Dámy a pánové,

už pátý den diskutujeme o detailech zprávy, která je předběžná. Spekulujeme o jejím obsahu, byť by v této fázi měl být důvěrný. Dovozujeme závěry, vymýšlíme scénáře. Slyšela jsem právní výklady, které nemají hodnotu referátu žáka druhého stupně základní školy v předmětu základy společenských věd. Důvody, proč mají být a jsou, alespoň většinou, návrhy auditních zpráv Evropské komise označovány jako předběžné, jsou přitom naprosto jasné. Česká republika zcela běžně dostává k vypořádání mnoho auditů, jen v posledních letech to byly desítky. Pokud se někdo domnívá, že návrhy těchto auditů a jejich finální znění po připomínkách a vysvětlení od kompetentních úřadů, jsou totožné, je na velkém omylu a neví o této problematice vůbec nic.

Proč by tyto předběžné auditní zprávy měly zůstat neveřejné? Proč zpráva začíná upozorněním, že má být považována za důvěrnou do doby uzavření procesu a do doby vydání finálních zjištění? Proč se ke zprávě přes bezpochyby intenzivní naléhání českých médií Evropská komise vůbec nijak nevyjadřuje a opakovaně deklarovala, ze do uzavření ani vyjadřovat nebude? Asi nebudeme Evropskou komisi podezřívat z toho, že by chtěla tímto svým mlčením krýt českého premiéra. V tom se asi shodneme i s opozicí.

Skutečný důvod je zřejmý. To nejhorší, co se může stát, co může narušit nestranný a nezávislý audit, je politický tlak a mediální tlak, dezinformace, dezinterpretace, předjímání, zkrátka vše, čeho jsme v případě již pátý den svědky.