Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane poslanče Munzare.

Začnu otázkou: Vy jste nečetl tu moji odpověď? Nebo jste ji četl velmi povrchně, nebo těm věcem prostě nerozumíte. Takže mi dovolte, abych je uvedla na pravou míru.

Nebudu číst svoji odpověď, to je zbytečné, protože ji máte všichni k dispozici, takže se budu držet prostě faktů, jak ty věci byly.

Právní úprava, o které mluvíte, byla provedena zákonným opatřením Senátu /to bylo tenkrát to období, kdy vlastně musel nastoupit Senát/ číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí /dovolte, dále budu používat už jenom termín zákonné opatření/. Poplatník dle § 2 tohoto zákonného opatření ve znění účinném do 31. 10. 2016, jde-li o nabytí koupí nebo směnou, je poplatníkem daně převodce vlastnického práva k nemovité věci, pokud se převodce nedohodne s nabyvatelem, že poplatníkem je nabyvatel.

Taková byla úprava. My jsme tehdy navrhovali, Ministerstvo financí, aby to byl nabyvatel, jako je tomu nyní, ale prostě byla tam ta možnost dohody. Dělalo to v praxi neskutečné problémy.