vám za pozornost.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šmarda (ČSSD): Jirku Dienstbiera znám už dlouho. Je to ostřílený politik

19:44 Šmarda (ČSSD): Jirku Dienstbiera znám už dlouho. Je to ostřílený politik

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu ke zvolení Jiřího Dienstbiera předsedou pražské ČSSD.